Lobkovický palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lobkovický palác
na Malé Straně
Lobkovický palác
Lobkovický palác
Účel stavby
Německé velvyslanectví
v Praze
Základní informace
Sloh Rokoko
Výstavba 1702
Stavební materiál Zdivo
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Vlašská 347/19
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, Praha 1 a Malá Strana, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Lobkovický palácna Malé Straně
Red pog.svg
Lobkovický palác
na Malé Straně
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lobkovický palác, dříve též palác Přehořovských z Kvasejovic je barokní stavba nacházející se v ulici Vlašská 347/19 v Praze na Malé Straně. Společně s Lobkovickou zahradou je chráněn jako kulturní památka České republiky[1]. Palác byl postaven podle návrhu proslulého architekta českého baroka Giovanni Battisty Alliprandiho.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Barokní palác byl postaven po roce 1702 hrabětem Přehořovským z Kvasejovic, který ho ale kvůli dluhům brzy prodal. Od roku 1753 ho vlastnila rodina Lobkoviců. V palácovém kupolovém sále paláce koncertovali Ludwig van BeethovenCarl Maria von Weber. V roce 1927 Lobkovicové budovu prodali československému státu, který ji koupil pro potřeby ministerstva školství a národní osvěty. Později zde sídlily Památkový úřad, Slovanský ústav, Archeologický ústav, Orientální ústav, Masarykova akademie práce a další.

Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se zde usídlilo čínské velvyslanectví. Od roku 1974 je palác sídlem západoněmeckého, později velvyslanectví sjednoceného Německa v Praze.

Události roku 1989[editovat | editovat zdroj]

Tabulka s památnou větou spolkového ministra zahraničí,
Hanse-Dietricha Genschera
z roku 1989.

V roce 1989 přijížděly do Prahy desetitisíce občanů tehdejší Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR. Ubytováni byli ve stanech na zahradě velvyslanectví. 30. září 1989 tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher z balkonu Lobkovického paláce uprchlíkům oznámil, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu.

Události z roku 1989 připomíná skulptura „Quo vadis“ (Trabant) od Davida Černého, jejíž originál je uložen ve sbírce Fóra současných dějin v Lipsku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Polokulovitý nástavec 1. patra, zhotovený Palliardim zhruba sto let po dokončení stavby, pokazil její střídmý vzhled, poplatný Alliprandiho pojetí.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-04-02]. Katalogové číslo 150894 : Lobkovický palác. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Přednášky Velké osobnosti barokního umění v Praze, dr. Černý, VŠUP, zimní semestr 1997/1998. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]