Přeskočit na obsah

Štír nejjedovatější

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠtír nejjedovatější
alternativní popis obrázku chybí
Leiurus quinquestriatus
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenklepítkatci (Chelicerata)
Třídapavoukovci (Arachnida)
Řádštíři (Scorpionida)
Čeleďštírovití (Buthidae)
Rodštír (Leiurus)
Binomické jméno
Leiurus quinquestriatus
Ehrenberg, 1828
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štír nejjedovatější (Leiurus quinquestriatus) též známý jako štír smrtonoš (v angličtině deathstalker), je druh štíra, který má nejúčinnější jed ze všech štírů na světě. Vzhledem k malé kapacitě jedového váčku uvnitř telsonu způsobí méně úmrtí než štír tlustorepý (Androctonus australis).

Areál rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Leiurus quinquestriatus se vyskytuje v suchých až pouštních oblastech Afriky (Alžírsko, Čad, Egypt, Etiopie, Libye, Mali, Niger, Somálsko, Súdán a Tunisko) a Asie (Egypt, Izrael, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Sýrie, neevropské Turecko, Spojené arabské emiráty, Jemen).

Vytváří dva poddruhy: L. q. quinquestriatus (Ehrenberg, 1828), který se vyskytuje v severní Africe a Čadu, Súdánu, Nigeru a Somálsku, a L. q. hebraeus (Birula, 1908), který se vyskytuje v Izraeli, Libanonu, Sýrii až po Katar, Omán a Jordánsko. L. q. hebraeus má hrubší články metasomy.[1]

Jed

[editovat | editovat zdroj]
Smrtonoš poblíž Tzehelim, Izrael

Smrtonoš je jedním z nejnebezpečnějších druhů štírů. Je nejútočnější a jeho chování je nepředvídatelné.[2][3][4] Jeho jed obsahuje mix neurotoxinů, pro usmrcení stačí malá dávka.[5]

Bodnutí

[editovat | editovat zdroj]

Jeho bodnutí je mimořádně bolestivé (pravděpodobně nejbolestivějším bodnutím z řádu štírů), ale zdravého dospělého člověka by nemělo usmrtit. Avšak děti, starší nebo choravé / vetké / stonající osoby (zejména ty s alergickou reakcí, srdečními potížemi nebo obezitou) jsou ve významně větším ohrožení života.

Po průniku jedu do oběhu se dostavují celkové příznaky otravy. První známkou bývá bolest v nadbřišku, citlivost až spontánní bolestivost břišních svalů. Pacient pociťuje svírání, suchost a škrábání v hrdle a snaží se kašláním odstranit neexistující překážku v dýchacích cestách. Současně se objevují poruchy řeči. V téže době nemocný pociťuje neklid, úzkost a podrážděnost.

Bodnutí vytváří riziko anafylaktického šoku (potencionálně život ohrožující alergickou reakci na jed). Studie z Izraele popisuje po uštknutí i častý výskyt pankreatitidy.[6] Pokud bodnutí způsobí smrt, je její příčinou většinou plicní edém. I přes existenci protijedu je pacient po bodnutí smrtonošem v přímém ohrožení života, jed štíra je totiž neobvykle odolný vůči protijedům, zpravidla je tedy nutno podávat velké dávky.[7]

Protijed vyrábí farmaceutické společnosti AbbVie[8] a Sanofi Pasteur[9] a národní očkovací a protijedová centrála v Riyadhu.[10]

Neurotoxiny

[editovat | editovat zdroj]

Neurotoxiny, které jsou obsažené v jedu štíra L. quinquestriatus:

Další součásti jedu :

Využití jedu

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Chlorotoxin.

Součást jedu smrtonosiče, látka peptid chlorotoxin, se ukázala býti potencionální vhodnou látkou pro ošetřování nádorů lidského mozku.[13] Další studie naznačují, že další látky obsažené v jedu mohou pomoci s regulací inzulinu a mohly by být využity pro léčení diabetu.

V roce 2015 byly zahájeny klinické testy zkoumající využití chlorotoxinu s připojenou fluorescentní molekulou jako "barvivo na nádory mozku" (BLZ-100), což umožnilo označovat/zvýrazňovat rakovinné buňky během operace. Při odoperování rakovinných buněk z mozku je jejich označení nesmírně důležité, jelikož je třeba odstranit co nejvíce nádorových buněk, avšak neodstranit zdravou tkáň nezbytnou pro správnou funkci mozku. V předklinických zkouškách na zvířátech tato technika dokázala zvýraznit extrémně malé shluky čítající zhruba 200 rakovinných buněk, což je ve srovnání se standardním postupem pomocí MRI, jehož dolní hranice pro záchyt je alespoň 500 000 buněk, výborný výsledek.[14]

Chov

[editovat | editovat zdroj]

Chov je poměrně snadný, přesto se kvůli jedovatosti nedoporučuje. Tento štír je mnohem rychlejší, aktivnější a hlavně agresivnější než jemu podobný severoafrický štír Androctonus australis. Jako substrát do terária se hodí písek. Terárium musí mít minimální rozměry 30 × 20 × 20 cm (d. v. š.). Leiurus quinquestriatus si nevyhrabává nory. Jako úkryt poslouží kámen, ale nesmí být podepřený tak, že by jej štír mohl shodit a sám se zavalit. Pro chov je třeba udržovat vyšší teplotu, až 35 °C ve dne s nočním poklesem na 25 °C. Vlhkost je nutné udržovat minimální, okolo 40 %. Štír při vyšší vlhkosti může onemocnět plísněmi a mohou mu černat a odpadávat končetiny.

