Konice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Drahanské vrchovině. Další významy jsou uvedeny na stránce Konice (rozcestník).
Konice

Kostel Narození Panny Marie a zámek
Znak obce KoniceVlajka obce Konice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0713 589624
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Prostějov (CZ0713)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Konice
Historická země Morava
Katastrální výměra 24,43 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 757 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 423 m n. m.
PSČ 798 52 až 798 53
Zákl. sídelní jednotky 7
Části obce 6
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu Masarykovo nám. 27
79852 Konice
Starosta František Novák
Oficiální web: www.konice.cz
Email: podatelna@konice.cz
Konice
Konice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konice (j. č., tj. ta Konice, do Konice, v Konici) je město v okresu Prostějov. Je historickým, administrativním i společenským centrem oblasti mikroregionu Konicko. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Conitz (1279), Chunitz (1337), Chonitz (1342), Connycz (1349), Conycz (1351), Conicz (1351, 1379), KOnycz (1386), Konicz (1405), Conicz (1420, 1445), z Konicze (1490, 1513), Kunitz (1677), Konitz (1718, 1751) až k podobám Konitz a Konice v letech 1846 a 1872. Místní jméno je pravděpodobně odvozeno od slova konnicě neboli stáj pro koně. Pojmenování je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Konice.[2]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Letecký snímek

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Konice leží v Olomouckém kraji v okrese Prostějov asi 18 km severozápadně od Prostějova v oblasti Drahanské vrchoviny. Samotná městská zástavba se rozkládá ve svažitém terénu údolí řeky Romže, z větší části na jejím levém břehu. Připojené obce se pak nacházejí v okolí města do všech směrů. Charakter zástavby je různorodý. Převažují rodinné domy přízemní a s patrem, můžeme se zde ale setkat i s několikapatrovými činžovními domy, zejména pak v centru města a v jeho severní části nad fotbalovým hřištěm.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Městem protéká říčka Romže (nazývaná také jako Jesenka). Jižně od zastavěné oblasti se rozkládají tři rybníky: Nohávka, Kamenný rybník a nádrž Na Střelnici. Další rybník s názvem Pod Vyšehradem leží východně od města a skupina několika menších je pak severně na potoce Jordán, což je levostranný přítok Romže.

Výhled na Konici a okolí od západu
Výhled na Konici a okolí od západu

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název města se odvozuje od stájí, které sloužily k odpočinku koní při cestách do Čech (Konice leží na důležité obchodní stezce, která spojovala Malou Hanou se zbytkem Moravy). První písemná zmínka se datuje k 1. září roku 1200, kdy se na místě dnešního zámku rozkládala tvrz chránící důležitou obchodní cestu. Brzy po založení města se tvrz stala sídlem majitelů zdejšího panství. Významným vlastníkem, jemuž Konicko připadlo ke konci století výměnou za Zábřežsko, byl Adam z Choliny. Po něm se majitelé panství několikrát měnili. Dalším významným rodem byli páni ze Švábenic, kteří zde vládli celých 220 let. Po jejich odchodu v 17. století došlo k úpadku panství a častému střídání dalších majitelů. Až v roce 1699 zakoupil panství olomoucký klášter Hradisko. Na počátku 18. století došlo k přestavbě kostela a výstavbě barokního zámku na místě původní, tehdy již zřícené, tvrze. Po zrušení kláštera se panství dostalo do rukou státu. Roku 1825 jej v poměrně bídném stavu zakoupil brněnský továrník Karel Příza, jehož rod spravoval Konicko až do roku 1945. Za jeho vlastnictví došlo k rozsáhlé opravě zámku. Až roku 1970 byl Konici udělen status města.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Konici.
Kostel sv. Jana Křtitele

Nejznámější památkou ve městě je barokní zámek, který prošel v nedávné době zásadní rekonstrukcí. V jeho interiéru je možné zhlédnout expozici lidových řemesel, pořádají se zde také různá kulturní vystoupení. V zámku sídlí městské kulturní středisko a jediné informační centrum na Konicku. V okolí se nachází kašna a naproti vchodu stojí socha sv. Floriána z roku 1740 – obojí dílo olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera.

Další významnou památkou je chrám Narození Panny Marie. Jde o farní kostel založený (asi) roku 1506 a přestavěný v letech 1699–1709. V interiéru se nacházejí zachovalé náhrobky a erby rytířů ze Švábenic. Nejstarší dochovanou stavbou ve městě je pak hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele, jehož výstavba se datuje do první poloviny 16. století (s jistotou je doložen až k roku 1560). Kostel v 80. letech prošel nepříliš citlivou přestavbou na smuteční síň.

