Martinický palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Martinický palác
na Hradčanském náměstí
Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze
Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze
Základní informace
Sloh Renesance, baroko
Materiál Zdivo
Poloha
Adresa Hradčanské náměstí 67/8
Praha 1, Hradčany
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Hradčanské náměstí a Kanovnická
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39634/1-932 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martinický palác stojí v Kanovnické ulici a hlavním průčelím budovy je obrácen na Hradčanské náměstí v Praze. Patří mezi nejkrásnější renesanční stavby Prahy druhé poloviny 16. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jeden z malých sálů Martinického paláce
Erb nad vchodem

Budova, postavená po požáru Hradčan a Malé Strany v roce 1541, byla v majetku Ondřeje Teyfla z Kinsdorfu a Zeilberku. V roce 1583 byla prodána Jiřímu Bořitovi z Martinic na Smečně, který ji začal okamžitě přestavovat. Palác byl v majetku rodu Martiniců až do roku 1788, kdy rod vymřel.

V této době byla budova rozšířena o jedno patro, přistavěno severní křídlo s velkým sálem, doplněny malované trámové stropy a do hlavního průčelí vsazena deska z červeného mramoru s heraldickým znakem Martiniců – hvězda a leknínové stvoly s kořeny. Dostavba byla realizována v raně barokním stylu. Budova je bohatě vyzdobena venkovními sgrafity, kde jsou zobrazeny výjevy Josefa Egyptského, hrdinské činy Herkulovy apod. Bohatá malovaná výzdoba je i uvnitř budovy samé.

Ve 20. století byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce. Na základě dochovaných velice přesných nákresů a plánů bylo možno některé vnitřní místnosti obnovit do původního renesančního stavu. Především se podařilo do původního stavu rekonstruovat velký sál.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Koncem 20. století bylo zjištěno, že Jaroslav Bořita z Martinic postavil stavbu ve stejném hmotovém a prostorovém uspořádání jako je uspořádání Královského paláce na Hradě, avšak v polovičním měřítku. Údajně takto postavil sám sobě a svým potomkům symbol své někdejší moci a „zázračného“ zachránění svého života při defenestraci v roce 1618 na Pražském hradě, kdy byli spolu s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka vyhozen z oken.

Od roku 1974 Martinický palác byl sídlem Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy, který řídil územní plánovaní a podobnou činnost. K tomuto účelu Martinický palác sloužil až do období restitucí, do roku 1994.

Současné využití[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 palác koupila česká investiční skupina R2G.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BROŽ, Jan. Miliardy z prodeje gumáren nezůstanou ladem. Šlemr sází na „family office“. iDNES [online]. 2016-12-21 [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]