Čechy pod Kosířem
| Čechy pod Kosířem | |
|---|---|
 Pohled na Čechy z Velkého Kosíře | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°33′4″ s. š., 17°2′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 129 (2025)[1] |
| Rozloha | 9,20 km²[2] |
| Katastrální území | Čechy pod Kosířem |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| PSČ | 798 58 |
| Počet domů | 361 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | náměstí Svobody 289 798 58 Čechy pod Kosířem ou@cechypk.cz |
| Starosta | Milan Kiebel |
| Oficiální web | www |
  Čechy pod Kosířem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589381 |
| Kód části obce | 18929 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čechy pod Kosířem jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Leží zhruba deset kilometrů severozápadně od Prostějova, při západním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 metrů), v národopisném regionu Haná. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno jméno jejích obyvatel: jde o množné číslo osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)) a místní jméno tedy znamenalo „Čechovi“ (Čechova rodina). Vesnice se až do roku 1925 jmenovala Čechy na Hané.[4] Přívlastek pod Kosířem se poprvé objevil roku 1618 na odlišení od Čech u Přerova, znovu a natrvalo byl přidán po vzniku Československa.[5]
Historie a místopis
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131.[6] Od 14. století zde stála tvrz, na které se vystřídala řada šlechtických majitelů. Byli mezi nimi i páni z Kravař, Kunštátu, Boskovic nebo Hartunkova. V roce 1707 zakoupil panství Jan Adam Ondřej z Liechtensteina a v roce 1768 se majitelem stal Emanuel de Menes e Castro, vévoda da Silva-Tarouca. Rod Silva-Tarouca měl panství v držení až do roku 1942, kdy se dostalo do správy velkoněmecké říše.
V roce 1949 byl zámek a celý majetek rodu vyvlastněn československým státem. V zámku byla až do roku 2005 internátní škola a dětský domov. Od roku 2008 je majitelem zámku a přilehlého parku Olomoucký kraj.[7] Areál zámku je nejvýznamnější památkou obce. V letech 1849 až 1871 byl častým hostem hraběcí rodiny Josef Mánes, který zde namaloval mnoho svých obrazů.[7]
V obci byla továrna R. A. Smékala na hasičské stříkačky,[8] pila, mlýn a cihelna, do roku 1848 pivovar. Na místě bývalé továrny je od roku 2000 obecní Hasičské muzem.[6] V roce 2009 bylo v obci otevřeno soukromé Muzeum kočárů, kde je umístěno více než 50 historických vozidel.[9]
Budova školy byla postavena v roce 1873, obec ji několikrát rozšířila z původní dvojtřídní na čtyřtřídní.
Dlouholetou tradici má v obci hasičský spolek, a to od roku 1873. V roce 1898 místní obyvatelé založili pobočku tělovýchovné jednoty Sokol, domkařský spolek Domovina (roku 1920) a roku 1897 v obci vznikla místní organizace spolku Ústřední matice školská.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 018 | 1 049 | 1 118 | 1 375 | 1 213 | 1 144 | 1 261 | 1 273 | 1 188 | 1 075 | 990 | 919 | 929 | 1 022 | 1 003 |
| Počet domů | 134 | 159 | 173 | 197 | 211 | 213 | 265 | 293 | 287 | 286 | 271 | 315 | 330 | 342 | 361 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.[13]
Dopravní infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Přes obec vede silnice III/36635 ve směru Kandia–Kostelec na Hané, na kterou se vně obce napojují silnice III/36631 ve směru Hluchov a silnice III/44812 vedoucí do Drahanovic.
Cyklotrasa č. 5028, která vede z Boskovic přes Konici do Čelechovic na Hané, kde se napojuje na cyklotrasu Jantarové stezky, je vedena i přes Čechy pod Kosířem a z jihozápadní strany po úpatí Velkého Kosíře. Cyklotrasa č. 6034 začíná v obci, směřuje ze severozápadní strany přímo k vrcholu Velkého Kosíře a končí v Těšeticích.[14]
Společenský život a kultura
[editovat | editovat zdroj]Samospráva obce pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.[15]
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Hasičské muzeum na náměstí Svobody – rozšířeno v roce 2014
- Muzeum kočárů – otevřené v roce 2009 (založil Václav Obr)
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Čechy pod Kosířem
- Salet, tzv. Mánesův pavilon v zámecké zahradě
- Vyhlídková věž v parku
- Oranžerie v zámeckém parku
- Anglický park u zámku s ohradní zdí
- Farní kostel svatého Jana Křtitele
- Kaplička svatého Floriána na návsi
- Kaplička svatého Josefa
- Sochy svatého Pavla a Petra před kostelem
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Fara čp. 7
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jan Nepomuk Karel Hunčovský (1752–1798), lékař, pedagog, osobní lékař císaře Leopolda II.
- Bedřich August Karel Silva–Tarouca (1816–1881), učenec, duchovní, přítel Josefa Mánesa
- Arnošt Emanuel Silva–Tarouca (1860–1936), zakladatel parku v Průhonicích, dendrolog
- Rudolf Hlubinka (1878–1951), právník, odborník památkového ústavu v Praze
- Bedřich Hacar (1893–1963), stavební inženýr, akademik, ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky v Praze
- František Smékal (1882–1977), horní inženýr, dlouholetý vedoucí funkcionář báňských profesních organizací v Československu
- Mojmír Miler (1925–2016), tanečník, člen baletních souborů Národních divadel v Brně a Praze
- František Železňák (1935–1982), kapelník vojenských dechových orchestrů, hlavní inspektor vojenských hudeb Československé lidové armády
- Antonín Čelechovský (1922–1979), scénograf, pedagog na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze
- Vladimír Dosoudil (1905–1942), soudce
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kosířskočeský zámek
Zámecký park
Rozhledna v zámeckém parku
Oranžerie
Kostel svatého Jana Křtitele
Smuteční kočár v Muzeu historických kočárů
Muzeum kočárů
Deska padlých v první světové válce
Pomník Čechy pod Kosířem
Deska obětí druhé světové války
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ VĚTVIČKA, Václav. Český, česká, české, Česko : [od Švýcarska po Těšín. České vyd. 1. vyd. Praha: Jan Vašut 159 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7236-831-0, ISBN 80-7236-831-1. OCLC 867822278
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 155.
- 1 2 Historie v kostce. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31.
- 1 2 MADER, Zdeněk; GRAČKA, František. Čechy pod Kosířem. Čechy pod Kosířem: obec, 2018. ISBN 978-80-270-3840-4. S. 8–26.
- ↑ Z historie továrny. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-31.
- ↑ Charakteristika obce. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-29.
- ↑ JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská II, Díl II místopisu, Čís. 56. Místopis Moravy. Olomoucký kraj. Okres plumlovský. Brno: Musejní spolek, 1933. 242 s. dostupné online po přihlášení. S. 186.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Čechy pod Kosířem [online]. 2000-01-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Cyklotrasa č. 5028 Boskovice-Konice-Prostějov. Atic.cz. Dostupné online [cit. 2026-02-06].
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153800759320661&id=224337820660
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská II, Díl II místopisu, Čís. 56. Místopis Moravy. Olomoucký kraj. Okres plumlovský. Brno: Musejní spolek, 1933. 242 s. dostupné online po přihlášení. S. 185–193.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechy pod Kosířem na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Čechy pod Kosířem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Muzeum kočárů
- Hasičské muzeum v Čechách pod Kosířem Archivováno 24. 2. 2014 na Wayback Machine.
- reportáž ČT o Muzeu kočárů Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
