Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Palác Pachtů z Rájova v Celetné ulici č. 31, zvaný Langerovský, nebo Palác Pachtů z Rájova (Nová mincovna) v Celetné ulici č. 36.
Palác Pachtů z Rájova
na Anenském náměstí
Palác Pachtů z Rájova pohled z ulice Náprstkova
Palác Pachtů z Rájova
pohled z ulice Náprstkova
Základní informace
SlohRokoko
ArchitektJan Josef Wirch
Výstavba1755
MateriálZdivo
StavebníkPachtové z Rájova
Další majiteléPachtové z Rájova
Poloha
AdresaAnenské náměstí 208/4
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceNáprstkova, Anenské náměstí, Stříbrná, Na zábradlí a Karoliny Světlé
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky38322/1-106 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Pachtů z Rájova na Anenském náměstí v Praze na Starém Městě je rokokový objekt s nádvořím. Je součástí palácového komplexu, který zahrnuje budovy čp. 208 a 252 a jsou mu přiřazeny adresy Anenské náměstí 208/4, Stříbrná 208/1, Náprstkova 208/1, Na zábradlí 208/2, Karoliny Světlé 208/34, Anenské náměstí 252/4, Náprstkova 252/3, Stříbrná 252/1. Areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie paláce[editovat | editovat zdroj]

Portál paláce na Anenském náměstí
Vnitřní nádvoří Pachtovského paláce
Schodiště uvnitř paláce

V místě dnešního paláce stávalo pět středověkých domů. Ty po roce 1647 postupně skoupil Daniel Norbert Pachta z Rájova a roku 1770 je Hubert Karel Pachta z Rájova spojil v jeden celek. Autorem čtyřkřídlé jednopatrové stavby v rokokovém slohu s nádvořím je Jan Josef Wirch (v některých starších pramenech byl uváděn též architekt Josef Jäger).[2]

Pachtův palác byl v době působení velikého milovníka hudby a mecenáše hraběte Jana Josefa Pachty z Rájova místem, kde se setkávaly významné hudební osobnosti a konaly se zde hudební koncerty. Hrabě Pachta měl svou vlastní kapelu. Mezi nejslavnější hosty patřili hudební skladatelé Josef Mysliveček, ale také Wolfgang Amadeus Mozart s manželkou Konstancí.[2] Během jednoho ze svých pobytů v paláci byl Mozart hrabětem na několik hodin symbolicky „uvězněn“ ve svém pokoji, neboť mu skladatel dříve opakovně přislíbil zkomponovat několik tanců. Mozart, zanechán v místnosti jen s inkoustem a několika listy papíru, zde složil svých 6 německých tanců (KV 509), kterými se vykoupil. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v tomto paláci.[3]

V paláci později pobývali též skladatelé Ludwig van Beethoven či Richard Wagner.[3]

Na začátku dvacátého století byl Pachtův palác v ohrožení, pro špatný stav měl být dům zbořen. Díky snaze Klubu Za starou Prahu se ho ale na konec podařilo zachránit. Je v soukromém vlastnictví a slouží spolu s navazující klasicistní přístavbou (tzv. Nový Pachtovský palác) jako hotel.

Popis budovy[editovat | editovat zdroj]

Architekt paláce neobvykle zdůraznil více vzhled nádvoří (členění fasády, sloupový portikus, vstup na balkon, plastická výzdoba od Ignáce Platzera) než vnější průčelí, které je bez zdobných detailů a jehož část je skryta za přilehlými domy (za budovou divadla Na zábradlí, které zde sídlí od roku 1958, a za klasicistní přístavbou).[4] Hraběcí rod Pachtů z Rájova připomínají erby nad vstupním portálem z Anenského náměstí. V západní stěně nádvoří paláce je malá kašna se lvím maskaronem. Na průjezd pod balkonem navazuje v interiéru monumentální dvoukřídlé schodiště.

Původní palácová zahrada sahala od paláce až k Vltavě, avšak roku 1836 byla zastavěna budovou Nového Pachtovského paláce, postaveného podle návrhu architekta Jana Maxmiliána Hegera. V dolním patře nového paláce bývala Slovanská kavárna, kde se setkávali čeští vlastenci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-14]. Identifikátor záznamu 150300 : Palác Pachtů z Rájova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b NP. Neznámá Praha [online]. 2012-01-07 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b www.pachtuvpalace.com [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02. 
  4. Kubíček (1946), s. 184

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 184–187. 
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 49. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]