Polomí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Polomí
Pohled na obec
Pohled na obec
Znak obce PolomíVlajka obce Polomí
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0713 549983
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Prostějov (CZ0713)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Konice
Historická země Morava
Katastrální území Polomí
Katastrální výměra 2,89 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 152 (2019)[1]
Nadmořská výška 455 m n. m.
PSČ 798 55
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Polomí 20
79855 Hvozd u Prostějova
Starosta Stanislav Pišťák
Oficiální web: www.polomi.cz
Email: obec@polomi.cz
Polomí
Polomí
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polomí je malá obec v okrese Prostějov kraji Olomouckém. Žije zde 152[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Polomí leží v Olomouckém kraji v okrese Prostějov asi 22 km západně od Olomouce na pomezí Drahanské vrchoviny a oblasti Hané. Nejvyšším bodem katastru je kóta Na Skalách s výškou 564 m n. m. Zástavba je souvislá a protáhlá podél svažitého údolí kolmo k hlavní silnici procházející obcí. Náves obestupují z obou stran původní přízemní stavení s půdním polopatrem, povětšinou nově upraveným k bydlení nebo nahrazeným plným poschodím. Obdobná zástavba pokračuje i podél průběžné komunikace protínající údolí. Na dolním konci obce se vyskytují chatové objekty se zahradami. Severně od souvislé zástavby leží jedna samota.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Pramen Pilávky v lese se sochou vodní víly

Potok protékající obcí je zatrubněn, na povrch vystupuje až na konci zástavby. V údolí podél východní hranice katastru teče řeka Šumice, která napájí soustavu šesti Bohuslavických rybníků. Severně od vesnice pramení občasný tok protékající kolem hřiště. Vedle hasičské zbrojnice je malá vodní nádrž. V západní části katastru při hranici s obcí Hačky se nachází pramen říčky Pilávky (pravostranný přítok Šumice), u něhož se nachází kamenná socha stejnojmenné víly, k níž se váže jedna z místních pověstí. V lese Březina pak lze nalézt i další menší vodní plochy. Jedno z takových míst je nazýváno U Dvou studánek a je zde zbudována chatka Hvozd.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je pravděpodobně odvozen od lesních polomů, které byly v okolních lesích velmi časté. Jméno bylo od počátku české, v německých dokladech z 19. století je obec nazývána Pollom či Polom. První písemná zmínka o obci je na listině z 20. května roku 1301, kde se hovoří o výměně majetků mezi olomouckým dominikánským klášterem a Miličem z Citova. V tomto dokumentu je poprvé zmíněn olomoucký sudí Kadolt z Polomí z rodu pánů ze Švábenic. Polomí bylo nejspíš jedním z jeho sídel, a je tedy pravděpodobné, že ke vsi náležela menší tvrz či opevněný dvorec. Švábenictí drželi obec do roku 1349, kdy připadla kvůli dluhům benediktinskému klášteru v Zábřehu. Od té doby se majitelé panství často střídali. V roce 1480 koupili obec majitelé krakoveckého panství. V září roku 1768 koupil řadu panství včetně Krakovce hrabě Taroucca, vévoda z Turnhoutu, jehož rod držel Polomí až do poloviny 20. století. Na počátku minulého století bylo Polomí klidnou vesnicí, jejíž obyvatelé se živili povětšinou zemědělstvím. Život zde byl narušen všeobecnou mobilizací vyhlášenou 28. července 1914, při níž narukovalo celkem 48 zdejších mužů, přičemž 8 z nich padlo v boji. O životě obce ve 20. století existuje již větší množství informací. Zmínit lze stavbu silnice mezi Bohuslavicemi a Lukou v roce 1921, elektrizaci obce v roce 1938, zatčení tří osob gestapem během druhé světové války, sloučení obce s Bohuslavicemi a Hačkami v roce 1960 a následné osamostatnění.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[2]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Polomí 299 289 284 298 297 309 318 229 244 208 178 156 152 142
Počet domů část Polomí 41 45 51 51 53 53 55 60 56 53 53 56 54 63

