Paseka (okres Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paseka
Kostel svaté Kunhuty
Znak obce PasekaVlajka obce Paseka
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0712 504785
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Olomouc (CZ0712)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Uničov
Historická země Morava
Katastrální výměra 22,84 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 273 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 568 m n. m.
PSČ 783 86 až 783 97
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Paseka 17
783 97 Paseka u Šternberka
Starosta Lenka Niessnerová
Oficiální web: www.obecpaseka.cz
Email: starosta@obecpaseka.cz
Paseka
Paseka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Paseka (dříve Těchanov, německy Passek[2]) se nachází v okrese OlomoucOlomouckém kraji. Leží na rozhraní Hané a Nízkého Jeseníku, zhruba 7 km východně od Uničova a protéká jí říčka Teplička. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Za obcí, ve směru na Rýmařov, se nachází Odborný léčebný ústav.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1992 byl součástí obce i Mutkov.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1326, tehdy se ještě nazývala Těchanov, resp. Nový Těchanov, pojmenování Paseka se objevilo poprvé až v roce 1368.[4] Ve znaku měla svatou Kunhutu[5] a byla majetkem olomoucké kapituly. Od 70. let 14. patřila k sovineckému panství, po roce 1850 z ní byla samostatná obec v soudním okrese Uničov (politický okres Litovel, od roku 1909 politický okres Šternberk). Původně česká obec, známá ovocnářstvím a chovem dobytka, se v 17. století poněmčila, žila zde ale stále významná české menšina (např. v roce 1930 bylo z celkem 1414 obyvatel 1068 Němců[6]). Kromě zemědělské výroby zde fungovaly dva mlýny, dvě pily, několik lomů a před první světovou válkou bylo nad Pasekou zřízeno sanatorium pro plicní choroby, jež zde jako Odborný léčebný ústav Paseka působí dodnes. První škola sídlila v budově fary, a sice od roku 1658 do roku 1688, státní česká menšinová obecná škola zde působila od školního roku 1933/1934 až do roku 1937/1938. Tehdy se Paseka stala součástí Sudet a po roce 1945 byli němečtí obyvatelé odsunuti.[4] Roku 1960 se stala součástí okresu Olomouc a o rok později k ní byly jako její místní části připojeny do té doby samostatné obce Karlov a Mutkov spolu s Paseckým Žlebem (Mutkov se, již bez Paseckého Žlebu, opět osamostatnil k roku 1993).[3] Samospráva obce od roku 2010 pravidelně 5. července vyvěšuje moravskou vlajku.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

  • Arboretum, které založil Ing. Radim Slabý v roce 2008. Nachází se cca 1 km za obcí Paseka směr Sovinec, po pravé straně před odbočkou na Karlov, na místě bývalé skládky. Otevřeno od jara do podzimu.
  • Kaskádovitý Pasecký vodopád se nachází v údolí potůčku Teplička, při silnici od Paseky do Paseckého Žebu. Vidět je částečně od silnice a vysoký je cca 5 metrů. V hlubokém údolí, které protíná zelená turistická značka, se poté nachází ještě další menší kaskády a vodopády.
  • Přírodní koupaliště v horní části obce u silnice směr Huzová. Bazény jsou po celkové rekonstrukci; velký bazén se skokanským prknem 1 metr na hladinou a dětský bazén se čtyřmetrovou dlouhou skluzavkou. Koupaliště je momentálně[kdy?] uzavřeno.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 604. 
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 221, 333. 
  4. a b KOUDELA, Miroslav. Paseka. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 119.
  5. Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, in Střední Morava 33/2012, ISBN 978-80-85807-52-3, s. 98–113.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 101. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]