Dzbel
| Dzbel | |
|---|---|
Výhled na Dzbel a Jesenec od kapličky svaté Anny | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Konice |
| Obec s rozšířenou působností | Konice (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′46″ s. š., 16°51′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 244 (2025)[1] |
| Rozloha | 7,44 km²[2] |
| Katastrální území | Dzbel |
| Nadmořská výška | 493 m n. m. |
| PSČ | 798 53 |
| Počet domů | 116 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dzbel 23 798 53 Jesenec dzbel@volny.cz |
| Starostka | Jana Konečná |
| Oficiální web | www |
Dzbel | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589497 |
| Kód části obce | 34304 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dzbel je obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 244[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jako jméno vsi slouží staré obecné stbel, které označovalo studánku opatřenou krytem z vydlabaného kmene. Vesnice tedy byla nazvána podle polohy u takové studánky. Počáteční hlásková skupina stb- byla různě pozměňována, až se ustálila na dnešním dzb-.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, kdy je obec uvedena jako součást majetku konického panství. Od roku 1618 Dzbel patřil k nově vytvořenému panství jesenskému. Na tomto poměrně chudém panství patřila obec k největším.[5]
V době Protektorátu Čechy a Morava se Dzbel stal pohraniční obcí, neboť bývalý Hirtrův mlýn, který se nachází severovýchodně od vsi, těsně sousedil s hranicí nacistických Sudet.[5]
Místopis
[editovat | editovat zdroj]Školu obec vybudovala roku 1877, roku 1900 rozšířenou na dvoutřídní. Elektrifikace byla uskutečněna v roce 1927. Ze spolků se v obci uchytily především tělovýchovné, Orel roku 1921, Sokol roku 1924 a od roku 1932 levicově zaměřená Dělnická tělocvičná jednota. V katastru obce stávala cihelna a vápenka postavené v roce 1891, v roce 1901 přibyla parní pila. Jejich majitelem byl Karel Schrötter, syn olomouckého lékarníka Karla Schröttera. V 18. století se nedaleko obce těžila železná ruda, ale v roce 1860 byla těžba definitivně ukončena.[6][7][8]
V roce 1886 vznikl v obci spolek dobrovolných hasičů. Původně tuto činnost zajišťoval SDH v Konici.[9]
Dzbel byl převážně zemědělská obec, kde se dařilo okopaninám a pícninám, místní taktéž hojně pěstovali len a žito. Od roku 1870 se část místních obyvatel pokusila prosadit přivýdělkem jako tkalci, ale tato profese se zde neuchytila a zanikla již ve dvacátých letech 20. století.[8]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Severní část obce se nachází v přírodním parku Kladecko. V něm leží i přírodní památka Na Kozénku. Najdeme zde prameny dvou významných říček. Na východ, směrem k nedaleké Konici odtéká řeka Romže, pramenící v Zábřežské vrchovině. Nedaleko centra Dzbelu, na západ pak míří říčka Nectava, jenž pramení ve vrchovině Drahanské.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 611 | 642 | 611 | 572 | 575 | 551 | 519 | 368 | 387 | 330 | 320 | 295 | 279 | 252 | 219 |
| Počet domů | 95 | 100 | 102 | 102 | 102 | 102 | 106 | 108 | 101 | 91 | 90 | 112 | 111 | 114 | 116 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[12]
Dopravní infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Obcí vede železniční trať z Kostelce na Hané do Chornice a dále do Moravské Třebové. Byla vybudována jako součást Moravské západní dráhy v roce 1889.[13]
Obcí je vedena pozemní komunikace druhé třídy, a to silnice II/366 z Mikulče do Prostějova.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaplička svaté Anny za nádražím
- Kaplička Panny Marie v obci
- Kříž před školou
- Kříž před domem č. 73
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Zvonice a obecní úřad
- Socha na návsi
- Kříž v místní části Borová
- Lípa na návsi
- Nádraží Dzbel
- Kaplička svaté Anny
- Kaplička Panny Marie
- Přírodní památka Na Kozénku
Panorama
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 213.
- 1 2 MÜLLER, František. Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny v dějinách a pověstech Konicko a Bouzovsko. Plumlovsko, Drahansko a Vyškovsko. Luhačovice: Atelier IM, 2004. 285 s. dostupné online po přihlášení. ISBN 80-85948-56-7. S. 146.
- ↑ BURIAN, Bohumil. Vlastivěda moravská II, [Čís. 61]. Místopis Moravy. Olomoucký kraj. Konický okres. Brno: Musejní spolek, 1939. 244 s. dostupné online po přihlášení. S. 154–155.
- ↑ BARTOŠ, Josef. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Svazek VI. Okresy: Přerov, Hranice, Kroměříž. Ostrava: Profil, 1972. 344 s. dostupné online po přihlášení. S. 194.
- 1 2 Historie. Obec Dzbel. Dostupné online [cit. 2026-01-29].
- ↑ Historie. SDH Dzbel. Dostupné online [cit. 2026-01-29].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Dzbel [online]. 2002-03-14 [cit. 2026-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Našinec. Červenec 1889, roč. 21, čís. 90, s. 3. Dostupné online [cit. 2026-01-29].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Dzbel, s. 74–76.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dzbel na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Dzbel v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Nádraží Dzbel