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zvonice a kříž na návsi

Roku 1846 přijel do nedalekých Čech pod Kosířem malíř Josef Mánes, který měl vytvořit rodinnou galerii rodu Taroucca. Místo si ale oblíbil natolik, že tamní zámek navštěvoval velmi často a při svých procházkách po okolí se seznamoval s životem v celém kraji. Seznámil se také s Antonií Annou Sléhovou z Polomí, která byla komornou hraběnky Kristiny, a protože Antonie Anna byla údajně velmi půvabná, namaloval Mánes na přání hraběte její a Kristin portrét. Malíř údajně několikrát pobýval i přímo v Polomí. Rodiny polomských starousedlíků rovněž mluví o obrázku, který Mánes pro Antonii Annu namaloval a který byl vystaven v malé kapličce nacházející se v kamenné zídce kolem Sléhova statku (č. p. 15). Jednalo se nejspíš o obraz Nejsvětější Trojice, který však časem zchátral, a tak se majitelé rozhodli jej opravit. Na renovaci Mánesova obrazu si však nikdo netroufl, jelikož se jednalo o umělecké dílo. Majitelé tedy vrátili obrázek v původním stavu do kapličky, Odkud se po čase ztratil neznámo kam. Kamenná zeď s kapličkou byla ve druhé polovině 20. století zbourána.

Významným rodákem z Polomí je kněz František Jedlička (1877-1966) působící ve Velké Bíteši jako katecheta měšťanské školy, funkcionář místní školní rady, biskupský rada, člen výboru TJ Orel a archivář.

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Na obecní pečeti z roku 1789 je nápis PEC OBECNI DIEDINY POLOMIE, uprostřed pečetního pole vztyčená radlice doprovázená dvěma malými květy. Od roku 2012 má obec nové obecní symboly, které vytvořil heraldik Lubomír Kaprál. Jako základ návrhu obecního znaku využil autor figury ze staré obecní pečeti, tedy radlici provázenou dvěma květy. Zlomený smrk odkazuje na název obce. Zelená barva symbolizuje okolní zalesněnou krajinu. V obecním znaku je na zeleném štítě pod stříbrným doprava zlomeným smrkem zlatá vztyčená radlice doprovázená dvěma stříbrnými květy lnu se zlatými semeníky. Vlajku pak tvoří tři svislé pruhy, z nichž žerďový a vlající pruh je bílý, střední svislý pruh je zelený s bílým k žerdi zlomeným smrkem, pod nímž je žlutá vztyčená radlice. Spolu s obecní vznikla i slavnostní hasičská vlajka schválená výborem SDH Polomí. Nové symboly posvětil v roce 2012 olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější památkou je historická zvonice sv. Martina uprostřed obce z roku 1807, která prošla rekonstrukcí a dodneška třikrát denně zvoní. Za zmínku stojí také boží muka u křižovatky a poblíž nedávno zbudovaný pomník obětem světové války. Mezi další památky pak lze zařadit kamenný kříž před zvonicí z roku 1922, pískovcový kříž u silnice z roku 1939 a obrázek Matky Boží u cesty k hájence. Některé další památky, jako je boží muka Na Hradisku či historická stodola, se bohužel nedochovaly.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V obci žije 152[1] obyvatel. Přirozený průměrný přírůstek je -1,0 obyvatel/rok, migrační přírůstek pak 0,1 obyvatel/rok, celkový přírůstek je -0,9 obyvatel/rok (určeno z dat za období 1991-2011). Převažující vírou je římskokatolická církev, nejbližší kostel je chrám sv. Bartoloměje v Bohuslavicích. Podstatná část obyvatel obce mluví hanáckým dialektem.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Obilné pole pod obcí

