Hlubočky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hlubočky
Kostel Božského srdce Páně z r. 1910
Kostel Božského srdce Páně z r. 1910
Znak obce HlubočkyVlajka obce Hlubočky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0712 502146
Pověřená obecHlubočky
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
Okres (LAU 1)Olomouc (CZ0712)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°37′39″ s. š., 17°24′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 224 (2021)[1]
Rozloha23,61 km²
Nadmořská výška382 m n. m.
PSČ783 61 až 783 65
Počet částí obce4
Počet k. ú.7
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduOlomoucká 17
Hlubočky
78361 Hlubočky 1
sekretariat@hlubocky.cz
StarostaMgr. Eva Hasníková
Oficiální web: www.hlubocky.cz
Hlubočky
Hlubočky
Další údaje
Kód obce502146
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlubočky (dříve česky Hluboček, německy Hombok)[2][3] jsou obec v okrese Olomouc. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel. Rozvoj obce započal s budováním továrny na hřebíky a železáren v Mariánském Údolí, později věhlasné akciové společnosti Moravia pro průmysl železářského zboží a obchod. Byl zde otevřen poštovní úřad, škola, železniční zastávka, četnická stanice, spořitelna, zakládány spolky a živnosti. U továrny na hřebíky vybudovala továrnická rodina Machanek úřednické budovy, dělnickou ubytovnu a později dělnickou kolonii. Obyvatelstvo německé národnosti bylo po osvobození v roce 1945 vysídleno. V roce 1956 byla k obci připojena osada Mariánské Údolí, pak v roce 1974 byl s nimi sloučen Posluchov a v roce 1976 byla integrována i obec Hrubá Voda.[4] Obec leží v oblasti Nízkého Jeseníku v údolí řeky Bystřice. V katastru obce leží dvě chráněná území, jsou to Přírodní park Údolí Bystřice u Hluboček vyhlášený v roce 1995 a Přírodní rezervace Hrubovodské sutě existující od roku 2001. Obec je rekreační oblastí krajského města Olomouc, nachází se zde několik chatových oblastí a Ski areál Hlubočky. Hlubočky také leží na západní hranici vojenského újezdu Libavá.[5]

Znak Obce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 byl schválen vlastní obecní znak a prapor. Ve znaku je stříbrná špice v zeleném štítu s modrou patou, která znázorňuje údolí řeky Bystřice zařezané v lesnatých stráních. Nad řekou je potom umístěno upravené logo továrny Moravia, tedy mísa se šlehajícími plameny.[6]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Hlubočky (německy Hombok) – k. ú. Hlubočky, Hlubočky I, Hlubočky II, Hlubočky III, Hlubočky IV
  • Hrubá Voda (německy Grosswasser) – k. ú. Hrubá Voda
  • Mariánské Údolí (německy Marienthal) – k. ú. Hlubočky
  • Posluchov (německy Posluchau) – k. ú. Posluchov

K 1. lednu 2016 se obec rozšířila o katastrální území Hlubočky I (0,121693 km²[7]), Hlubočky II (0,059313 km²[8]), Hlubočky III (0,005941 km²[9]) a Hlubočky IV (1,278989 km²[10]), které do té doby existovaly v rámci vojenského újezdu Libavá.[11] Jedná se v zásadě o zcela zalesněné katastry (přičemž např. pozemky moderního k. ú. Hlubočky I náležely před 20. prosincem 2002 ke katastrálním územím Hlubočky a Mrsklesy na Moravě a poté až do roku 2014 ke katastrálnímu území Velká Střelná).[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec patřila r. 1340 do majetku hradu Hluboký, kdy je Hluboček (Hombok) společně s Nepřívazem (Epperswagen), Hrdibořicemi a Posluchovem zmíněn jako zeměpanské léno v majetku olomouckého biskupa Johanna Wolka. Po jeho smrti byl hrad r. 1351 darován císařem a králem Karlem IV. markraběti Janu Jindřichovi. Značně rozšířený hradní majetek byl nakonec sloučen s panstvím Velká Bystřice, které sestávalo na začátku 19. století z obcí: Velká Bystřice, Hluboček, Čechovice, Varhošť (Haslicht), Mrsklesy (Nirklowitz), Nepřívaz (Epperswagen), Hrubá Voda (Grosswasser), Jestřábí (Habicht), Posluchov. V podhradí ležícím Hlubočku (Hombok) držela olomoucká kapitula již v roce 1131 dva lány, r. 1276 byla ves v držení Budislawa von Hombok, r. 1366 v majetku bratří Bohuslawa a Erasma z Bystřice, přičemž r. 1391 nechal Záviš z Bystřice zapsat do desek polovinu vsi Ladislavovi z Kravař, r. 1398 Bohuslaw druhou polovinu Martinu Pacholikowi a jeho bratrům. V roce 1406 už se nacházela ves v majetku hradu Hluboký.[12]

Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Mora Moravia, Max Machanek, Oswald Machanek a Ignaz Machanek.

V roce 1827 zde Josef Zwierzina založil hutě a železárny, k nimž se váže i založení osady Mariánské Údolí. Průmyslový závod v Hlubočkách započal výrobu r. 1854, krátce nato započala výroba v druhém závodě Machankově v Mariánském Údolí, v r. 1855 vstoupili do firmy jako veřejní společníci jeho dva synové, dr. Ignác Machanek a Max Machanek, v roce 1860 třetí syn Osvald Machanek a prokurista Jan Orel. Firma r. 1867 přesídlila do Vídně, v Olomouci zůstal obchod železem pod starou firmou I. C. Machanek, jako zástupce železářského průmyslu v Těšíně.[13]

Továrna v Hlubočkách vznikla ze starých Josefských hamrů a Ignác Carl Machanek z ní vybudoval továrnu na výrobu hřebíků za studena. V Mar. Údolí koupil I. C. Machanek r. 1861 zrušený těžařský závod Zwierzinův, z kterého vybudoval slévárnu a sem přenesl výrobu plechového zboží a stavebního kování. V Hlubočkách ponechal výrobu hřebíků a obuvnických podkůvek. Hlubočská továrna byla prvním podnikem v Rakousku-Uhersku, který vyráběl obuvnické hřebíky tzv. drátěnky a prvním v Evropě, který vyráběl obuvnické cvočky tzv. taksy. V letech 1910-1915 akciová společnost Moravia zřídila v Hlubočkách zařízení pro samočinné zpracování válcového páskového železa.[13][14][15]

Moravsko-slezská ústřední dráha zahájila svůj provoz 30. června 1872[16] a ve stanici v Hlubočku byla zároveň zřízena poštovní a telegrafní stanice.[17][18] Poštovní úřad svoji činnost zahájil 1. ledna 1873 a obsluhoval obce Hluboček (Hombok), Nepřívaz (Epperswagen), Jestřábí (Habicht) a Varhošť (Haslicht).[19] Od roku 1903 byl spojen pěší pochůzkou s poštovní podatelnou v Hrubé Vodě.[20] Dvoutřídní obecná škola s německým vyučovacím jazykem byla otevřena od září 1873,[21] v roce 1877 byl jmenován novým nadučitelem Isidor Krček,[22] po něm Franz Schiebel a Anton Seibert.[23] Četnická stanice v Hlubočku započala svoji činnost 1. listopadu 1898, kam byla přeložena z Velkého Týnce.[24] V roce 1907 byl vyhlášen konkurz na stavbu nové nádražní budovy a adaptaci dosavadní budovy na bydlení pro nádražní personál.[25] V roce 1908 se konalo položení základního kamene ke stavbě kostela Božského Srdce Páně, jehož stavba byla dokončena roku 1910. Nová fara započala činnost 1. září 1912 a farářem byl ustanoven P. Alfred Kaminski.[26][27] Nová moderní budova obecné školy se 4 třídami a s německým vyučovacím jazykem byla dokončena v roce 1912.[28][29]

Obecní zastupitelstvo (ustavené 1. července 1910)

