Velká Střelná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velká Střelná
památník zaniklé obce
památník zaniklé obce
Lokalita
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Velká Střelná
Velká Střelná
Další údaje
Zaniklé obce.cz427
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká Střelná (německy Groß Waltersdorf) byla obec, která zanikla kvůli vzniku vojenského újezdu Libavá. Rozloha katastru obce činila 1842,69 hektarů.[1] Byla demolována v letech 1967–1970. Obec se nacházela na Střelenském potoce přibližně 6 km jihozápadně od Města Libavá, v Oderských vrších. Ležela v dnešním okrese Olomouc; před 1. lednem 1949 patřila do politického okresu Moravský Beroun a soudního okresu Město Libavá.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Od nejstarších dob do konce druhé světové války[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je z roku 1203. Jihovýchodně od bývalého intravilánu někdejší Velké Střelné se mezi Střelenským potokem a silnicí, kdysi spojující Velkou Střelnou a Olejovice, nachází na souřadnicích 49°40'06.68" s. š., 17°30'45.83" v. d., dosud dobře patrné valy středověké tvrze Velká Střelná (Altes Haus), vzniklé ve 13. století na ochranu vesnice a kláštera. Před rokem 1552[2] zanikla a byla nahrazena druhou tvrzí, zvanou Novou, jež se nacházela přímo v obci. Později byla tato tvrz přestavěna na zámek, který však po roce 1800 natolik zchátral, až byl zbořen.[3] Od 16. století probíhala v okolí Velké Střelné těžba břidlice, zdejší ložisko bylo největší v Jeseníkách. Velká Střelná byla jednou z prvních obcí, kde se břidlice začaly dobývat v hlubinách země – zdejší doly dosahovaly hloubky okolo 150 metrů.[4] Od roku 1707 se v obci nacházela škola. V roce 1921 měla obec 273 domů, v nichž žilo 1842 obyvatel, z nichž 1820 tvořili Němci, 15 patřilo k tehdy prosazované československé národnosti a 7 cizinců.[5] V roce 1930 při posledním sčítání žilo v obci ve 293 domech 1927 obyvatel, z toho 1890 Němců, 32 obyvatel tehdy prosazované československé národnosti a 5 cizinců.[6] V roce 1944 zde žilo 2001 obyvatel.[1]

K obci patřily také osady Pivovarský kopec (Bräuerberg, též Bělidla), Hühnerberg a Břidlicové lomy (Schieferwerke), samoty Velkostřelenský Mlýn (Waltersdorfmühle), Grundmühle, lesní zámek Bores a Růžová zahrada (Rosengarten).

Po podpisu Mnichovské dohody koncem září 1938 muselo Československo nacistickému Německu odstoupit celé pohraničí osídlené převážně Němci včetně Velké Střelné. Obec s okolím byla začleněna nejprve do Sudetoněmeckých území a k 15. dubnu 1939 se stala v rámci nově zřízené říšské župy Sudety součástí vládního obvodu Opava. Tato změna státní a správní příslušnosti se nikterak nedotkla příslušnosti k okresu, jímž nadále zůstával politický okres Moravský Beroun, přeměněný ve Venkovský okres Moravský Beroun, resp. Landkreis Bärn. Takto tomu bylo až do konce druhé světové války.

Od konce druhé světové války do současnosti[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození Československa v květnu 1945 zde byla ustavena místní správní komise, jejímž úkolem bylo přebírat obecní správu.[7] Do obce začali přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa všemožně diskriminováno[8] a během roku 1946 byl z Velké Střelné proveden nucený odsun obyvatel německé národnosti do Německa.[9] Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a bylo naplánováno vysídlení obce.[10] Roku 1950 byla obec začleněna do nově vzniklého vojenského újezdu Libavá. V extravilánu obce vznikl tankodrom a vojenská střelnice. Likvidace zástavby obce proběhla v letech 19671970.[11]

Jihozápadně od bývalého intravilánu Velké Střelné se u silnice do někdejší obce Jestřabí nachází veřejnosti běžně nepřístupný lovecký zámeček Bores, postavený ve druhé polovině 19. století,[12] který se kvůli zájmům armády dochoval jako jediná stavba z celé někdejší obce Velké Střelné.

Ke 20. prosinci 2002 byla při reorganizaci katastrálního členění vojenského újezdu severovýchodní část katastru původní obce začleněna do rozšířeného katastrálního území Město Libavá. Zbytek katastru obce (včetně jejího intravilánu) se ocitl na okraji sice stejnojmenného, ale podstatně rozsáhlejšího katastrálního území Velká Střelná o rozloze 77,769695 km²,[13] jehož součástí se stala celá rozlehlá západní část území vojenského újezdu. Zahrnuje kromě někdejšího intravilánu Velké Střelné celé někdejší intravilány zlikvidovaných obcí Nepřívaz, Varhošt, Jestřabí a jižní polovinu intravilánu Smilova, jakož i okrajové části původních katastrů dalších obcí.

K 2. červnu 2014, v rámci připravované optimalizace (zmenšení) vojenského újezdu Libavá, byla začleněna severovýchodní část původního katastru obce do nově vytvořeného katastrálního území Dřemovice u Města Libavá.

Ze zástavby Velké Střelné se dochovalo několik skromných zbytků kamenných zdí.

Dnes na území někdejší Velké Střelné stojí památník obce v podobě božích muk. Nechali jej zhotovit v roce 1993 bývalí obyvatelé Velké Střelné před zbytky kostela sv. Mikuláše, na zbytcích podstavce pomníku padlým v 1. světové válce. V roce 2003 byl památník doplněn pamětními deskami osazenými po stranách.

Velká Střelná je přístupná na zvláštní povolení a jednou ročně při cyklisticko-turistické akci Bílý kámen, obvykle na začátku května.

