Obecní dům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obecní dům

Obecní dům
Základní informace
Sloh secese
Architekti Antonín Balšánek a Osvald Polívka
Výstavba 19051912
Přestavba rekonstrukce v letech 19941997
Současný majitel Hlavní město Praha
Poloha
Adresa náměstí Republiky 1090/5
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Kód památky 11738/1-449 (PkMnMISSezObr)
Web http://www.obecnidum.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny na stránce Obecní dům (rozcestník).

Obecní dům (původním názvem Obecní dům Král. hl. města Prahy[1], nazývaný též např. Obecní dům u Prašné brány[2][p 1] nebo Reprezentační dům hlavního města Prahy) čp. 1090 je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze. Stojí na náměstí Republiky (or. č. 5), v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům a kulturním akcím (koncerty, výstavy).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV. jako své sídlo, a poté dvůr ještě sloužil jako sídlo panovníků v letech 13831484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad.

Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a průchod do Prašné brányCeletné ulici. Protože z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. Královské cesty. Areál byl později využíván k různým účelům, když byl využíván jako seminář, byl v areálu také postaven kostel svatého Vojtěcha. V letech 1902–1903 byly všechny budovy v areálu včetně kostela zbořeny.[3] S výkopy základů se počalo 21. srpna 1905, dům byl slavnostně otevřen 16. prosince 1912.[1]

Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 19941997.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Smetanova síň Obecního domu
Noční snímek Obecního domu
Kavárna v přízemí Obecního domu

Obecní dům byl vystavěn v letech 19051912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro, varhanní koncerty aj. Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce.

V přízemí a v suterénu je několik restaurací a kaváren. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V okolí Obecního domu se nacházejí další významné objekty:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jak vyplývá z Věstníku hl. m. z roku 1913, byl přinejmenším v tomto roce považován název Obecní dům u Prašné brány považován za oficiální. Přitom název Obecní dům u Prašné věže byl označen za germanismus.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Otevření Obecního domu Král. hl. města Prahy. Věstník obecní Král. hl. města Prahy. 31. 12. 1912, s. 507. Dostupné online.  
  2. Věstník obecní Král. hl. města Prahy. 2. 10. 1913, s. 352. Dostupné online.  
  3. Historie Obecního Domu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]