  • Starosta: Pratschke Adolf
  • Radní: Wausner Josef - Polzer Ignatz - Jassinger Konstantin
  • Výbor: Abeska Florian - Fichtner Konstantin - Motzke Konstantin - Daume Josef - Reimer Franz - Reimer Rudolf - Springer Julius - Strohall Rudolf
  • Náhradníci: Abeska Josef - Partsch Karl - Kabilka Joachim - Tandler Johann - Hausmann Emil - Hünel Franz[30]

Místní školní rada

  • Předseda: Motzke Konstantin
  • Místopředseda: Gomółka Josef
  • Členové výboru: Nový Franz - Kabilka Joachim - Strouhal Rudolf - Adler Joachim[30]

Obecná škola čtyřtřídní: do školního roku 1897/1898 dvojtřídní, do školního roku 1909/1910 trojtřídní, ve školním roce 1914/1915 měly 2., 3. a 4. ročník paralelní třídy.[31][32] s německým vyučovacím jazykem v olomouckém školním okrese,[33] nadučitel Koselka Franz (od r. 1905)[34] - Pika Adolf - Przibilla Heinrich - Nedbal Sophie - Holly Kornelia (ruční práce) - Topisch Othilie. V novém Československu zařazena pod školní okres Šternberk se školami s německým vyučovacím jazykem.[35][30]

Porodní bába: Sigmund Antonia[30]

C. k. poštovní úřad: poštmistr Karger R.[30]

Nádraží c. k. státní dráhy:

  • Přednosta: Sedláček Franz, adjunkt
  • Asistent: Czulík Franz
  • Aspirant: Reichert Alexander
  • Staniční m.: Hrubý Rudolf - Kořil Josef[30]

Spar- und Vorschusskassa- Verein für Hombok und Umgebung: družstvo založeno r. 1891,[36] představenstvo Warner Josef - Strohal Rudolf - Hausmann Emil[30]

Consumverein für Hombok und Umgebng: družstvo založeno r. 1897,[37] představenstvo Hausner Josef - Schulz Johann - Springer Julius[30]

Továrna na hřebíky: Homboker und Marienthaler Eisenwaren-Industrie-und Handelsektiongesellschaft „Moravia”

  • Úřednictvo: ředitel Machanek Ignaz - technický správce Lehr Karl - komerční správce a pokladník Kittel Franz - účetní Kabilka Moritz - vrchní skladník Strohall Rudolf - technický příručí Bittmann Adolf
  • Tiskárna: správce Springer Julius - Schlosser Adolf - Pianezze Jakob - Herrmann Franz - Duda Alfred - Demel Anton - Hornisch Franz - Lustinetz J.
  • Mistři: Kubáček Jan - Kropáč Stanislav - Roth Čeněk - Metzel Josef - Jahn Ferdinand - Lindl Karl - Frank Rudolf
  • Sklad: technický adjunkt Moyses Franz - Heidrich Alois - komerční úředník Roth Reimund[30]

Holič: Raab Johann[30]

Hostinský: Kühn Wilhelm (i prodej tabáku) - Reimer Rudolf - Zaurig Josef (i trafikant)[30]

Krejčí: Madei Adolf[30]

Kolář: Daume Franz[30]

Kovář: Daume Rudolf[30]

Kamenné lomy: Polzer Hermann[30]

Mlynář: Hausmann Emil (i pila)[30]

Obchod

  • hodinami: Partsch Karl
  • krajkami: Drexlerová Juliana
  • smíšeným zbožím: Niesner Heinrich - Tandler Johann - Böhm Reinhard - Hubáček Egon.
  • uhlím: Sienel Raimund
  • zeleninou a cukrovím: Sander Viktoria[30]

Pekaři: Niesner Heinrich - Schramek Alfons[30]

Obuvníci: Waller Franz - Walle Wilhelm - Weiland Johann[30]

Řezník: Koselka Franz[30]

Stolaři: Drexler Teodor - Motzke Konstantin[30]

Spolky:

