Přírodní park Velký Kosíř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Velký Kosíř
Pohled na Velký Kosíř ze silnice od Přemyslovic do Pěnčína
Pohled na Velký Kosíř ze silnice od Přemyslovic do Pěnčína
Základní informace
Vyhlášení2000
VyhlásilOkresní úřad v Olomouci a Prostějově
Rozloha19,6 km²
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresProstějov
UmístěníZábřežská vrchovina, Drahanská vrchovina
Souřadnice
Velký Kosíř
Velký Kosíř
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Velký Kosíř se nachází na pomezí okresů Olomouc a Prostějov, v jihovýchodním výběžku Bouzovské vrchoviny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Charakter přírodních podmínek je dán dvěma odlišnými krajinnými oblastmi – část nížiny Hornomoravského úvalu (Haná), která je teplá a sušší s množstvím polí a jiné zemědělské půdy spolu s říčkami a nížinnými lesíky a částí ohraničenou ze severu Zábřežskou vrchovinou a z jihu Drahanskou vrchovinou, které jsou chladnější a vlhčí – se řadou příkrých údolí a vodních toků zaříznutých do kopců. Specifickou oblastí je Velký Kosíř na severu regionu s velkým lesním komplexem a přírodním parkem. Málo probádané a zajímavé je Konicko (široké údolí sevřené mezi kopci) a Protivanovsko (náhorní plošina s prameny většiny toků – jako klín zaříznutá mezi okresy Blansko a Vyškov.).

Národní přírodní památka Kosířské lomy – Státní lom

Přírodní park Velký Kosíř je chráněná lokalita v nejjižnějším výběžku Zábřežské vrchoviny. Stejnojmenný vrchol Velký Kosíř se svými 442 metry je nejvyšším vrcholem Hané. Tento zalesněný plochý kopec s nejbližším okolím je přírodním parkem s naučnou stezkou o rozloze 19,6 km² a vyhlášen byl roku 2000 Okresními úřady v Olomouci a Prostějově. Jeho posláním je zachovat typický krajinný ráz s jeho přírodními, estetickými a biologickými hodnotami. Nejvýznamnějšími lokalitami parku jsou přírodní rezervace Malý Kosíř, národní přírodní památka Kosířské lomy[1] (dříve národní přírodní památky Růžičkův lom a Státní lom a přírodní památka Vápenice), přírodní rezervace Andělova zmola a přírodní památka Studený kout.

Velký Kosíř je z jižní strany porostlý zakrslou doubravou se suchomilnou vegetací. Mnohé druhy zde rostou na nejsevernější hranici svého rozšíření. Kosíř je znám i archeologickými nálezy. Na východních svazích lze nalézt pazourkové nástroje ze starší doby kamenné, byla zde nalezena Kosířská Venuše (což je torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné). Významné jsou i pozůstatky hradiště v poloze u Varhan, několik mohylových pohřebišť a řada dalších nálezů.

Během pozorování v letech 1992–2003 bylo na území přírodního parku zaznamenáno 106 druhů ptáků.[2]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Velkého Kosíře se nalézá rozhledna z roku 2013 vysoká 28 metrů.

Naučné stezky[editovat | editovat zdroj]

K pěším túrám i cyklistickým výletům – na horských kolech – je velmi vhodná a turistickými značkami značená Naučná stezka Velký Kosíř. Ta vede z Čelechovic po lesní asfaltové cestě na vrchol Velkého Kosíře, dále kamenitým úvozem dolů do obce Čechy pod Kosířem a po hlinité pěšině zvané „Hraběcí cesta“ zpět. Naučná stezka Velký Kosíř II pak vede z obce Slatinice na Velký Kosíř, odtud dolů do obce Slatinky a z nich přes Malý Kosíř zpět do Slatinic.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní přírodní památka Kosířské lomy [online]. AOPK ČR [cit. 2020-09-26]. Dostupné online. 
  2. STŘÍTESKÝ, Jan; KRIST, Miloš, 2004: Ptactvo přírodního parku Velký Kosíř: změny početnosti v letech 1992 až 2003. Sylvia 40: s. 49–62.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]