Opuka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Opuka
Opuka v lomu u Přední Kopaniny
Zařazení sedimentární hornina
Hlavní minerály kalcit, křemen, živce
Akcesorie glaukonit
Textura aleuritická
Barva(y) světle šedá, šedá až žlutá

Opuka je usazená hornina, prachovitý druh slínovce. Opuka vznikala z nejjemnějších částic usazených na mořském dně. Tvoří ji jílovité a prachovité částice, dále obsahuje vápencové složky a jehlice mořských hub mikroskopických rozměrů (tzv. spongie). Množství těchto jehlic určuje její pevnost a trvanlivost. Kromě nich jsou časté i zbytky dírkonošců. Běžnou minerální příměsí je glaukonit. Má bělavou až pískově žlutošedou barvu.

Použití[editovat | editovat zdroj]

V románském slohu byla opuka významným stavebním materiálem. Jako stavební materiál byly opuky používány převážně ve stavbách románského slohu. Přítomnost jehlic houbiček zvyšuje kvalitu kamene pro technické účely, zejména jeho pevnost. Protože se opuka snadno opracovává, může sloužit i v kamenosochařství. Při nízkém obsahu křemičitých jehlic a vysokém obsahu vápnité složky se někdy opuka využívala pro výrobu vápna a cementu.

Zlatavě zbarvená pražská opuka, těžená v lomech na Bílé Hoře a v Přední Kopanině, si krátce po vylomení uchovává vlhkost a měkkost a umožňuje velmi detailní zpracování řezbářskými nástroji. Byla proto hojně využívána jako sochařský materiál v období gotiky a jsou z ní zhotoveny některé sochy krásného slohu (Sv. Petr ze Slivice, Krumlovská madona, Plzeňská madona)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Podle světlé opuky (a jí příbuzných hornin) jsou někdy pojmenována také některá místa:

Některé opukové stavby[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]