Přírodní park Velký Kosíř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní park
Velký Kosíř

Pohled na Velký Kosíř ze silnice od Přemyslovic do Pěnčína
Datum vyhlášení 2000
Vyhlásil Okresní úřad v Olomouci a Prostějově
Lokalita Zábřežská vrchovina, Drahanská vrchovina
Výměra 19,6 km²
Seznam CHÚ v okrese Prostějov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Velký Kosíř
Velký Kosíř

Přírodní park Velký Kosíř se nachází na pomezí okresů Olomouc a Prostějov, v jihovýchodním výběžku Bouzovské vrchoviny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Charakter přírodních podmínek je dán dvěma odlišnými krajinnými oblastmi - část nížiny Hornomoravského úvalu (Haná), která je teplá a sušší s množstvím polí a jiné zemědělské půdy spolu s říčkami a nížinnými lesíky a částí ohraničenou ze severu Zábřežskou vrchovinou a z jihu Drahanskou vrchovinou, které jsou chladnější a vlhčí – se řadou příkrých údolí a vodních toků zaříznutých do kopců. Specifickou oblastí je Velký Kosíř na severu regionu s velkým lesním komplexem a přírodním parkem. Málo probádané a zajímavé je Konicko (široké údolí sevřené mezi kopci) a Protivanovsko (náhorní plošina s prameny většiny toků – jako klín zaříznutá mezi okresy Blansko a Vyškov.).

Popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Národní přírodní památka Státní lom

Přírodní park Velký Kosíř je chráněná lokalita v nejjižnějším výběžku Zábřežské vrchoviny. Stejnojmenný vrchol Velký Kosíř se svými 442 m n.m. je nejvyšším vrcholem Hané. Tento zalesněný plochý kopec s nejbližším okolím je přírodním parkem s naučnou stezkou o rozloze 19,6 km² a vyhlášen byl roku 2000 Okresními úřady v Olomouci a Prostějově. Jeho posláním je zachovat typický krajinný ráz s jeho přírodními, estetickými a biologickými hodnotami. Nejvýznamnějšími lokalitami parku jsou přírodní rezervace Malý Kosíř, národní přírodní památky Růžičkův lom, přírodní rezervace Andělova zmola a přírodní památka Studený kout.

Velký Kosíř je z jižní strany porostlý zakrslou doubravou se suchomilnou vegetací. Mnohé druhy zde rostou na nejsevernější hranici svého rozšíření. Kosíř je znám i archeologickými nálezy. Na východních svazích lze nalézt pazourkové nástroje ze starší doby kamenné, byla zde nalezena Kosířská Venuše (což je torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné). Významné jsou i pozůstatky hradiště v poloze u Varhan, několik mohylových pohřebišť a řada dalších nálezů.

Během pozorování v letech 1992–2003 bylo na území přírodního parku zaznamenáno 106 druhů ptáků.[1]

Další chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Na Prostějovsku je v současnosti vyhlášeno 24 památných stromů, či skupin stromů. Kromě národní přírodní rezervace (NPR) Špraněk jsou zde i tři nejvýznamnější chráněné lokality zařazené v kategorii národní přírodní památka (NPP): Hrdibořické rybníky, Růžičkův lom, Státní lom, 13 je přírodních rezervací (PR): Průchodnice, Blátka, Uhliska, Skelná huť, Vitčický les, Lipovské upolínové louky, Skály, Bučina u Suché louky, Kněží hora, Andělova zmola, Rudka, Pod Švancarkou, Malý Kosíř a několik přírodních památek (PP) - Brániska, Čubernice, Dolní vinohrádky, Za hrnčířkou, Brus, Pavlečkova skála, Rodlen, Na Kozénku, Taramka, V chaloupkách, Rašeliniště v Klozovci, Prameniště Hamerského potoka, U velké jedle, Louky pod Skalami, Pod liščím kupem, Návesní niva, Nivské louky, Pod Obrovou nohou, Kozí horka, Pod Zápovědským kopcem, U nádrže, Vápenice, Na hůrkách, Kopaniny, Pod panským lesem, Skalky, Nebeský rybník, Údolí Velké Hané, Skřípovský mokřad, Hamerská stráň, Studený kout a Pohorská louka.
Na severu regionu pak leží další přírodní park Kladecko. K zajímavým místům patří jednak výsušná a skalnatá místa s typickou suchomilnou vegetací, a na druhé straně vlhké louky se svébytnou mokřadní květenou. Nachází se zde i krasové oblasti devonských vápenců (jeskyně – Mladeč a Javoříčko, skaliska, lomy) nebo naleziště slatinné rašeliny u říčky Blaty. Součástí těchto CHÚ jsou zde rovněž naučné stezky.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Velkého Kosíře se nalézá rozhledna.

Naučné stezky[editovat | editovat zdroj]

K pěším túrám i cyklistickým výletům – na horských kolech – je velmi vhodná a turistickými značkami značená naučná turistická značka Naučná stezka Velký Kosíř. Ta vede z Čelechovic po lesní asfaltové cestě na vrchol Velkého Kosíře, dále kamenitým úvozem dolů do obce Čechy pod Kosířem a po hlinité pěšině zvané „Hraběcí cesta“ zpět.

naučná turistická značka Naučná stezka Velký Kosíř II pak vede z obce Slatinice na Velký Kosíř, odtud dolů do obce Slatinky a z nich přes Malý Kosíř zpět do Slatinic.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka Vápenice
Přírodní památka Vápenice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STŘÍTESKÝ, Jan; KRIST, Miloš, 2004: Ptactvo přírodního parku Velký Kosíř: změny početnosti v letech 1992 až 2003. Sylvia 40: s. 49–62.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]