Mořice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mořice
zámek
Znak obce MořiceVlajka obce Mořice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0713 589721
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Prostějov (CZ0713)
Obec s rozšířenou působností Prostějov
Pověřená obec Němčice nad Hanou
Historická země Morava
Katastrální území Mořice
Katastrální výměra 4,5 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 529 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 206 m n. m.
PSČ 798 28
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Mořice 68
798 28 Mořice
Starosta Martin Obruča
Oficiální web: www.morice.cz
Email: obec@morice.cz
Mořice
Mořice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mořice je obec, která se nachází v okrese ProstějovOlomouckém kraji. Žije zde 529[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z 27. ledna 1238, a sice z listiny, kterou potvrzuje bratr krále Václava I.markrabě moravský Přemysl Doubravnickému klášteru právo na ves Semislav na Opavsku; mezi svědky vyhotovení je uveden Předibor z Mořic – nižší šlechtic, který měl v Mořicích majetek a psal se po nich. V následujících staletích se v držení Mořic vystřídali páni z Kravař a další šlechtické rody, naposledy Žerotínové, jimž panství patřilo do roku 1620, kdy po Bedřichu Vilémovi ze Žerotína, za účast na stavovském povstání zbaveném majetku, získal Mořice jako konfiskát Maxmilián, kníže Lichtenštejn. Ten záhy poté, roku 1633, daroval Mořice klášteru paulánů, který založil se svou manželkou Kateřinou rozenou z Boskovic ve Vranově u Brna. V majetku řádu zůstaly Mořice až do jeho zrušení císařem Josefem II. v roce 1784, panství pak přešlo do správy Moravského náboženského fondu; od něj je získal v roce 1812 za 150 tisíc zlatých rakouský arcivévoda Ferdinand Karel d´Este, princ z Parmy a Modeny, a po něm jeho synovec František d´Este, pán na Modeně. V roce 1885 panství zakoupil arcibiskupem Fürstenberkem pro arcibiskupství olomoucké, v jehož držení bylo do roku 1924, kdy zbytkový statek a další polnosti byly přiděleny občanům z Mořic, Němčic, Nezamyslic a Vrchoslavic.

Významné události[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[2]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Mořice 409 538 501 545 556 581 570 537 575 562 531 483 474 482
Počet domů část Mořice 82 87 88 97 103 106 123 129 137 141 133 152 163 162

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Mořicebarokní zámek, postavený na místě původní tvrze ze 14. století (připomínaná poprvé v roce 1384) koncem 17. století nebo kolem roku 1700. Archivně je doložena dostavba věže roku 1709. V roce 1807 zámek vyhořel a jeho rekonstrukce proběhla zřejmě až po roce 1816.
  • Kostel svatého Martina – V letech 17031728 (patrně ve třech etapách 1703–07, 1708–09, 1728–29), kdy zámek patřil řádu paulánů, zde byla postavena kaple sv. Martina, patrně na místě kaple neznámého stáří (Řehoř Wolný píše, že v Mořicích se kostel připomíná v letech 13841437; pokud je tato informace správná, zanikl bez stopy v terénu). Poprvé byla kaple vysvěcena v r. 1709, pamětní nápis v kartuši nad portálem udává, že kardinál V. H. Schrattenbach kapli vysvětil 13. června 1728 ke cti sv. Františka z Pauly. Interiér stavby s centrální dispozicí je vyzdoben freskami, venkovní ochoz zdobí sochy světců a andělů. Po zrušení vranovského paulánského kláštera měla být mořická kaple zbořena; na žádost obce zůstala zachována a přičleněna jako filiální kostel do sousedních Nezamyslic. Patrně tehdy také získala nynější patrocinium – zasvěcení sv. Martinovi
  • Smírčí kříž u hřbitovní zdi – nejstarší dochovaná památka v obci, zvaná „baba“, vytesán z hrubozrnného pískovce. Existují dvě verze o jeho původu – podle jedné měl být zasazen na paměť příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu, podle druhé jde o smírčí kříž z roku 1430.

Celý zámecký areál se zámeckou kaplí a sladovnou náleží k nejvzácnějším v celém regionu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D1 s exitem 244; silnice I/47 v úseku Vyškov – Kroměříž a silnice II/433 v úseku Němčice nad Hanou – Mořice – Morkovice-Slížany

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Mořice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]