Palác Platýz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Palác Platýz
na Národní třídě

Průčelí paláce Platýz
na Národní třídě
Základní informace
Sloh Renesance,Klasicismus,empír
Stavební materiál Zdivo
Stavitel Jan Platejs z Platenštejna
Poloha
Adresa Národní 416/37
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, Staré Město, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Palác Platýz  na Národní třídě
Red pog.svg
Palác Platýz
na Národní třídě
Další informace
Kód památky 38483/1-206 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Platýz je rozsáhlý palác městského typu s nádvořím, na adrese Národní 416/37 s průchodem do Uhelného trhu, kde bylo původně hlavní průčelí paláce. Byl postupně vystavěn v několika architektonických obdobích, přes prvky renesanční architektury po empír. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]

Karel Burgundský[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního paláce stávaly do roku 1347 tři domy, kde kníže Fridrich Burgundský, člen dvora Karla IV., vybudoval palác „podobný hradu s vysokou věží“, jak jej popisuje Tadeáš Hájek ve své kronice.

Jan Bradatý ze Stříbra[editovat | editovat zdroj]

Průčelí paláce Platýz z Uhelného trhu

Roku 1405 přešel palác na pražského podnikatele Jana Bradatého ze Stříbra, za kterého se zde roku 1408 konala disputace o správnosti výkladu Wiklefových spisů.

Platejsové z Plattštejna[editovat | editovat zdroj]

Poté palác roku 1586 zakoupil císařský rada a sekretář Rudolfa II., Jan Platais (Platejs) z Plattenštejna, jehož jméno nese palác dodnes. Ten nechal upravit fasádu v renesančním stylu a přistavit lodžii v 1. patře dvora, jejíž malé části jsou patrné dodnes. Jeho syn Jan Arnošt, který se poději stal kanovníkem a pak dokonce olomouckým biskupem.

Šternberkové a Paarové[editovat | editovat zdroj]

Roku 1637 palác získal hrabě Jan ze Šternberka. Šternberkové iniciovali barokní úpravy, a z této doby také pochází průchod přes dvůr mezi Uhelným trhem a Národní třídou.

Nejrušnější dobu zažil palác od roku 1715, kdy palác získal věnem Jan Leopold Paar po sňatku s Marií Terezií ze Šternberka. Vznikla zde proslulá šermířská škola, poštovní úřad, konaly se plesy a koncerty. Busta Jana Leopolda Paara byla umístěna na schodiště předního křídla do Národní třídy.

Jakub Wimmer[editovat | editovat zdroj]

Wimmerova kašna

Dalším majitelem paláce se v roce 1797 stal velkostatkář Jakub Wimmer. Ten na své náklady nechal založit sady na Letné pro veřejnost a Vinohradech a postavit Ledererovu (Wimmerovu) kašnu, která se dnes nachází na Uhelném trhu. V suterénu objektu Platýzu provedl barokní úpravu koníren.

František rytíř Daubek[editovat | editovat zdroj]

Roku 1813 koupil Platýz rytíř František Daubek, a palác nechal přestavět na činžovní dům. Ten patří mezi nejstarší a největší v Praze. Při přestavbě podle stavitele Jindřicha Hausknechta došlo k výstavbě hodnotného empírového průčelí, čímž se změnila orientace dosavadního hlavního severního portálu paláce z Uhelného trhu, směrem na jih do Národní třídy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-09-15]. Katalogové číslo 150471 : Činžovní dům Platýz (Platejz, U Holců). Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]