Wimmerova kašna
| Wimmerova kašna | |
|---|---|
_Uheln%C3%BD_trh_(6).jpg) Detail střední části kašny | |
| Základní údaje | |
| Autor | František Xaver Lederer |
| Rok vzniku | 1797 |
| Kód památky | 38157/1-3 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′2,17″ s. š., 14°25′13,32″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wimmerova kašna je klasicistní nemovitá památka a vodní zdroj v Praze na Starém Městě, uprostřed náměstí Uhelný trh v městské části Praha 1.
Popis a význam
[editovat | editovat zdroj]
Kašna je vytesaná z křemičitého šedého pískovce. Vodní nádrž má přibližně čtvercový půdorys o rozměrech 3 x 3 metry, s plasticky profilovanou zídkou poprsně a zaoblenými rohy. Střední sloup kašny je stylizovaný jako kmen palmy a obtočený ratolestí vinné révy. Vrcholek skulptury tvoří stojící postava vodního ptáka (patrně labutě), která ze vztyčeného zobáku tryská vodu vzhůru. Proud vody se otáčí a stéká mezi listy koruny palmy dolů po kmeni.
Význam sousoší bývá vykládán dvěma způsoby. Podle prvého výkladu představuje milence z biblické Písně písní, podle druhého je alegorií zemědělství nebo vinařství, případně sadařství, neboť stojící chlapec podává sedící dívce vinný hrozen, u nohou jim stojí kohout.
Autor
[editovat | editovat zdroj]Kašnu vytesal jeden z oblíbených pražských sochařů doby klasicismu František Xaver Lederer.[1]
Objednavatel
[editovat | editovat zdroj]Mecenáš, původně kolář či koželuh Jakub Wimmer, zbohatl armádními zakázkami v době napoleonských válek, nechal tuto kašnu postavit před svým palácem na dnešní Národní třídě čp. 37/II, snad v roce 1797.[2]
Umístění
[editovat | editovat zdroj]
Kašna původně stála na pražském korzu v Nových alejích, tj. na dnešní Národní třídě, odkud byla z dopravních důvodů o několik metrů posunuta na Jugmannovo náměstí, kde ji nakreslil Vincenc Morstadt.[3] Odtud se později odstěhovala na Betlémské náměstí, kde stávala do roku 1882, kdy byla opět přestěhována do parku před pražským Hlavním nádražím do Vrchlického sadů. Teprve v roce 1951 v souvislosti s úpravou prostranství pro veřejné záchodky byla instalována na dnešní místo na Uhelném trhu, kde nahradila uhlířský domek a starší kamennou dvounádobovou kašnu, která zde stávala do roku 1894. Originál střední, sochařsky zpracované části kašny je umístěn v Lapidáriu Národního muzea (v 7. sále) na Výstavišti a na Uhelném trhu nahrazen kopií.
V letech 1989 až 1998 byla kašna úplně rozebrána a dočasně odstraněna, neboť překážela probíhající výstavbě podzemního kolektoru a po jeho dokončení vrácena na původní místo.
Poškození
[editovat | editovat zdroj]V roce 1974 sousoší poprvé vážně poškodili vandalové. Byli to opilí studenti pražského Gymnázia Budějovická, kteří na ně vylezli a část skulptury ulomili. Při opravě byl originál sochařské části přenesen do Lapidária a na kašně nahrazen kopií.
Druhý vandalský útok se odehrál 19. března 2011, podnikl jej dvacetiletý syn pražského primátora a politika Pavla Béma Jáchym. Když vyšplhal na kašnu, její část se ulomila a pádem jej poranila tak, že přišel o ruku.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ANTONÍN, Ederer. Pražské kašny a fontány. 1. vyd. vyd. Praha: Nakl. Libri, 2004. 214 s. ISBN 8072772341, ISBN 9788072772346. OCLC 71008466 S. 180.
- ↑ Úřad městské části Praha 1. Archivovaná kopie [online]. praha1.cz [cit. 2013-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-18.
- ↑ Emanuel Poche, Praha národního probuzení. Praha 1988
- ↑ http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/wimmerova-kasna-casto-menila-adresu20110523.html
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Umělecké památky Prahy I.díl, Staré Město a Josefov, editor Pavel Vlček, Praha 1990, s. 546.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, I. (A-M), editor Anděla Horová, Praha 1995, s. 441.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wimmerova kašna na Wikimedia Commons - Medailon kašny na webu Pražské kašny.cz