  • Tischgesellschaft des Beamtenkasinos Nägelfabrik in Hombok[38]
  • Kirchenbauverein
  • Freiwillige Feuerwehr (Hombok-Marienthal)[39]
  • Militär-Veteranen-Verein[40]
  • Männergesangsverein
  • Homboker Dilettanten-Theaterverein
  • Bundesgruppe der Deutschen Nordmährens
  • Gesangsklub „Brylaria”
  • Frauen- und Mädchen-Bundesgruppe des Bundes der Deutschen Nordmährens
  • Ortsgruppe Hombok- Marienthal des deutschen Schulvereines (předseda Koselka Franz), z nařízení zemské správy Moravy ze dne 17. dubna 1920 byla místní skupina DSHV rozpuštěna[41]
  • Bienenzucht-Zweigverein für Hombok und Umgebung
  • Freie Schule Ortsgruppe, Hombok und Umgebung
  • Arbeiter-Turnverein[30][42]

Vlastní vodní revír na řece Bystřici[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Moravský rybářský svaz.
Za vlastní revír uznává se: Vodní dráha potoka Bystřičky od nejdolnějšího mostu státní dráhy v Jívové až k jízdnímu mostu, vedoucímu od továrny na hřebíky v Hlubočce až ku štaci dráhy v Hlubočce, s přítoky (zvláště i s přítokem „Lichnitzgrundbach“ v celé délce) a vodními stokami ve Velké Vodě, Hlubočce a Nepřívazech (pol. okres Olomoucký), a pak ve Smilové, Střelné a Jívové (pol. okr. Šternberk). Tento vlastní revír patří k panství v Hrubé Bystřici.

—Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 30.11.1901, s. 2.

První Československá republika[editovat | editovat zdroj]

V Krnově bylo ustaveno ředitelství drah provincie Německé Rakousko, které si nárokovalo také dohled nad celou železniční tratí Krnov - Olomouc. Tehdejší přednosta stanice Hlubočky Dostalík svolal své podřízené, vysvětlil jim situaci a oznámil, že zdejší železniční úřad podléhá pouze ředitelství drah v Olomouci. Jeho nařízení se v převážně německých Hlubočkách přes všechen nátlak a agitaci z Krnova respektovalo. V první polovině listopadu 1918 složili všichni železniční zaměstnanci slib věrnosti československému státu do rukou přednosty stanice. V polovině téhož měsíce přijelo do Hluboček z Olomouce na dvě stovky československých vojáků, kteří se až do počátku následujícího roku ubytovali na stanici.[43]

Železniční stanice[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 započala akciová společnost Moravia podél jižní strany železniční stanice s výstavbou elektrárny a o rok později k ní přistavěla 108 metrů dlouhou vlečku pro zásobování uhlím. V roce 1921 bylo původně petrolejové osvětlení nádraží nahrazeno elektrickým, v nádražní čekárně byl zřízen bufet, rozšířený v roce 1927 o restaurační zařízení. S účinností od 1. ledna 1925 došlo ke změně názvu stanice na Hlubočky a ve stejném roce byla dokončena vlečka do kamenolomu firmy „Jan Horsák a spol.” v Hrubé Vodě. O dva roky později byl zbudován nový železobetonový most přes řeku Bystřici s příjezdovou cestou k nádraží.[44]

Elektrárna[editovat | editovat zdroj]

V roce 1922 postavila firma Pittel & Brausewetter pro Akciovou společnost Moravia v Hlubočkách a Mariánském Údolí elektrárnu, která sestávala z obezděného betonového skeletu se dvěma turbínovými halami (tzv. Štěpánův systém), na ně ze severu navazovalo vyšší hranolové křídlo, které na východním konci ukončovala dominantní čtyřboká zauhlovací věž se zvonovitou hlavicí, u jejíž paty se nacházel hlavní vchod se schodištěm. Ke stavbě náležela chladící věž a 86 metrů vysoký komín. Elektrárna byla vybavena dvěma turbogenerátory 3200 kW, dvěma kotli s automatickou dopravou uhlí a měla vlastní zdroj vody v podobě dvou studní.[45]

