Ještěrka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJeštěrka
alternativní popis obrázku chybí
Ještěrka obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád ještěři (Sauria)
Čeleď ještěrkovití (Lacertidae)
Rod ještěrka (Lacerta)
Binomické jméno
Lacerta agilis
Carl Linné, 1758
Rozšíření ještěrky obecné (Lacerta agilis)
Rozšíření ještěrky obecné (Lacerta agilis)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještěrka obecná (Lacerta agilis, Linnaeus, 1758) je jeden z nejrozšířenějších druhů ještěrky v České republice. Žije pod kameny nebo ve skulinách.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Celková délka ještěrky obecné činí kolem 20–25 cm. Tělo měří až 9 cm a ocas je jedenapůlkrát delší než tělo. Hlava je širší s krátkým čumákem. Na krátkých končetinách je 5 prstů, jež jsou zakončeny drápky, které umožňují dobrý pohyb po kamenech a různorodých materiálech. Ocas umožňuje lepší dynamiku pohybu a slouží také při útěku před nepřáteli, často se od těla při napadení odděluje, ale znovu se regeneruje a dorůstá.

Zbarvení samečka

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Přestože je v České republice druhem chráněným, patří do druhů ještěrek v zemi nejrozšířenějších. Je rozšířená na většině území střední a východní Evropy, v Asii až po západ Číny, ale její početnost silně poklesla, díky ztrátě stanovišť. Obývá především suchá a slunná místa a to stráně, i okraje lesů. Většinou pobývá do výšky 2500 m n. m. Při větších výkyvech teplot raději zalézá do úkrytů. Každý jedinec má svoje území, kde loví, klade vejce.

Zauneidechse 1469.jpg

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V jídelníčku ještěrky obecné můžeme najít menší hmyz (mouchy, brouky), také pavouky, červy, plže a pozemní korýše (svinky). Menší kořist rovnou polyká. Ještěrka loví především ve slunných dnech a dokáže ulovit i letící kořist.

Rozmnožující se ještěrky

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Ještěrky se rozmnožují v letních měsících – květnu, červnu. Samice naklade do vyhloubené jamky v písku, mechu, hlíně či suché trávě 3-15 kožovitých měkkých vajíček o velikosti cca 15×8 mm. Kolem půlky měsíce července (většinou po 56 dnech) se vylíhnou mláďata, jež dosahují délky kolem 5–6 cm. Již od vylíhnutí jsou odkázána pouze na sebe a potravu si musí shánět sama. Dospělosti dosahují v 1,5-2 letech.

Aktivita[editovat | editovat zdroj]

Ještěrka je nejaktivnější v ranních a podvečerních hodinách. V zimním období upadá do zimního spánku. Většinou zalézá do opuštěných nor savců (např. hraboši), pod kořeny stromů a různých skulinek. V dubnu se probouzí ze zimního spánku.

Přirození nepřátelé[editovat | editovat zdroj]

Má ve svém okolí mnoho nepřátel, mezi ně patří například lišky, volavky, čápi,kolem měst kočky a další predátoři. Při poškození ocasu se v části, kde má svaly nejtenčí, poruší a ocas se oddělí.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Ještěrka obecná na fotografii z přírodního parku Velký Kosíř

V České republice je zvláště chráněna jako silně ohrožený druh, je tedy mimo jiné zakázán i její odchyt, chov v zajetí a prodej. Chráněna jsou i její vývojová stádia a sídla.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Steinbachův velký průvodce přírodou, GeoCenter, Praha, 1994.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]