Bousín
| Bousín | |
|---|---|
 Domy v obci | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′18″ s. š., 16°53′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 127 (2025)[1] |
| Rozloha | 3,42 km²[2] |
| Nadmořská výška | 611 m n. m. |
| PSČ | 798 61 |
| Počet domů | 95 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bousín 47 798 61 Drahany obec@bousin.cz |
| Starostka | Monika Tmé |
| Oficiální web | www |
  Bousín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589306 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Bousín (německy Bauschin) se nachází 16 km západně od Prostějova, v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Součástí obce je i vesnice Repechy. Žije zde 127[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Vesnice se původně jmenovala Bohušín, její jméno bylo odvozeno od osobního jména Bohušě (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Boh-, např. Bohdal, Bohumil, Boholub) a znamenalo "Bohušův majetek". Do němčiny bylo jméno přejato v podobě Bousin, která byla zpětně přejata do češtiny jako Bousín.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Bousín vznikla pravděpodobně v polovině 13. století, kdy tuto oblast dostal výsluhou od krále moravský šlechtic Crha z Ceblovic. Bousín (dříve Bohušín) dostal název po jeho synu Bohušovi.[5] První písemná zmínka o obci však pochází až z roku 1347, kdy ji získal majitel plumlovského panství Beneš z Kravař a Strážnice.[6]
Součástí plumlovského panství byla až do roku 1592, kdy byla pány z Pernštejna nejprve zastavena a poté i prodána Bernardu Drnovskému z Drnovic a stala se součástí rájeckého panství. V roce 1618 koupil Otinoves majitel plumlovského panství Maxmilián z Lichtenštejna a připojil ji tak zpět k této državě.[zdroj?]
Za druhé světové války se stala ves součástí „vyškovské střelnice“ a lidé byli násilně vystěhování ze svých domovů. Během užívání Němci bylo 12 domů úplně zničeno, 48 silně poškozeno. Po ukončení německé okupace byla obec znovu osídlena.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Bousín | 518 | 541 | 508 | 550 | 596 | 596 | 578 | 286 | 326 | 275 | 217 | 169 | 140 | 132 |
| Počet domů | část Bousín | 64 | 73 | 77 | 84 | 88 | 94 | 103 | 95 | 72 | 69 | 59 | 67 | 93 | 95 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Chráněnou památkou je zvonice z roku 1794.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Josef Julínek (* 1951), podnikatel, vlastivědný pracovník a knihovník
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zvonice na návsi -
Kříž před zvonicí -
Kříž u silnice mezi obcemi Bousín a Drahany
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 87, 101.
- ↑ ROUDNÝ, Jiří. Jedovnice. Jedovnice: Obec Jedovnice, 2001. 122 s. Dostupné online. ISBN 9788023877304. S. 18.
- ↑ BALETKA, Tomáš. Páni z Kravař: z Moravy až na konec světa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny,, 2003. 488 s. Dostupné online. S. 56.
- ↑ Bousín [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JULÍNEK, Josef – SOMMER, Karel: Nejen o bousínské škole. Praha 2009.
- JULÍNEK, Josef a kol.: O Drahanské vrchovině. Historie – příroda – lidé. Praha 2012.
- JULÍNEK, Josef – SOMMER, Karel: Putování dějinami Bousína & Repech 1945–2005. Bousín 2007.
- JULÍNEK, Josef – SOMMER, Karel: Z minulosti obce Bousín. Bousín 2004.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bousín na Wikimedia Commons - Bousín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