Vodu k napájení je třeba dodávat rosením terária jednou měsíčně v dostatečném množství, které štíra uspokojí a neublíží mu. S výjimkou páření je nutné chovat štíry odděleně, a to i mláďata.

Neměl by být chován nikým jiným než vědci a zkušenými chovateli. V mnoha státech je chov přísně zakázán, nebo omezen.[15][16][17][18][19][20][21]

Smrtonoš v zajetí požírá cvrčka

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Štír nejjedovatější Leiurus quinquestriatus (Ehrenberg, 1828). In: BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 12. 8. 2018]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id478690/
  2. ↑ "The World’s Most Dangerous Scorpions" Planet Deadly.
  3. ↑ "Not so scary scorpions" National Science Foundation.
  4. ↑ Největší, nejmenší a nejjedovatější štír na světě | Rekordy přírody [online]. 2018-01-15 [cit. 2026-04-15]. Dostupné online.
  5. ↑ Lucian K. Ross. Leiurus quinquestriatus (Ehrenberg, 1828) [online]. 2008 [cit. 2011-09-17]. Dostupné online.
  6. ↑ Sofer S, Shalev H, Weizman Z, Shahak E, Gueron M. Acute pancreatitis in children following envenomation by the yellow scorpion Leiurus quinquestriatus. Toxicon. 1991, s. 125–8. doi:10.1016/0041-0101(91)90045-s. PMID 2028471.
  7. ↑ GOLDFRANK, Lewis R. Goldfrank's toxicologic emergencies. [s.l.]: McGraw-Hill Professional, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-07-147914-1. S. 2064.
  8. ↑ Scorpion Antivenom Twyford (North Africa) [online]. Poison Centre Munich, January 15, 2010 [cit. 2010-12-01]. Dostupné online.
  9. ↑ Scorpifav [online]. Poison Centre Munich, January 15, 2010 [cit. 2010-12-01]. Dostupné online.
  10. ↑ Saudi National Antivenom and Vaccine Production Center [online]. [cit. 2010-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 7, 2011.
  11. ↑ Catterall WA, Cestèle S, Yarov-Yarovoy V, Yu FH, Konoki K, Scheuer T. Voltage-gated ion channels and gating modifier toxins. Toxicon. February 2007, s. 124–41. Dostupné online. doi:10.1016/j.toxicon.2006.09.022. PMID 17239913.
  12. ↑ Kubo Y, Adelman JP, Clapham DE, etal. International Union of Pharmacology. LIV. Nomenclature and molecular relationships of inwardly rectifying potassium channels. Pharmacological Reviews. December 2005, s. 509–26. doi:10.1124/pr.57.4.11. PMID 16382105. S2CID 11588492.
  13. ↑ Liliana Soroceanu; YANCEY GILLESPIE; M. B. KHAZAELI; HARALD SONTHEIMER. Use of chlorotoxin for targeting of primary brain tumors. Cancer Research. 1998, s. 4871–4879. Dostupné online. PMID 9809993.
  14. ↑ O'BRIEN, Alex. www.theguardian.com. How to light up a tumour - Alex O'Brien [online]. 10 September 2015. Dostupné online.
  15. ↑ Appendix: Exceptions to unrestricted wild animal list [online]. Vermont Fish and Wildlife Department, August 2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 23, 2015.
  16. ↑ Ve Spojeném království je pro chov vyžadována licence, viz 1976 Dangerous Wild Animals Act
  17. ↑ Ordinance No: 07-02. Public Nuisance Ordinance [online]. Town of Morrison, Brown County, Wisconsin [cit. 2013-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 24, 2012.
  18. ↑ Licensing of dogs and cats; regulation of animals [online]. Village of Pulaski, Wisconsin [cit. 2013-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 11, 2012.
  19. ↑ Public Health and Welfare [online]. City of Green Bay, Wisconsin [cit. 2013-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 11, 2012.
  20. ↑ Animal Ordinances Revision as of 4/11/05 passed at 4/11/05Council Mtg. [online]. City of Brooklyn, Ohio [cit. 2013-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 21, 2010.
  21. ↑ Animal Ordinance Draft [online]. Town of Rockland, Brown County, Wisconsin, November 28, 2007 [cit. 2013-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 15, 2012.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KŮRKA, Antonín a KOVAŘÍK, František. České názvy živočichů. VI., Pavoukovci (Arachnida) I., pavouci (Araneae) a štíři (Scorpiones). Praha: Národní muzeum, 2003. 167 s. ISBN 80-7036-154-9.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Štír_nejjedovatější&oldid=26046208“