Čehovice
| Čehovice | |
|---|---|
 Čehovice, kostel svatého Prokopa | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′57″ s. š., 17°10′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 523 (2025)[1] |
| Rozloha | 7,11 km²[2] |
| Katastrální území | Čehovice |
| Nadmořská výška | 211 m n. m. |
| PSČ | 798 21 |
| Počet domů | 187 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Čehovice 24 798 21 Bedihošť cehovice@cehovice.cz |
| Starosta | Milan Smékal |
| Oficiální web | www |
  Čehovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589365 |
| Kód části obce | 18821 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čehovice jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 523[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Základem jména vsi bylo osobní jméno Číha (ve starší podobě Čieha), což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Ča-, Čě- nebo Čie- (např. Čáhost, Čábud, Čěbor). Výchozí tvar Číhovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Číhovi lidé". Hláskový vývoj Čí- > Či- > Če- byl nářeční. Jméno bylo často (v písemných pramenech i místní mluvě) zaměňováno se jménem Čechovic západně od Prostějova.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1287. Až do roku 1358 vlastnila Čehovice místní šlechta s predikátem z Čehovic (z Čihovic). Po Šternbercích se roku 1397 dostala do majetku pánů z Kravař, roku 1490 ji od Jakuba ze Šárova[5] (který Čehovice vlastnil od roku 1480) odkoupil Ctibor Tovačovský z Cimburka. Čehovice tak až do roku 1848 patřily k tovačovskému panství, které roku 1503 koupil Vilém II. z Pernštejna.[6][7]
Původně obec stávala o něco výše položená na kopci Stráže, přibližně jeden kilometr jihozápadně od současné obce. V době třicetileté války vesnici vyplenil sedmihradský kníže Gabriel Bethlen, a to takovou měrou, že místní obyvatelé se rozhodli obec na stejném místě neobnovit, ale postavit novou. Mementem na místě zaniklé původní obce je zde stojící kaple sv. Prokopa.[8]
Místopis
[editovat | editovat zdroj]V obci vznikly mnohé spolky, např. Sbor dobrovolných hasičů (1886), Sokol (1911), Spolek pro chov vepřového dobytka (1929). Čtenářský spolek Svornost zanikl těsně po první světové válce, takže Sokol převzal místní knihovnu do své správy. Od roku 1871 v obci vznikla rolnická záložna.
Elektrifikace byla v obci zaváděna již od roku 1912, ale samotné napojení na elektrickou síť se realizovalo až v roce 1930.
V 19. století jsou zaznamenány čtyři místní epidemie cholery, v letech 1742, 1820 a 1869 i požáry.[7]
Při nových Čehovicích byl od roku 1623 nový panský mlýn, který od roku 1911 vlastnila rodina Sotorníků. Ten byl v provozu až do roku 1952.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 569 | 626 | 645 | 708 | 723 | 706 | 710 | 584 | 643 | 583 | 570 | 525 | 520 | 472 | 481 |
| Počet domů | 84 | 112 | 116 | 129 | 129 | 131 | 143 | 154 | 158 | 153 | 149 | 168 | 177 | 182 | 187 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Farní kostel svatého Prokopa – barokní jednolodní kostel z let 1788–1789, tvořící dominantu obce
- Kaplička svatého Jana Nepomuckého u zdi hřbitova
- Kaplička svatého Prokopa v polích na jihozápad od obce
- Socha svatého Floriána
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Karel Husárek (1893–1972), generál čs. armády
- Rudolf Chlup (1879–1961), český hudební skladatel
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 153.
- ↑ UGWITZ, Antonín. Z minulosti města Tovačova a okolí. Prostějov: V. Horák, 1907. 164 s. Dostupné online. S. 19.
- ↑ Historie obce. Obec Čehovice [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- 1 2 JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská, Prostějovský okres II, Sv. 60. Místopis, Olomoucký kraj, Dějiny Prostějova. Brno: Musejní spolek, 1938. Dostupné online. S. 205–210.
- ↑ KOBZA, Miroslav. Čehovice po zničení postavili znovu a jinde. Český rozhlas [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMEK, Rudolf (administrátor). Vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2025-8-12]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Čechovice [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čehovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čechovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Čehovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