Dole pod hřbitovem, u kruhového objezdu, stojí kaple Panny Marie. Mezi další památky lze zařadit sochu sv. Jana Nepomuckého na náměstí z roku 1717, sochu sv. Floriána v ulici Staré město z roku 1733 a památník na Březském vrchu.

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Masarykovo náměstí s radnicí

Nejstarší pečeť použitá na listině dne 24. srpna 1446 má v pečetním poli zahrocený štít, na něm jelena ve skoku vpravo se čtvrceným štítkem na hrudi a opis gotickou minuskulou mezi dvěma linkami s textem Sigillum ciuium opidi de Conicz. Průměr této pečeti je 3,5 cm. Původ jelena ve znaku nelze spolehlivě vyložit. Naopak štítek na jeho hrudi nese znak pánů ze Švábenic, kteří měli v erbu čtyři odstředivé střely. Tento štítek však nezůstal trvalou součástí konického znaku a na pečetích po roce 1655 již chybí. V dalších dobách byla správná podoba znaku zapomenuta a na obecním razítku používaném od počátku 20. století, stejně jako na fasádě radnice v Konici, byl vyobrazen jelen stojící na pahorku mezi dvěma stromky s třemi šesticípými hvězdami po obou stranách hlavy (podoba se znakem města Semil). V roce 1935 tedy Semily požádaly Konici o zprávu, kdy a jakým způsobem tohoto znaku nabyla. Odpověď sdělovala, že o tomto nebyla v archívu nenalezla žádná zpráva a že současná podoba znaku je nesprávná. Roku 1993 se s tímto problémem zástupci města obrátili na předního českého heraldika Jiřího Loudu, který zastupitelstvu předložil návrh nového městského znaku i praporu, který vycházel původního znaku z 15. století. Respektoval tudíž jelena ve skoku s malým štítkem se znamením ve tvaru kříže na jeho hrudi. Navrhované barvy městského znaku byly modrá, červená, zlatá a stříbrná (stříbrný jelen se zlatou zbrojí v červeném poli). Prapor vychází z barev znaku, je rozdělen na dva pruhy, bílý nad červeným, v žerďové části bílého pruhu je modrý kanton se žlutou rozletitou střelou. Navržený nový znak i prapor byl městským zastupitelstvem v Konici schválen 28. dubna 1994 a předložen heraldické komisi při Parlamentu ČR, kde byla jeho platnost oficiálně potvrzena.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2012 žije v Konici a připojených obcích celkem 2 857 obyvatel. Za posledních 20 let se v Konici narodilo 628 lidí a zemřelo celkem 660 lidí. Průměrný roční přírůstek obyvatel za toto období je -1,5 ob./rok, migrační přírůstek je -10 ob./rok, a celkový přírůstek tak dosahuje hodnoty -12,1 ob./rok (určeno z dat za období 1991-2011).

Většina z věřících se hlásí k římskokatolické církvi, ve městě je sídlo konického děkanátu. Bohoslužby se konají v kostele Narození Panny Marie.

360° panoramatický pohled na Náměstí T. G. Masaryka v noci
360° panoramatický pohled na Náměstí T. G. Masaryka v noci

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[3]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Konice 4392 4445 4393 4196 4153 4059 4036 3050 3314 3068 3183 3099 3031 2792
Počet domů část Konice 647 683 690 689 727 748 832 855 787 805 782 954 992 1036

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Stará městská sýpka

Orná půda zabírá přes 40 % katastrálního území. Na polích v okolí Konice se pěstují obilniny (pšenice), olejniny (řepka olejka), v méně úrodných oblastech také brambory. Za zmínku stojí také živočišná výroba. Lesní porosty zabírají přes 30 % rozlohy katastru města.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V Konici jsou zastoupeny zejména obory lehkého průmyslu. Jmenovat lze například společnosti KOVO (váhy a čerpadla), DAPAS (obalové materiály), ISK (vestavěné sauny), MRŇKA a.s. (okna), dále pak textilní společnost MODĚVA (pánská a dámská konfekce) a také dřevozpracující průmysl. Někteří obyvatelé dojíždějí do větších průmyslových center a dalších podniků v okolí (Prostějov, Ptení).

