Malý Fürstenberský palác
| Malý Fürstenberský palác ve Valdštejnské ulici | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko |
| Výstavba | 1770 |
| Přestavba | 2003–2006 |
| Materiál | Zdivo |
| Další majitelé | Fürstenbergové |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Valdštejnská 155/12 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Valdštejnská ulice |
| Souřadnice | 50°5′27,96″ s. š., 14°24′22,32″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39122/1-611 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malý Fürstenberský palác (též Černínský dům) je svými rozměry menší stavba v pozdně barokní podobě v ulici Valdštejnská č.o.12 v Praze na Malé Straně (č.p. 155 a 156/III). Palác vznikl sloučením starších staveb pod Kolovratskou zahradou a je připojen k zadnímu traktu Kolovratského paláce. Oba paláce jsou součástí sídla Senátu Parlamentu České republiky, které je národní kulturní památkou.[1] Samotný palác je památkově chráněn od roku 1964.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Palác sousedí s Kolovratským palácem, se kterým sdílí zahradu. Objekt s velmi složitým půdorysem vznikl v roce 1770 přestavbou dvou renesančních domů, doložených v 16. století. V roce 1769 je spolu se zahradou koupila Marie Barbora Černínová z Chudenic (1725–1789) a započala se sérií jejich přestaveb, při které byl nově vzniklý palác připojen k sousednímu Kolovratskému paláci. Po koupi budovy čp. 154 došlo k stavebnímu sjednocení obou budov. Někdy se uvádí tato přestavba až o něco později ve spojitosti s přestavbou sousedního Kolovratského paláce podle projektu Ignáce J. N. Palliardiho.[3] K paláci se připojuje zajímavá rokoková terasovitá zahrada se schodištěm a balustrádami, jež nahoře ústí do trojdílné sala terreny. Tato Malá Fürstenberská zahrada, která vznikla nejpozději do smrti hraběnky v roce 1789, je součástí komplexu zahrad pod Pražským hradem.
Koncem 18. století synovec hraběnky Černínové Jan Arnošt hrabě Schaffgotsch nechal oba paláce stavebně oddělit. V roce 1801 koupil dům František Wimmer, roku 1866 objekt získal Maxmilián Egon I. kníže z Fürstenberka. Fürstenberkové budovu vlastnili do roku 1945, kdy jim ji konfiskoval československý stát.[4]
Po roce 1918[editovat | editovat zdroj]
V Malém Fürstenberském a přilehlém Kolovratském paláci v době první republiky sídlilo předsednictvo ministerské rady, po roce 1945 ministerstvo informací a osvěty, později ministerstvo kultury. V roce 2003 byla zahájena celková rekonstrukce Kolovratského paláce a Malého Fürstenberského paláce, která byla dokončena v roce 2006. V rámci ní byly oba paláce opět stavebně propojeny.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Malý Fürstenberský palác, vpravo Kolovratský palác -
Malý Fürstenberský palác, hlavní vchod -
Pohled shora ze zahrad pod Pražským hradem -
Malý Fürstenberský palác, archív Kanceláře Senátu -
Přístup do zahrad podél západní strany paláce
_03.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sídlo Parlamentu České republiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Malý Fürstenberský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Vlček (1999)
- ↑ Senát Parlamentu České republiky. www.senat.cz [online]. 2012-01-01 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy II (Malá Strana). Praha: Academia 1999, str. 253-256.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malý Fürstenberský palác na Wikimedia Commons - http://www.senat.cz – oficiální stránky horní komory Parlamentu České republiky Senátu