Podstatná část půdy v katastru obce je využita k pěstování zemědělských plodin, ať už jde o pěstování pícnin, obilovin (pšenice, oves, kukuřice) či olejnin (řepka olejka). Nejbližší zemědělské družstvo je v sousedních Bohuslavicích. Asi 1/3 plochy katastru je zalesněná převážně jehličnatými a smíšenými lesy. V lese Březina nad obcí je kromě běžných jehličnanů poměrně rozšířená i jedle bělokorá.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Nejbližší průmyslovou výrobnou je společnost Remarkplast s.r.o s pobočkami v Bohuslavicích a Luké zabývající se compaudací a regranulací termoplastů. V Polomí je zastoupen jen lehký dřevozpracující průmysl. Zaměstnání místním obyvatelům zajišťovaly také firmy soustředěné do větších průmyslových center (Konice, Lutín, Prostějov, Olomouc).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice III. třídy mezi Bohuslavicemi a Lukou. Směrem na Bohuslavice se nachází malá čerpací stanice. V Polomí je pouze jedna autobusová zastávka obsluhovaná autobusy společností Veolia Transport Morava a.s. (směr Konice) a FTL - First Transport Lines, a.s. (směr Prostějov). Vedlejší obec Bohuslavice má přímé autobusové spojení s Olomoucí. Většina spojů jezdí jen v průběhu pracovního týdne. Nejbližší železniční stanice je Konice s časovou dostupností automobilem 12 minut od obce, z druhé strany pak zastávka Náměšť na Hané s dostupností 14 minut od obce. Obyvatelé můžou využívat plynofikaci i veřejný vodovod.

Záchranné služby[editovat | editovat zdroj]

Sbor dobrovolných hasičů

V obci působí sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1902, který mimo hasičské činnosti také zajišťuje svoz železného odpadu, pořádá hasičské plesy, asistuje při odpalování tradičního silvestrovského ohňostroje a organizuje další aktivity spojené s životem v obci. Nejbližší stanice státní policie, rychlé záchranné služby a profesionálních hasičů jsou v Konici.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Většina dětí z obce dochází do základní školy v Bohuslavicích, druhá nejbližší škola je ZŠ Luká. Za středoškolským vzděláním je již nutné dojíždět do větších měst (Konice, Litovel, Prostějov, Olomouc). Z vysokých škol v okolí lze jmenovat Univerzitu Palackého v Olomouci. V Bohuslavicích se nachází také pobočka Základní umělecké školy Konice, mateřská škola je v Rakové u Konice.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sjezd rodáků v Polomí

V obci se pořádá celá řada menších kulturních akcí. Ať už jde o slavnosti církevní, tedy pouť a hody, nebo o další zvyklosti, jako je například kácení máje s doprovodným scénickým vystoupením. V hostinci Na Hřišti se pak pořádají taneční zábavy s vystoupením místních skupin, oslavy MDŽ a maškarní karnevaly. V obci funguje místní lidová knihovna. V roce 2012 v obci proběhl sjezd rodáků spojený s oslavou 110 let od založení SDH Polomí a vysvěcením nových obecních symbolů. Před místní zvoničkou proběhla i mše svatá, kterou celebroval olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Mezi dalšími hosty byl i prostějovský primátor Miroslav Pišťák. Hudební doprovod během akce zajišťovala dechová kapela Věrovanka a skupina Rose Band.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Na hřišti se pořádají utkání jednotlivých obecních družstev v malé kopané a hasičském sportu. Již tradicí se také staly každoroční soutěže, jako je Polomiáda (soutěživá hra pro děti) či Polomská stopa (závod v běžeckém lyžování). Každým rokem se koná dětský tábor s jízdou na koních.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Katastrem obce neprochází žádná turistická značka ani cyklostezka. I přesto je však okolní krajina vhodná ke krátké procházce s výhledem do širokého okolí na horu Kosíř, města Prostějov a Olomouc, za dobré viditelnosti lze spatřit i vrchol Pradědu. Zajímavým cílem může být pramen říčky Pilávky s jezírkem a sochou stejnojmenné víly opředenou pověstí, kterou se lze na místě dočíst. Údolím kolem Bohuslavických rybníků pod obcí vede zelená turistická značka spojující Krakovec s Lukou, druhá nejbližší je modrá značka vedoucí od Ochozské kyselky do Hvozdu. Lesy v okolí obce jsou též často vyhledávány houbaři.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Polomí [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]