Přeskočit na obsah

Štarnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Šternbersku. O části obce Přemyslovice pojednává článek Štarnov (Přemyslovice).
Štarnov
Kaple P. Marie Bolestné
Kaple P. Marie Bolestné
Znak obce ŠtarnovVlajka obce Štarnov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠternberk
Obec s rozšířenou působnostíŠternberk
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel866 (2024)[1]
Rozloha9,88 km²[2]
Katastrální územíŠtarnov
Nadmořská výška224 m n. m.
PSČ783 14
Počet domů285 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtarnov 131
783 14 Bohuňovice
obec@starnov.cz
StarostaPavel Roubínek
Oficiální web: www.starnov.cz
Štarnov
Štarnov
Další údaje
Kód obce552011
Kód části obce163163
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štarnov (německy Starnau[4]) je obec v okrese OlomoucOlomouckém kraji. Rozkládá se na hanácké rovině, asi čtyři kilometry jižně od Šternberka a protéká jí říčka Grygava. Žije zde 866[1] obyvatel. Štarnovem prochází železniční trať č. 290.

České jméno mělo zprvu podobu Šternov a vzniklo hláskovou úpravou z německého Sternau - "hvězdná niva". To bylo vytvořeno jako obdoba jména blízkého Šternberka (Sternberg - "Hvězdná hora"). Změna samohlásky v první slabice byla nářeční (doložena od konce 15. století).[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269 (Sternow). Založili ji páni ze Šternberka, a kromě období mezi lety 1332–1550, kdy ji darovali olomouckému klášteru klarisek, patřil Štarnov ke šternberskému panství. A to až do roku 1850, kdy se stal samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Šternberk. Šlo o středně velkou zemědělskou obec, národnostně převážně českou.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj Štarnova podle sčítání lidu[7][8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 573 582 638 614 610 645 749[p 1]
Domů 70 77 83 85 92 94 120
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatel 625 679 605 603 556 577 677 824
Domů 130 157 151 153 183 194 224 285
  1. Z toho 723 osob národnosti československé, 23 německé a 3 ostatní.[10]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1976 Štarnov byl obcí v okrese Šternberk (1880–1950) a později v okrese Olomouc. Od 23. října 1976 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obceBohuňovicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[11]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[12]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Památné stromy

[editovat | editovat zdroj]

Roku 2020 byly tři lípy rostoucí v obci prohlášeny za památné stromy: Lípa svobody, zasazená roku 1918 na památku vzniku Československé republiky; Lípa Masarykova, zasazená roku 1920 při příležitosti 70. narozenin prezidenta T. G. Masaryka; a Rychtářská lípa, poslední zbývající strom z historického stromořadí, které nechal zřídit ke konci 19. století místní rychtář jako větrolam. [13]

Fotbal ve Štarnově

[editovat | editovat zdroj]

Ve Štarnově působila do června 2013 Tělocvičná jednota Sokol Štarnov s fotbalovým oddílem. Ve fotbalové sezóně 2013/2014 zde začal působit „nový“ fotbalový klub SK Štarnov.[14]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 611. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 556–557. 
  6. KOUDELA, Miroslav. Štarnov. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 123.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 660–661.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 100. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 565.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  12. Udělené symboly – Štarnov [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. Rozhodnutí č. MEST 119395/202, Rozhodnutí městského úřadu Šternberk o vyhlášení památných stromů. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online.
  14. Fotbal Štarnov [online]. T. J. Sokol Štarnov [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]