V roce 1933 koupilo elektrárnu město Olomouc, které ji hodlalo využívat jako doplňující zdroj elektrické energie k hlavnímu zdroji elektrárny v Přerově. Nadále ale poskytovalo továrnám v Hlubočku a Mariánském Údolí el. energii, čímž splácelo kupní cenu elektrárny. Od 1. září 1934 byl v elektrárně v Hlubočku zahájen provoz, čemuž předcházela oprava kotle, přesívače a turbíny. V elektrárně zůstalo zaměstnáno 5 osob od fy Moravia a 4 zaměstnance dosadily městské elektrické podniky v Olomouci. Elektrárna měla i nadále vyrábět stejné množství el. energie, tedy 2 000 000 kWh ročně.[46] V roce 1942 ji fy Moravia za 2 ¾ mil. korun odkoupila od města Olomouce zpět.[47]

Skauti[editovat | editovat zdroj]

Po prázdninách školního roku 1931/32 přikročil IV. oddíl Skautů Republiky Československé v Olomouci ke zřízení nových skautských oddílů v Mariánském údolí a Hlubočkách, jejichž vedoucí si během prázdnin v tábořišti u Hluboček osvojovali skautské znalosti a dovednosti.[48] Na lokalitě zvané „Skautská louka“ nedaleko Hluboček (nyní zvané „Horní Vinohrádky“) si skauti z Olomouce zbudovali na pozemku pana Reifa letní stanové tábořiště již na konci 20. let, které v první polovině třicátých let nahradily stálé dřevěné skautské chaty. V roce 1931 zde byla postavena též legionářská chata, využívaná legionáři a později i první víkendové chaty.[49] Po založení skautského oddílu v Hlubočkách a Mariánském Údolí se nedařilo skautům získat klubovní místnost a Národní jednota apelovala na správce české školy v Mar. Údolí a v Hlubočkách, aby svým vlivem podpořili věc českých hraničářských skautů a dovolili jim využívat školní třídy. Skauti pomáhali například při slavnosti Národní jednoty v Hlubočkách, kde skauti po celých 14 dnů hlídali svěřený materiál české menšiny a při slavnosti samé. Jednalo se především o děti z dělnických rodin z místních železáren.[50] Činnost skautských hlídek oddílu byla v roce 1933 rozšířena z Hluboček nádraží i na obec Hlubočky, dále i na Mariánské Údolí, kde se postupně přihlásilo dostatečné množství dětí ke zřízení oddílu. Skauty měl na starost vedoucí bratr Boh. Žáček. V Mariánském Údolí se scházeli v bytě u bratra Sanetrníka.[51][52]

Česká menšinová škola[editovat | editovat zdroj]

Česká státní škola obecná v Mariánském Údolí byla počátkem školního roku 1936/37 rozšířena o exposituru v Hlubočkách, přičemž místní odbor Národní jednoty v Hlubočkách hodlal učebny umístit do nové budovy, vystavěné vedle svého domku, kde vydržoval českou mateřskou školu.[53]

Spolky a politické strany[editovat | editovat zdroj]

  • Místní odbor Národní jednoty pro Hluboček a Mariánské Údolí (r. 1923)
  • Arbeiter Turn- u. Sportverein (Dělnický turnerský a sportovní spolek)
  • Männer – Gesangsverein (Mužský pěvecký spolek)
  • Arbeiter – Gesangsverein „Viktor Adler“ (Dělnický pěvecký spolek Viktor Adler)
  • Verein Deut. Privatkindergarten in Hombok (Spolek německé mateřské školky v Hlubočku)
  • Freiwillige Feuerwehr (Dobrovolní hasiči)
  • Theater Dillitantenverein (Amatérský divadelní spolek)
  • Deutscher Kulturverband (Německý kulturní svaz)
  • Ortsgruppe Deut. Kommunistenpartei (místní skupina Německé komunistické strany)
  • Ortsgruppe Bund d. Landwirte (místní skupina Svazu německých zemědělců)
  • Ortsgruppe Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei (místní skupina Německé národně socialistické strany dělnické)
  • Ortsgruppe Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik ((místní skupina Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR)
  • Ortsgruppe Deutsche Gewerbepartei (místní skupina Německé živnostenské strany)
  • Ortsgruppe Bund der Deut. Nordmährens (místní skupina Svazu Němců)
  • Ortsgruppe Industriebeamten u. Werkmeisterverband (místní skupina Svazu průmyslových úředníků a závodních mistrů)
  • Ortsgruppe Metallarbeiterverband (místní skupina Svazu kovodělníků)
  • Ortsgruppe Landwirtschaft. Gebirgsverband Habicht (místní skupina Zemědělského horského svazu Jestřábí)[54]

