Morzinský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Morzinský palác
v Nerudově ulici
Morzinský palác v Nerudově ulici
Morzinský palác
v Nerudově ulici
Účel stavby

velvyslanectví
Rumunska

Základní informace
Sloh Baroko
Architekt Jan Blažej Santini-Aichel
Výstavba 17131714
Materiál Zdivo
Stavebník Václav hrabě z Morzinu
Další majitelé Morzinové
Současný majitel Rumunsko
Poloha
Adresa Nerudova 256/5
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Nerudova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39265/1-701 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morzinský palác, zvaný též u Mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka stojící v ulici Nerudova 256/5, na Malé Straně v Praze 1. V současné době v objektu sídlí velvyslanectví Rumunska.

Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]

Erb nad vchodem

V roce 1668 přešla do majetku rodu Morzinů. Původní čtyři starší budovy byly pak v následujících letech 17131714 pro Václava hraběte z Morzinu přestavěny podle plánů připsaných (Oldřich Stefan) významnému českému architektovi italského původu Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi. Spolu s protějším Thun-Hohenštejnským (Kolovratským) palácem je Morzinský palác považován za vrcholné Santiniho dílo na poli palácové architektury.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Palác jako takový je tvořen dvoupatrovou budovou směrem do Nerudovy ulice. Uvnitř se nachází dva dvory s kašnamizahrada. Ostatní křídla jsou jednopatrová a svírají dva dvory s kašnami, k zadnímu traktu pak přiléhá zahrada. Na průčelí je dobře patrná snaha barokního architekta zachovat souměrnost: vstupní portál vlevo má svůj shodný protějšek vpravo, kde jsou ale místo vrat umístěna okna.

Atlanti nesoucí balkon

V průčelí je balkon, který podpírají heraldické postavy Maurů (znak rodu Morzinů), nad portály jsou umístěna alegorická poprsí Den a Noc a na atice stojí sochy čtyř dílů světa. Tuto sochařskou výzdobu realizoval mistr české barokní plastiky Ferdinand Maxmilián Brokoff.

V některých místnostech se dochovaly renesanční stropy, rokoková štuková výzdoba (pravděpodobně od Tommasa Soldatiho), rokoková kamna. Zařízení pokojů je klasicistní.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Barokní šlechtická kapela[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 18. století v malostranském Morzinském paláci provozoval hrabě Václav z Morzinu soukromou hudební kapelu. Ve službách hraběte zde působila řada vynikajících hudebníků té doby, např. Antonín Reichenauer, Antonín Möser, František Jiránek, Christian Gottlieb Postel, Jan Josef Ignác Brentner, Josef Antonín Sehling, krátce též Johann Friedrich Fasch a další., včetně působení italského maestra di capella Antonia Vivaldiho. Tímto obdobím se podrobně zabývá český muzikolog Václav Kapsa, jenž ve svých publikacích podrobně zmapoval činnost této pražské šlechtické kapely.[1]

Ve 40. letech 18. století tu zřejmě jako kapelník morzinské kapely působil také mladý Joseph Haydn.[zdroj?], kterého zaměstnával hrabě Karel Josef z Morzinu (1717–1783).

Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 byla v paláci první protestantská modlitebna v Čechách, zřízená generálem jízdy Wurmsem. Morzinům patřil palác až do roku 1881. Podle pověsti sochy Maurů v noci ožívají a procházejí se po Praze.

Pamětní deska Michala Chrabrého umístěná na fasádě[2]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAPSA, Václav. Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka. I.. vyd. Praha: Etnologický ústav Akademie věd ČR, 2010. 245 s. ISBN 978-80-87112-36-6. 
  2. Šťastný, Ivo. Pamětní deska Michal Chrabý [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-09-05]. Dle databáze Spolku se deska nachází ve Sněmovní ulici. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]