Vilémov (okres Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilémov
Znak obce VilémovVlajka obce Vilémov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLitovel
Obec s rozšířenou působnostíLitovel
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel434 (2023)[1]
Rozloha8,55 km²[2]
Katastrální územíVilémov u Litovle
Nadmořská výška395 m n. m.
PSČ783 22
Počet domů155 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVilémov 7
783 22 Cholina
vilemov@gmail.com
StarostkaIng. Edita Nováková
Oficiální web: www.vilemov-ol.cz
Vilémov
Vilémov
Další údaje
Kód obce568961
Kód části obce182001
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilémov je obec v okrese Olomouc. Leží v podhůří Zábřežské vrchoviny přibližně 14 km jihozápadně od Litovle. Obec se svažuje od západu k východu, střední nadmořská výška obce je 401 m n. m. Žije zde 434[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce – Wylemow – je poprvé zaznamenáno v zemských deskách olomouckých z roku 1368, kdy ji Janek ze Stražiště prodal Albrechtu ze Stařechovic. Od konce 14. století se vyskytuje název Vilímov, až v roce 1925 získala obec současný název. Litovelský historik Viktor Pinkava dokládá, že při kopání hrobů na vilémovském hřbitově bylo nalezeno mnoho starých mincí, nádob a jiných předmětů. To dosvědčuje pravdivost pověsti o vilémovském hradu, který patřil jistému panu Vilémovi. V písemných pramenech je ale vilémovská tvrz na místě dnešního hřbitova zmiňována až v 17. století. Pravděpodobně ji šlechta později opustila a lidé ji rozebrali.

V historických pramenech se o Vilémovu píše jako o samostatném statku, který se v průběhu staletí stal několikrát součástí větších panství. Roku 1672 potvrdil Leopold Volčinský svobodný pán z Volčína unikátní listinou, která se zachovala do současnosti, povolení obci používat pečeť.

Ve Vilémově bývala obora s černou zvěří, bažantnice a pivovar. V roce 1758 dal hrabě František Reginald postavit kostel sv. Kateřiny tam, kde stával dřív starý kostelík. Roku 1785 byla ve Vilémově postavena triviální škola. V letech 1927–1932 byl ve vsi postaven pravoslavný kostel. Od druhé světové války v obci trvale klesá počet obyvatel. V roce 1930 žilo ve Vilémově 706 obyvatel, v roce 2006 jen 462. Roku 1991 bylo v obci založeno Cyrilometodějské duchovní centrum sv. Gorazda při pravoslavném monastýru Zesnutí Přesvaté Bohorodice.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Vilémov 750 751 735 750 750 756 706 546 542 499 492 494 483 432
Počet domů část Vilémov 115 126 136 134 136 137 140 150 147 141 135 139 143 146
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Vilémov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOUDELA, Miroslav: Paměti obce Vilémova, Danal, Olomouc 1995, ISBN 80-85973-06-5.
  • MACHOVSKÝ, Jan: Region Haná – mapový průvodce památkami, Region Haná, Těšetice 2004.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]