V letech 1789, 1914, 1997 a 2006 zažila obec velké povodně. Část obecního katastru byla přiřazena v 50. letech za vlády Klementa Gottwalda k Vojenskému újezdu Libavá.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V 19. století obec patřila k panství Velká Bystřice, jež bylo v majetku Olomoucké metropolitní kapituly. Veškeré obyvatelstvo bylo katolického vyznání. Až na Velkou Bystřici, kde obyvatelstvo hovořilo německy a moravsky, dále pak obec Čechovice, kde obyvatelstvo mluvilo jen moravsky, ve všech ostatních obcích na panství hovořilo obyvatelstvo v roce 1834 jen německy. V roce 1834 měly Hlubočky 45 obytných stavení a 356 obyvatel.[55]

Podle sčítání lidu v roce 1910 se v obci nacházelo 861 obyvatel, z toho 856 německé národnosti.[56] Sčítání lidu z roku 1921 uvádělo 1 338 obyvatel, z toho 1 091 německé národnosti, 247 české národnosti.[57] V roce 1924 zaměstnávala „Moravia” v Hlubočku 376 dělníků (315 Němců a 61 Čechů), v Mariánském Údolí přes 400 Němců a přes 200 Čechů. Většina dělníků byla organizována v levicových stranách. V roce 1931 vyhrály volby do závodního výboru v železárnách Moravia sociální demokraté, jejich kandidátka získala 400 hlasů (dříve 371), komunisté 339 hlasů (dříve 422).[58]

Po osvobození bylo německé obyvatelstvo vyhnáno, z toho na 1 700 německých zaměstnanců akciové společnosti Moravia, přičemž ještě na podzim 1946 pracovalo v továrnách Moravie hlavně kvůli nedostatku kvalifikovaných sil 55 německých dělníků a odborníků.[59] Z 35 antifašistů, zaměstnaných v továrně v Hlubočkách, bylo vyňato šest osob, všichni ostatní byli taktéž odsunuti.[60] V roce 1974 žilo v obci Hlubočky a Mariánské Údolí 3 014 obyvatel, v Posluchově 91 obyvatel a v Hrubé Vodě 446 obyvatel.[61]

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Největším vodním tokem je řeka Bystřice (přítok řeky Moravy, povodí řeky Dunaje). Na katastru Hluboček má řeka Bystřice několik bezejmenných přítoků a také levostranné přítoky Hluboček, Trnava, Nepřívazský potok, Lichnička a pravostranné přítoky Zdiměřský potok, Mlýnský potok

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

V Mariánském Údolí se nachází kulturní dům s amfiteátrem, v obci je také sportovní hala, několik fotbalových a tenisových hřišť (Tenisový klub Hlubočky). Od roku 1971 se zde koná tradiční pochod Moraviánská padesátka. Působí zde fotbalový klub FK Hlubočky, Minikár klub Hlubočky v AČR, Jezdecký klub Hlubočky nebo sbor dobrovolných hasičů, jednotka stupně JPO II, po sportovní stránce jeden z nejúspěšnějších sborů v okrese. Lze zde nalézt též Ski areál a Fun Park Hlubočky, v místních částech pak Stanici mladých techniků Mariánské Údolí, Ski areál Hrubá Voda, Aktivity park Hrubá Voda a Ranč Posluchov.[zdroj?]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází dvě základní školy, jedna úplná (ZŠ Hlubočky) a jedna neúplná (ZŠ Hlubočky - Mariánské Údolí, 1. až 5. třída). Jsou zde také dvě mateřské školy, v místní části Hlubočky - Dukla a Mariánské Údolí. V Hlubočkách má pobočku Základní umělecká škola Žerotín, která zde vyučuje hru na hudební nástroje.[zdroj?]

