Kolovratská zahrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kolovratská zahrada

Nástupní prostor do zahrady z Valdštejnské ulice kolem Kolovratského paláce
Funkce Zahrada s placeným vstupem
Lokalita Malá Strana, Praha 1, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Velikost 0,07 ha
Založení polovina 18. století[1]
Kód památky 39120/1-610 (PkMnMISSezObr) (součást památky Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská))
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolovratská zahrada patří mezi Palácové zahrady pod Pražským hradem. Prostírá se na strmém svahu za Kolovratským palácem čp. 154, Valdštejnská ulice č.10, rozloha: 0,07 ha, nadmořská výška: 192–225 m n. m. Od paláce je izolována nádvořím. V rámci sídla Parlamentu České republiky je roku 1992 část zahrady chráněna jako národní kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V Kolovratské zahradě se setkáváme s historii podstatně starší, než je doba barokní. Úzký pás zcela nenápadné Kolovratské zahrady umístěné mezi Velkou Pálffyovskou a Fürstenberskou zahradou je situován v parkánu bývalého opevnění Malé Strany. Mohutná dělicí zed’ na západní straně mezi Kolovratskou a Velkou Pálffyovskou zahradou je pozůstatkem středověké fortifikace Přemysla Otakara II. Byl zde zachycen fragment brány, stavěný románskou technikou z opukových kvádříků. Nestejné rozměry kvádříků a stupeň zachování naznačují, že se při výstavbě tohoto úseku opevnění využil materiál z jiné, zbořené románské stavby. Návštěvníkům zahrad rovněž zůstává utajena skutečnost, že restituce palácových zahrad pod Pražským hradem by nebyla možná bez tzv. zahradní archeologie. Archeologický výzkum zachytil základy terasových zdí Kolovratské zahrady, což umožnilo rekonstrukci jejich původní terasovité podoby. Informace o archeologických výzkumech v Palácových zahradách pod Pražským hradem a jejich obnově, rehabilitaci, poskytuje sborník příspěvků „Palácové zahrady pod Pražským hradem". [3]

V r. 1732 palác s Kolovratskou zahradou koupila Marie Barbora Černínová z Chudenic. Koncem 18. století vlastnil palác synovec hraběnky Černínové Jan Arnnošt hrabě Schaffgotsch. Během 19. století měnil objekt majitele častěji, až r. 1866 připadl Maxmiliánu Egonovi III. knížeti z Fürstenberka. V roce 1858 dal Maxmilián zbořit dům čp. 157 ve Valdštejnské ulici a i za ním v úpatí svahu ležící dům 156. Tím vznikl mezi Kolovratským a Pálffyho palácem nový prostor, který byl zahradně upraven. Nabízel se tak nový průhled na Pražský hrad a západním směrem i na ostatní svahové zahrady. Fürstenberkové palác se zahradou vlastnili až do roku 1945, kdy připadl československému státu. Od té doby je účelově využíván státními úřady. Zahrada byla rekonstruována po roce 1952 a opětovně v letech 1997 - 2000. [4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Kolovratská zahrada (za stromem) vklíněná mezi Malou Fürstenberskou a Velkou Pálffyovskou zahradu. Zimní pohled z Opyše.

Při rekonstrukci byly doplněny a opraveny značně poškozené opěrné zdi a úzké schodiště po východní straně zahrady. Celkový strohý charakter užitkové zahrady však byl zachován. Proto se zahradní architektura omezuje na převážně ovocné stromy a trávníky. Ačkoli je vlastní zahrada strohá, je nástupní prostor do zahrady z Valdštejnské ulice skutečně majestátný. Vévodí mu mohutná litinová mříž, rekonstruovaná podle zachovaných podkladů. Vydlážděný prostor zdobí repliky typických pražských luceren. K posezení slouží po prostoru rozmístěné lavičky a k občerstvení kavárnička, která byla vybudována v původním zahradním domku. [1]

Zahrada byla otevřena pro veřejnost 30. srpna 2000 poté, co proběhla její rehabilitace podle plánů architekta Václava Girsy a Miloslava Hanzla a byly provedeny zahradnické úpravy architektky Ireny Bartošové, stejných architektů, kteří se postarali o obnovu Velké Pálffyovské zahrady.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kolowratska zahrada
  2. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-08-22]. Dostupné online.  
  3. ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ II., PROCHÁZKA HRADČANY, MALOU STRANOU A ČÁSTÍ STARÉHO MĚSTA
  4. Malý Fürstenberský palác