Vývoj obce Velká Střelná[14]
Rok 1835 1869 1880 1900 1910 1921 1930
Počet obyvatel 1392 1767 2050 2182 2064 1842 1927
Počet domů 181 203 228 237 269 273 293

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Na katastru Velké Střelné se nacházejí také rybníky.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-260-2270-1. Kapitola Historie obcí, s. 28. (čeština) 
  2. Hrady.cz - tvrz Velká Střelná
  3. MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-260-2270-1. Kapitola Historie obcí, s. 27. (čeština) 
  4. Historie těžby na Nízkém Jeseníku [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. 
  5. Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. Dostupné online. Kapitola Místní obce, osady a části osad na Moravě., s. 57. (čeština) 
  6. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské., s. 2. (čeština) 
  7. GLONEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Poválečná situace v regionu, s. 39. (čeština) 
  8. GLONEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Poválečná situace v regionu, s. 40 + 41. (čeština) 
  9. GLONEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola 106. (čeština) 
  10. GLONEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Formování VÚ (VVP) Libavá a zánik sídel, s. 46. (čeština) 
  11. GLONEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Formování VÚ (VVP) Libavá a zánik sídel, s. 50. (čeština) 
  12. Hrady.cz - zámek Bores
  13. ÚIR - katastrální území Velká Střelná. www.uir.cz [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  14. CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006 [cit. 2018-01-03]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Aleš Létal. s. 58. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BÖHM, Josef. Groß-Waltersdorf. Anschriftenverzeichnis 1969. 31 s. Photolitdruck.
  • HAUSNER, Johann. Jahrbuch der Heimat – Schieferbrüche in Groß-Waltersdorf. Hrsg. Adolf Gödel Sammelwerk. Inning am Ammersee: Adolf-Gödel-Verlag, 1953.
  • HENGST, Matthias. Schmalspurbahn – Hetzdorf–Eppendorf–Großwaltersdorf. Egglham: Bufe-Fachbuch-Verlag, 1998. 110 s., 13 barev. a 140 čb fot., 4 přehledové mapy, 3 výškové profily, 16 plánů tratí, 4 inženýrské a 3 stavební konstrukční výkresy. ISBN 3-922138-65-9, 3922138659.
  • HOFFMANN, Johann. Groß-Waltersdorf. Aus der Geschichte des Schieferdorfes im Odergebirge. Wolfratshausen 1964. 235 s. [Mit Anhang Orts- und Familienregister.]
  • KOUŘIL, Pavel. Soubor terakotových reliéfně zdobených dlaždic z kláštera Panny Marie a sv. Jiří ve Střelné. In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti: věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu. Praha: NLN, Nakl. Lidové noviny, 2011, s. 145–152. ISBN 978-80-7422-081-4. [275 s., obr., mapy, plány.]
  • KREJČOVÁ, Jana. Velká Střelná (Gross Waltersdorf), kolonie Pivovarský kopec (Bräuerberg, též Bělidla), Hühnerberg a Břidlicové lomy (Schieferwerke), samoty Střelenský mlýn (Waltersdorfmühle), Grundmühle, Lesní zámek (Bores) a Růžová zahrada (Rosengarten). Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2016, roč. 19, č. 1, s. 30–53.
  • MÖCKEL, Julius. Groß-Waltersdorf: am dritten Tage nach dem Brande. [1838]. [Volný grafcký list, litografie.]
  • PLOTHO, Karl von. Der Krieg in Deutschland und Frankreich in den Jahren 1813 und 1814. 2. Theil. Berlin: Amelang, 1817, s. 33, 64, 69, 74 [Der Zeitraum vom 10ten August bis Ende Dezember 1813].
  • SCHÖNFELDER, Martin. Bear-claws in Germanic graves. Oxford Journal of Archaeology. 1994 (July 01), vol. 13, iss. 2, s. 217-227.
  • ŠIMOŇÁK, Alexej. Tvrziště Velká Střelná. Archeologie Moravy a Slezska 2007, roč. 7, s. 165–166.
  • ŠTĚPÁN, Jan. Lenní statek Velká Střelná a Čermná. Střední Morava: vlastivědná revue. 2020, roč. 26, č. 49, s. 147.
  • VOGEL, Rainer. Reise in die Vergangenheit meiner Vorfahren (sowie grundsätzliche Regeln zu Formalien und zur Interpretation der Kirchenbuchaufzeichnungen für das Erstellen eines Familienstammbaumes) : gewidmet: meiner Familie Moni, Katrin und Steffen, anlässlichk des 25. Geburtstages von Steffen am 06. November 20014 ; Reiseziel: Alt-Vogelseifen, Stadt Freudenthal, Klein-Mohrau, Karlsdorf, Landesarchiv für deutsche Kirchenbücher in der Stadt Troppau, Groß Waltersdorf, Stadt Liebau, im ehemaligen deutschen Sudetenland/Altvatergebirge, (heutige Tschechische Republik – CZ). Eichenau: Selbstverlag Rainer Vogel, 2004. 75 s.
  • WIHODA, Martin. Klášter Panny Marie a svatého Jiří ze Střelné. Pokus o návrat k jednomu již spatřenému. In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti: věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu. Praha: NLN, Nakl. Lidové noviny, 2011, s. 138–144. ISBN 978-80-7422-081-4. [275 s., obr., mapy, plány.]
  • Gruss aus Grosswaltersdorf [pohlednice Pozdrav z Grosswaltersdorfu; 1928]. [Angebot vom: 28.05.2018] [cit. 2. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.booklooker.de/B%C3%BCcher/02196-Grosswaltersdorf-Erzgebirge-Gruss-aus/id/A00AJNzo01ZZ8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]