Opukový lom u Přední Kopaniny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Opukový lom u Přední Kopaniny

Celkový pohled od jihu na činnou část lomu
Datum vyhlášení 1. září 1988
Vyhlásil Národní výbor hl. m. Prahy
Kód ÚSOP 1109
Lokalita Přední Kopanina
Výška 330-351 m n. m.
Výměra 4,13 ha
Seznam chráněných území v Praze
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Opukový lom u Přední Kopaniny
Opukový lom u Přední Kopaniny
Přírodní památky v Česku
Opukový výchoz nad přístupovou cestou.
Detail opukového výchozu

Přírodní památka Opukový lom u Přední Kopaniny, ev. č. 1109, se nachází na samém severozápadním pomezí Prahy při jižním okraji místní části Přední Kopanina mezi dálnicí D7 (na Kladno a Slaný) a ulicí K Tuchoměřicům. Správu této přírodní památky (PP) provádí Magistrát hlavního města Prahy.

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany je v lomu odkrytý geologický profil křídovými sedimenty. Jedná se o uznaný stratotyp korycanského a bělohorského souvrství. Ložisko a lom Přední Kopanina jsou významnou geologickou lokalitou. V hornině je možno pozorovat místy drobné bioklasty a jehlice mořských hub, které se zde během vzniku sedimentovaly.

Zoologie a botanika[editovat | editovat zdroj]

Z plazů zde byla pozorována ještěrka obecná, z ptáků rehek zahradní. Z botanického hlediska je území PP nevýznamné.

Historie lomu[editovat | editovat zdroj]

Zdejší opukové lomy byly otevřeny již v 1. polovině 12. století, kdy z ní byla postavena zdejší rotunda sv. Maří Magdaleny. V písemných pramenech jsou zdejší lomy doloženy až v polovině 19. století.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V severovýchodní části lomu probíhá těžba opuky dodnes i přes to, že je oblast přírodní památkou, jelikož se jedná o jeden ze tří funkčních opukový lomů na území Česka. Vytěžená opuka se využívá při opravách pražských památkových budov, jelikož nahrazuje původní kámen, který byl na jejich stavbu využit.

Těžba zde se musí provádět ručně jen s minimální mechanizací, jelikož by odstřely a těžká technika poškodily trhlinami skalní bloky, které by nebyly použitelné pro sochařství. Nejžádanější je přibližně 3 metry silná vrstva tzv. zlaté opuky.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]