Doprava a průmysl[editovat | editovat zdroj]

Obcí vede silnice III. třídy z Velké Bystřice do Hrubé Vody. Údolím Bystřice též prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy, svou zastávku má také v místní části Mariánské údolí. Dále tudy prochází cyklotrasy 6009 a 6030.[zdroj?]

V roce 1951 byl založen závod na opravy leteckých motorů jako pobočka Moravia Aerospace, v současnosti pokračuje výroba pro letecký průmysl pod firmou Honeywell Aerospace Olomouc.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 614. 
  3. ↑ Moravská vědecká knihovna v Ostravě: CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 698:
  4. ↑ Okres Olomouc, vydalo nakl. Profil v Ostravě, 1981, s. 81-82.
  5. ↑ Ski Areál Hlubočky [online]. [cit. 2020-05-17]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ Popis znaku: Znak obce a jeho popis: Hlubočky. m.hlubocky.cz [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Katastrální území Hlubočky I
  8. ↑ Katastrální území Hlubočky II
  9. ↑ Katastrální území Hlubočky III
  10. ↑ Katastrální území Hlubočky IV
  11. ↑ TAUBEROVÁ, Daniela. Hlubočky mohou rozvíjet turismus, armáda couvla a posune hranice újezdu. Olomoucký deník. 2012-09-06. Dostupné online [cit. 2020-02-01]. (česky) 
  12. ↑ WOLNY, Gregor. Die Markgrafschaft Mähren: Bd. Olmützer Kreis. [s.l.]: Selbstverlag des Verfassers. In Commission der L. W. Seidelʹschen Buchhandlung 942 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: pqFDAAAAYAAJ. 
  13. ↑ a b Pozor. Olomouc: Bohumír Knechtl, 3.5.1930(103). s. 4.
  14. ↑ Max Machanek. Mährisches Tagblatt. Květen 1893, čís. 110, s. 4. Dostupné online. 
  15. ↑ Wiener Zeitung, 1. 2. 1875, s. 3.
  16. ↑ Digitální knihovna: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 02.07.1872, 1872(149). s. 1015.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  17. ↑ Digitální knihovna: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 12.09.1872, 1872(209). s. 1460: Concurs-Ausschreibung der Postmeisterstelle in Hombok.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  18. ↑ Leopold Kallina: Orts-Lexikon aller Post- und Telegraphen-Aemter. Eißenbahn- und Dampf-Stationen der österr. -ung. Monarchie. 3. Aufl, Waldheim, 1873, Seite 18.
  19. ↑ Digitální knihovna: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 27.12.1872, 1872(297). s. 2117. Kundmachung. Am I. Jänner 1873 wird in Hombok Bezirkshauptmannschaft Olmütz, ein k. k Postamt in Wirksamkeit treten.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  20. ↑ Digitální knihovna: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 24.03.1903, 1903(68). s. 1.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  21. ↑ Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 12.09.1873, s. 558.
  22. ↑ Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 13.07.1877, 1877(158). s. 633.
  23. ↑ Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 17.04.1902, 1902(88). s. 1.
  24. ↑ Moravské noviny: příloha Brněnských novin. Brno: V. Burkart, 21.11.1898(265). s. [2].
  25. ↑ Digitální knihovna: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 11.04.1907, 1907(83). s. 4.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  26. ↑ Selské listy. Olomouc: Kramář a Procházka, 3.10.1912(116). s. [3].
  27. ↑ Hlubočky – Farnost Velká Bystřice a Hlubočky [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  28. ↑ Fotografie nové německé školy z r. 1912. profile-stalker.to [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12. (anglicky) 
  29. ↑ ＨＩＳＴＯＲＩＥ ＨＬＵＢＯČＥＫ - Německá obecná škola v Hlubočkách r. 1912. profile-stalker.to [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12. (anglicky) 
  30. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Moravská vědecká knihovna v Ostravě: CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 698-699.
  31. ↑ Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 22.07.1910, s. 2 (An der vierklassigen deutschen Volksschule in Hombok).
  32. ↑ Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 27.11.1914, 1914(274). s. 1 (Errichtung von Parallelabteilungen),
