Clam-Gallasův palác (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Clam-Gallasův palác ve Vídni.
Clam-Gallasův palác v Praze
Nádvoří Clam-Gallasova paláce
Účel stavby

Městské sídlo rodu Clam-Gallasů

Základní informace
Sloh Baroko
Architekti Johann Bernhard Fischer z Erlachu
Výstavba 18. století
Materiál Zdivo
Stavebník Jan Václav z Gallasu
Další majitel Clam-Gallasové
Současný majitel Hlavní město Praha
Pojmenováno po Clam-Gallasové
Poloha
Adresa Husova 158/20
Mariánské náměstí 158/3
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
Ulice Husova, Mariánské náměstí a Linhartská
Souřadnice
Clam-Gallasův palác v Praze
Clam-Gallasův palác v Praze
Další informace
Kód památky 38155/1-2 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clam-Gallasův palác (také Clam-Gallasovský) je významná barokní palácová stavba v Praze na Starém Městě. Má číslo popisné 158, stojí v bloku u ulice Husova (č.o. 20), Mariánského náměstí (č.o. 3) a ústí ulice Linhartská. Ze zadní strany na něj navazují domy v Karlově ulici a na Malém náměstí.

Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]

Historické zobrazení paláce, Johann Bernhard Fischer z Erlachu (1656–1723)
Interiér paláce, čestné schodiště
Clam-Gallasův palác z Mariánského náměstí

Na místě paláce stával ve 14. století dvůr moravského markraběte Jošta, synovce Karla IV., z něhož se zachoval klenutý prostor sklepa (původně přízemí) v jižní části objektu.

16. století byl dům přestavěn na renesanční palác rodiny Kinských, který po zavraždění Viléma KinskéhoChebu v roce 1634 císař daroval Matyáši Gallasovi, jehož vnuk Jan Václav přikoupil několik sousedních domů a na jejich místě dal vybudovat dnešní palác. Skicu k projektu dodal císařský dvorní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Mohutnými portály, s dvojicí gigantů a plastickými reliéfy Matyáše Brauna se palác řadí k nejpůsobivějším dílům pražského baroka. Vnitřek paláce je ukázkou velkolepého panského sídla svého budovatele. Palác byl postaven pro neapolského místokrále Jana Václava Gallase a jeho dědice, hlavně Kristiána Filipa Clam-Gallase z konce 18. století, kdy bylo dokončeno vnitřní zařízení budovy.

Pohled do 1. nádvoří uzavírá kašna s postavou Tritona od M. B. Brauna. Hlavní schodiště, vybudované dodatečně v letech 17271729 má reliéfy a vázy z dílny Braunovy a na klenbě rozlehlou fresku Triumfu Apollónova od Carla Carlone. Štukatury provedli Santino Bussi, G. G. Fiumberti a Rochus Bolla. Od C. Carlone jsou i malby bohů a bohyň na klenbách odpočívadel schodiště a ve dvou sálech 2. patra (Olymp a Korunování umění a věd) a v knihovně (Luna, Hélios a Hvězdy). Vedle knihovny je v druhém patře krásný sál se štukováním a výzdobou ve slohu 2. rokoka z poloviny 19. století. Místnosti prvního patra jsou upraveny také rokokově. Nedostavěný divadelní sál je z konce 18. století.

Palác sloužil jako hlavní městská rezidence rodu Gallasů (od roku 1757 Clam-Gallasů). Jde o velmi významnou stavební památku umístěnou v centru Prahy na tzv. královské cestě. Původní monumentální a reprezentativní pozdně barokní šlechtická rezidence v současné době patří Magistrátu města Prahy a sídlí v ní Archiv hlavního města Prahy. Ten zde ve spolupráci s dalšími organizacemi pořádá různé kulturní akce, výstavy a odborné konference.

V severním sousedství dnešního paláce stával gotický kostel Panny Marie Na louži s farou. Po jeho zboření v roce 1791 a zrušení hřbitova byl palác rozšířen o ohradní zeď do Mariánského náměstí a kašnu. Část pozemku do poloviny 19. století zabírala Ringhofferova kotlárna.

Filmové místo[editovat | editovat zdroj]

V prostorách paláce byla v roce 1993 zfilmována část filmu Svatba upírů.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Nynější podoba paláce pochází z roku 1713, kdy jeho tehdejší majitel rakouský diplomat hrabě Jan Václav z Gallasu nechal palác přestavět do jeho nynější podoby jedním z nejlepších evropských barokních architektů oné doby Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu. Sochařskou výzdobu kašny, schodištěprůčelí paláce pak provedl Matyáš Bernard Braun.

V severní obvodové zdi paláce se nachází známá pražská kašna Terezka.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta, a kol. Clam-Gallasův palác – Johann Bernhard Fischer von Erlach. Architektura – výzdoba – život rezidence. Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007–27. 1. 2008. Příprava vydání Martin Krummholz. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN 978-80-86852-19-5. 
  • POCHE Emanuel, PhDr., JANÁČEK Josef, PhDr., Prahou krok za krokem, nakl. ORBIS, edice Pragensie, r.v. 1963, str. 143, ilustroval Cyril Bouda, uspořádal prom. hist. Eduard Šimek
  • HINTERKREUSER, Guido, Berlin-Wien-Prag, Andreas Schlüter, Johann Bernhard Fischer von Erlach und das Palais Gallas, Documenta Pragensia XXVIII, 2009, S. 59–75, ISBN 978-80-86852-30-0
  • KRUMMHOLZ, Martin, Clam-Gallasův palác a jeho umělecký význam, Documenta Pragensia XXVIII, 2009, S. 77–89, ISBN 978-80-86852-30-0
  • KONEČNÝ, Lubomír, Clam-Gallasův palác – emblematická architektura? Documenta Pragensia XXVIII, 2009, S. 91–98, ISBN 978-80-86852-30-0
  • SEEGER, Ulrike, Městský palác prince Evžena ve Vídni jako možný vzor pro hraběte Jana Václava Gallase, Documenta Pragensia XXVIII, 2009, S. 109–124, ISBN 978-80-86852-30-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]