Paseka (okres Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paseka
Kostel svaté Kunhuty
Kostel svaté Kunhuty
Znak obce PasekaVlajka obce Paseka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0712 504785
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíUničov
Okres (LAU 1)Olomouc (CZ0712)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 301 (2021)[1]
Rozloha22,84 km²
Nadmořská výška277 m n. m.
PSČ783 86 až 783 97
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduPaseka 17
783 97 Paseka u Šternberka
starosta@obecpaseka.cz
StarostaLenka Niessnerová
Oficiální web: www.obecpaseka.cz
Paseka
Paseka
Další údaje
Kód obce504785
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Paseka (dříve Těchanov, německy Passek[2]) se nachází v okrese OlomoucOlomouckém kraji. Leží na rozhraní Hané a Nízkého Jeseníku, zhruba 7 km východně od Uničova a protéká jí říčka Teplička. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Za obcí, ve směru na Rýmařov, se nachází Odborný léčebný ústav.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1992 byl součástí obce i Mutkov.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1326, tehdy se ještě nazývala Těchanov, resp. Nový Těchanov, pojmenování Paseka se objevilo poprvé až v roce 1368.[4] Ve znaku měla svatou Kunhutu[5] a byla majetkem olomoucké kapituly. Od 70. let 14. patřila k sovineckému panství, po roce 1850 z ní byla samostatná obec v soudním okrese Uničov (politický okres Litovel, od roku 1909 politický okres Šternberk). Původně česká obec, známá ovocnářstvím a chovem dobytka, se v 17. století poněmčila, žila zde ale stále významná české menšina (např. v roce 1930 bylo z celkem 1414 obyvatel 1068 Němců[6]). Kromě zemědělské výroby zde fungovaly dva mlýny, dvě pily, několik lomů a před první světovou válkou bylo nad Pasekou zřízeno sanatorium pro plicní choroby, jež zde jako Odborný léčebný ústav Paseka působí dodnes. První škola sídlila v budově fary, a sice od roku 1658 do roku 1688, státní česká menšinová obecná škola zde působila od školního roku 1933/1934 až do roku 1937/1938. Tehdy se Paseka stala součástí Sudet a po roce 1945 byli němečtí obyvatelé odsunuti.[4] Roku 1960 se stala součástí okresu Olomouc a o rok později k ní byly jako její místní části připojeny do té doby samostatné obce Karlov a Mutkov spolu s Paseckým Žlebem (Mutkov se, již bez Paseckého Žlebu, opět osamostatnil k roku 1993).[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

  • Arboretum, které založil Ing. Radim Slabý v roce 2008. Nachází se cca 1 km za obcí Paseka směr Sovinec, po pravé straně před odbočkou na Karlov, na místě bývalé skládky. Otevřeno od jara do podzimu.
  • Kaskádovitý Pasecký vodopád se nachází v údolí potůčku Teplička, při silnici od Paseky do Paseckého Žebu. Vidět je částečně od silnice a vysoký je cca 5 metrů. V hlubokém údolí, které protíná zelená turistická značka, se poté nachází ještě další menší kaskády a vodopády. Pro turisty je zde odpočinková pergola - výhledna.
  • Přírodní biokoupaliště se nachází v horní části obce u silnice směr Huzová. Koupaliště je po celkové rekonstrukci; velký bazén, dětský bazén s vodním prvkem a tobogánem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 604. 
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 221, 333. 
  4. a b KOUDELA, Miroslav. Paseka. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 119.
  5. Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, in Střední Morava 33/2012, ISBN 978-80-85807-52-3, s. 98–113.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 101. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]