Hrdibořice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrdibořice
kaple sv. Floriána
Znak obce HrdibořiceVlajka obce Hrdibořice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0713 589535
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Prostějov (CZ0713)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Prostějov
Historická země Morava
Katastrální území Hrdibořice
Katastrální výměra 3,79 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 212 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 214 m n. m.
PSČ 798 12
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Hrdibořice 6
79812 Kralice na Hané
Starosta Bohumil Kovařík
Oficiální web: www.hrdiborice.cz
Email: obec.hrdiborice@tiscali.cz
Hrdibořice
Hrdibořice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hrdibořice se nachází v okrese ProstějovOlomouckém kraji. V blízkosti obce protéká říčka Blata. Žije zde 212[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Hrdibořice od silnice na Prostějov

Název obce Hrdibořice se v průběhu věků objevoval v různých formách. Poprvé jsou Hrdibořice doloženy v královské listině z roku 1254 ve formě Hrdiwboricz. První složka jejich jména kolísá: jsou doloženy formy jako Hrděbořice, Hrdobořice. Hrděbor (staročeské osobní jméno) byl „hrdý borec, hrdý bojovník“. Hrdibořice tedy zřejmě byly původně osada lidí Hrděborových.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěké osídlení[editovat | editovat zdroj]

Asi nejstarším předmětem nalezeným na území Hrdibořic je kamenný fasetovaný sekeromlat, který byl roku 1924 ve vlastnictví stařechovického faráře Karla Loníčka. Archeolog A. Gottwald tento předmět datoval do období kultury se šňůrkovou keramikou. Soubor keramického materiálu potvrdil intenzivní osídlení na trati Spálenky. Nálezy byly zasazeny do doby bronzové a starší doby železné. Ze stejné lokality pochází i materiál z období, kdy toto území obývali Keltové. Pozdější doklady pochází až z doby římské.

První písemná zmínka[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1254. V ní král Přemysl Otakar II. projevuje své rozhodnutí, že louka mezi Hrdibořicemi a kralickým mostem patří olomoucké kapitule. Hrdibořice byly v té době majetkem moravského markraběte. V roce 1321 zastavil Jan Lucemburský Hrdibořice spolu s Tovačovem, Věrovany, Oplocany, Výkleky (zaniklá obec), Kralicemi a Pivínem Jindřichovi ml. z Lipé. Hrdibořice později měnily svého majitele až do období let 1468–1482 (přesné datum není známo), kdy se na dlouhou dobu stávají součástí tovačovského panství.

Dalším zlomovým bodem pro Hrdibořice byl revoluční rok 1848. Tehdy bylo zrušeno poddanství a tudíž byly obce vyvázány z majetků panství. Posledním šlechticem který vlastnil Hrdibořice byl Jan z Kühnberku. V roce 1870 byla v Hrdibořicích postavena škola, která ale dnes již nefunguje.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 se život v obci postupně rozvíjel. Proběhla rozsáhlá oprava hřbitova, rekonstrukce kaple sv. Floriána, kompletní plynofikace (1993–1994), výstavba kanalizace a čističky odpadních vod (1993-2002), oprava mostu u Olší, rekonstrukce budovy obecního úřadu, vestavba a přístavba 2 obecních bytů (1996–1997), vybudování místní komunikace v ulici k farmě. Počátkem jara roku 2014 byl skácen jeden z nejstarších stromů u hrdibořických rybníků. Průměr kmene cca 130 cm. Dodnes jsou užívány názvy částí obce: Dědina, Ochmatov, Hlenik a Pastóške.[2]

Svárov[editovat | editovat zdroj]

K Hrdibořicím patří samota Svárov, východně od obce a tvoří ji pouze jeden obytný dům. Zajímavostí je, že druhý obytný dům, stojící těsně u prvního, patří již do Dubu nad Moravou. Mnohem blíž než do Dubu je ale z této samoty do Hrdibořic. Na Svárově býval mlýn, ale ten už v době první republiky zastavil provoz. Názvy polí: Záhumenky, Včelíny, Zákopy, Olší, Dlouhé, Štívné, Osoušky, Zákopčí, Výměny, Dvorské, Díly, Spálenky, Vršiny, Kadaniny, Křivdy, Obecní trávník, Noviny, Ameriky, Nivy, Dílce, Svárov, Podolší.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[3]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Hrdibořice 207 234 249 271 286 317 280 248 264 241 258 253 241 210
Počet domů část Hrdibořice 40 40 40 45 48 51 53 57 58 63 66 63 75 76

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Obec Hrdibořice se může pochlubit i přírodní zvláštností. Nachází se zde národní přírodní památka Hrdibořické rybníky. Jedná se o slatiniště, jichž na území Moravy mnoho není. Nejvzácnějšími rostlinami této lokality jsou matizna bahenní (Ostericum palustre) a potočnice drobnolistá (Nasturtium microphyllum). Z oblasti fauny zde mají své hnízdiště například potápka roháč, polák velký, polák chocholačka, moták pochop, ledňáček říční, volavka popelavá nebo labuť velká.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.
  • Kaple svatého Floriána na návsi z roku 1749
  • Kaplička nad Svárovem směrem k Dubu

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • W/O Arnošt Mrtvý (12. 1. 1916 Hrdibořice – 19. 4. 1944 Schonselhof nedaleko Antverp), stíhač Královského letectva RAF

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. JANOUŠEK, V. Vlastivěda moravská II.. Brno: [s.n.], 1938. 
  3. Hrdibořice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]