Slatinice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Olomoucku. O zaniklé obci pojednává článek Slatinice (Most).
Slatinice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a hasičská zbrojnice v obci
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a hasičská zbrojnice v obci
Znak obce SlatiniceVlajka obce Slatinice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0712 505111
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Olomouc (CZ0712)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 555 (2022)[1]
Rozloha7,78 km²
Nadmořská výška247 m n. m.
PSČ783 42
Počet domů531 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduSlatinice 50
ou.slatinice@iol.cz
StarostaBc. Ondřej Mikmek
Oficiální web: www.slatinice.com
Slatinice
Slatinice
Další údaje
Kód obce505111
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slatinice (německy Großlatein) jsou obec v okrese Olomouc. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je z roku 1247.

Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.[3]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Členství ve sdružených obcí[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Autorem obecního znaku a vlajky je heraldik Jiří Louda. Obci byly symboly uděleny v roce 1993.


Znak tvoří štít rozdělený červeným kosmým pruhem, nahoře stříbrný s červeným štírem, dole šest vlnitých pruhů střídavě zlatých a modrých. Kosmý pruh a štír byly převzaty z erbu moravského lékaře Tomáše Jordána z Klausenburku, který roku 1580 poprvé popsal léčivé účinky zdejší vody ze sirovodíkových pramenů, a tak se zasloužil o proslulost zdejších lázní. Vlnité pruhy v dolní části štítu představují vlnící se zrající lány obilí Hané (zlaté pruhy) a léčivé vody (modré pruhy).


Na bílém listu obecního praporu je umístěn červený štír hlavou k žerdi, při dolním okraji modrý vlnitý pruh v šířce jedné sedminy šířky praporu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Rodáci a osobnosti spjaté s obcí[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled na obec od silnice na Lutín
Panoramatický pohled na obec od silnice na Lutín

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Římskokatolická farnost Slatinice u Olomouce | Katalog AO. Arcibiskupství olomoucké [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  4. Lípa svobody pod kostelem ve Slatinicích. Google maps [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  5. Slatinice včera a dnes. www.slatinice.webzdarma.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  6. Cesta mezi stromy - Vlasta Čecháková Klemsová - Galerie umění. galerieumeni.cz [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. 
  7. Římskokatolická farnost Slatinice - Oficiální stránky obce Slatinice. www.slatinice.com [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. 
  8. Antonín Crhák Portál CEVH. web.archive.org [online]. 2021-04-20 [cit. 2022-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-20. 
  9. Před 101 lety se narodil zpovědník výsadkáře z operace Anthropoid | Arcidiecéze olomoucká. old.ado.cz [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  10. Slatinice - symboly obce. slatinice.webzdarma.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  11. Slavní rodáci – Antonín Juchelka [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANOUŠEK, Vojtěch: Lázně Slatěnice. Slatěnice 1921.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]