Swéerts-Sporckův palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Šporkův palác, který se nachází v Praze na Malé Straně.
Swéerts-Šporkův (Sporckův) palác v Praze
Swéerts-Šporkův palác v Praze, levá část
Swéerts-Šporkův palác v Praze, levá část
Účel stavby

městský palác

Základní informace
Sloh Baroko, klasicismus
Architekti Jan Baptista Mathey, Antonín Haffenecker, Ignác Jan Nepomuk Palliardi, Josef Gočár
Výstavba 17. století
Přestavba 1783
Materiál Zdivo
Stavebník Šporkové
Další majitelé Swéerts-Sporckové
Poloha
Adresa Hybernská 1036/3
Hybernská 1034/5

110 00, Praha 1, Nové Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Hybernská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40019/1-1169 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Swéerts-Sporckův palác (také Sweerts-Šporkovský palác) či jen palác Špork je komplex dvou barokních budov v pražském Novém Městě, s hlavními průčelími v ulici Hybernská č. 3 a č. 5, čp. 1036/II a 1034/II, zadními trakty jsou obráceny do ulice V Celnici 6. V paláci sídlí Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.[1] Objekt je chráněn jako kulturní památka.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Palác se skládá ze dvou budov, které jsou architektonicky odlišné.

Celkový pohled

Levá budova[editovat | editovat zdroj]

(Hybernská č. o. 3) je barokní dvoupatrový palác postavený v letech 16941699 podle projektu architekta  Jana Baptisty Matheye. Po roce 1783 byl přestavěn Antonínem Haffeneckerem ve stylu klasicismu. Sochařskou výzdobu včetně dvou portálů s antickými božstvy vytvořil Ignác František Platzer. Budovu vlastní Univerzita Karlova v Praze a slouží Filozofické fakultě, především jeho Ústavu translatologie.[2]

Pravá budova[editovat | editovat zdroj]

Pravá, klasicistní část paláce

(Hybernská č. o. 5) je jednopatrová klasicistní přistavěná roku 1790 dle návrhu architekta Ignácem Janem Nepomukem Palliardim. Dekorace ve štuku a kamennou plastiku vytvořil opět I. F. Platzer.

Moderní přístavba v zadní frontě z let 1923–1925 byla určena pro Anglo-československou banku a byla realizována dle návrhu Josefa Gočára v ustupujícím art décokonstruktivismu. Během druhé světové války došlo k zabrání celého objektu gestapem a následně komunisty.

21. století[editovat | editovat zdroj]

Komplex pravé budovy na přelomu tisíciletí pak komplex dlouho čekal na nového majitele, až jej roku 2011 po sérii neúspěšných veřejných dražeb (o nemovitost ve vlastnictví českých drah opakovaně nebyl zájem) získala za 190 milionů Kč společnost SEBRE.[3] Ta jej později transformovala pro komerční a administrativní využití.

Architektonický ateliér Stanislava Fialy (Fiala + Němec) vytvořil v roce 2011 projekt na přestavbu, která byla dokončena v roce 2018. Záměrem Stanislava Fialy bylo od začátku prací celý objekt otevřít jak zevnitř, tak i z exteriéru. Byly zachovány historické prvky, ale zároveň přibyla nástavba. Na jejím vrcholu byla vytvořena zelená střecha, jedna z prvních v této části města.[4] Rozsáhlá rekonstrukce získala v soutěži o Stavba roku 2018 ocenění za příkladnou a citlivou rehabilitaci historické stavby.[5]

V roce 2019 společnost SEBRE prodala palác Špork investiční společnosti Generali Real Estate Fund CEE.[6]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V okolí paláce Sweerts-Sporcků se nacházejí další významné budovy a instituce:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://utrl.ff.cuni.cz/UTRLFF-52.html
  2. FFUK: Oddělení reprodukce majetku a provozu budov
  3. IHNED.cz: ČD konečně prodaly palác v centru Prahy za 190 milionů. Původně chtěly půl miliardy
  4. BERÁNEK, Matěj. Baroko, moderna, současnost. Palác Špork v centru Prahy prošel rozsáhlou rekonstrukcí podle návrhu Stanislava Fialy. Earch.cz [online]. 2019-03 [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. (česky) 
  5. Pražský palác Špork koupila Generali. Dříve budovu vlastnily České dráhy. Deník.cz. 2019-03-15. Dostupné online [cit. 2020-08-29]. (česky) 
  6. Palác Špork. SEBRE [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 540

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]