  33. ↑ Digitální knihovna: Mährisch-schlesischer Correspondent. Brünn: Albin Müller, 30.05.1882, 22(123). s. 2.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  34. ↑ Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 04.05.1905, s. 3.
  35. ↑ Digitální knihovna: Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933. Praha: St. nakl., 1934. s. 418. Školní okresy se školami s německým vyučovacím jazykem s. 396.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  36. ↑ Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 07.10.1891. Číslo 229. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 3.
  37. ↑ Moravské noviny: příloha Brněnských novin. Brno: V. Burkart, 15.7.1897(158). s. [3], zapsání do obch. rejstříku.
  38. ↑ Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 02.10.1903, 1903(225). s. [1].
  39. ↑ Sbor dobrovolných hasičů v Hlubočkách v roce 1910. profile-stalker.to [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12. (anglicky) 
  40. ↑ Vojenský spolek veteránů hraběte Thun-Hohenstein v Hlubočkách v roce 1901. profile-stalker.to [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12. (anglicky) 
  41. ↑ Digitální knihovna: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 10.06.1920, 1920(128). s. 4.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  42. ↑ Slavnostní cvičení členů spolku ATUS (Arbeiter Turn und Sportverein) v Hlubočkách. profile-stalker.to [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12. (anglicky) 
  43. ↑ Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci, svazek 8, rok 1999, strana 142-143.
  44. ↑ Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci, svazek 8, rok 1999, strana 142-143.
  45. ↑ Elektrárna Hlubočky | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. 
  46. ↑ Vědecká knihovna v Olomouci, Moravský večerník. Olomouc: Josef Friedl, 02.10.1934, s. 2.
  47. ↑ ANNO, Völkischer Beobachter, 1942-02-18, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  48. ↑ Vědecká knihovna v Olomouci, Moravský večerník. Olomouc: Josef Friedl, 18.06.1932(141). s. 7.
  49. ↑ PTÁČEK, Pavel. Skautské tábořiště v údolí Bystřice [online]. Dostupné online. 
  50. ↑ Vědecká knihovna v Olomouci, Moravský večerník. Olomouc: Josef Friedl, 09.11.1932(257). s. 6.
  51. ↑ Vědecká knihovna v Olomouci, Moravský večerník. Olomouc: Josef Friedl, 28.02.1933(50). s. 6.
  52. ↑ Historické fotografie - Hlubočky: Letoviště 19. odd. Táborníků S. J. Skautů RČS. v Olomouci v Hlubočkách, nyní chatoviště Horní Vinohrádky. www.fotohistorie.cz [online]. [cit. 2020-05-31]. Dostupné online. 
  53. ↑ Vědecká knihovna v Olomouci, Moravský večerník. Olomouc: Josef Friedl, 02.05.1936(102). s. 5.
  54. ↑ Bärner Ländchen. www.baerner-laendchen.de [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. 
  55. ↑ WOLNY, Gregor. Die Markgrafschaft Mähren: Bd. Olmützer Kreis, s. 860. [s.l.]: Selbstverlag des Verfassers. In Commission der L. W. Seidelʹschen Buchhandlung 942 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: pqFDAAAAYAAJ. 
  56. ↑ Moravská vědecká knihovna v Ostravě: CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 698.
  57. ↑ 1. www.leotitz.de [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. 
  58. ↑ Vědecká knihovna v Olomouci, Moravský večerník. Olomouc: Josef Friedl, 9.4.1924 s. 3, 05.03.1931 s. 2, 04.05.1937 s. 1.
  59. ↑ Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 26.11.1946, 62(272). s. 3.
  60. ↑ Volné Slovo: list československé strany národně socialistické. Olomouc: Župní výkonný výbor československé strany národně socialistické, 09.10.1946, 2(231). s. 1.
  61. ↑ Okres Olomouc, vydalo nakl. Profil v Ostravě, 1981, s. 81-82.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části obce Hlubočky
Části obce
Ostatní
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc
Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kozlov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Město Libavá • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hlubočky&oldid=20645156“