Služby[editovat | editovat zdroj]

Jelikož je Konice centrem regionu, najde zde uplatnění celá řada různých služeb. Ve městě se nachází supermarket, pár dalších prodejen se smíšeným zbožím i specializovaných obchodů (papírnictví, květinářství, rybí trhy, prodejna elektroniky, nábytku). Pro návštěvníky města je zde několik restaurací a barů, penzion, kavárna a rychlé občerstvení. Na náměstí lze nalézt dvě lékárny a je zde také pobočka České pošty. U supermarketu se nachází dva bankomaty. V Konici sídlí řada řemeslníků, jako je hodinář, několik automechaniků a dalších opravářů. Sociální služby v Konici a okolních obcích poskytuje Charita Konice (pečovatelská služba v domácnostech klientů, domácí zdravotní a hospicová péče v domácnostech pacientů a Mateřské centrum Srdíčko).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Konice

Konicí prochází železniční trať 271 z Prostějova do Chornic. Tato železnice je v osobní dopravě obsluhována celoročně osobními vlaky Českých drah v podobě dvoudílných motorových jednotek Regionova, a to v úseku Prostějov hl. n.–Dzbel. Na katastru celého města i s přidruženými obcemi leží železniční stanice Konice a zastávky Křemenec a Čunín. Stanice ani zastávky nejsou obsazené, jízdenky se prodávají přímo ve vlaku. Z Konice vycházejí silnice druhé třídy číslo 366 (Prostějov–Jevíčko), 373 (Litovel–Brodek u Konice) a 448 (Olomouc–Konice), dále pak silnice 3. třídy směrem na Šubířov a Stražisko. V Konici se nacházejí dvě čerpací stanice. Mezi náměstím a zámkem leží konické autobusové nádraží. Autobusovou dopravu zde zajišťují společnosti AUTOBUSOVÁ DOPRAVA PAVEL STUDENÝ s.r.o., FTL - First Transport Lines, a.s. (převážně směr Prostějov) a Veolia Transport Morava a.s. (převážně směr Olomouc). Konice je také uzlem elektrické rozvodné sítě. Na Březském vrchu stojí dva vysílače.

Záchranné služby[editovat | editovat zdroj]

Budova konické polikliniky

Ve městě se nachází poliklinika a stanice rychlé záchranné služby. Budova polikliniky, v minulosti sloužící jako hospodářská škola, v současné době čeká na výraznou rekonstrukci. V budově polikliniky má ordinaci několik praktických i specializovaných lékařů. Ve městě jsou dále dvě zubařské ordinace. Na náměstí sídlí státní i městská policie zřízená v roce 1995. Hasičská zbrojnice vybudovaná v roce 1958 a rozšířená roku 1984 stojí nedaleko od náměstí na Hřbitovní ulici. V Konici působí jak profesionální hasičská jednotka, tak i místní sbor dobrovolných hasičů. Celkový počet příslušníků profesionálního hasičského záchranného sboru se pohybuje kolem patnácti členů, přičemž sloužící směna má vždy minimálně členy čtyři. Hasiči mají k dispozici vozidla Iveco Magirus CAS 20-S2T,Tatra 815 CAS 32.Dobrovolní hasiči vlastní techniku Karosa LIAZ CAS 25,Volkswagen transporter 4x4. Ve městě má svou základnu také zdravotnická záchranná služba olomouckého kraje která disponuje vozem Volskwagen Transporter T5 facelift.

SDH pořádá také automobilové závody do vrchu od sokolovny a každým rokem klade věnec k pomníčku tří partyzánů u Březska. Kromě městské policie všechny zmíněné záchranné sbory vykonávají svou činnost v rámci oblasti působnosti ORP Konice i v některých dalších místech za jejími hranice.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Vchod ZŠ a gymnázia

Ve městě působí několik školských zařízení. Nejvýznamnější školní institucí ve městě je Základní škola a gymnázium města Konice, jejímž zřizovatelem je samotné město. Historie školství se ve městě píše již od roku 1632. Škola se v průběhu let několikrát stěhovala a později již dosavadní budovy kapacitně nestačily, a tak byl na Tyršově ulici vybudován a v roce 1976 slavnostně otevřen nový pavilónový komplex, kde škola sídlí dodnes. Zásadním počinem pak bylo otevření gymnázia a tím i první střední školy na Konicku v roce 1993.

Ve městě funguje základní umělecká škola s pobočkami v okolních vesnicích, která nabízí vzdělání v oboru hubebním, výtvarném a tanečním. Dále je zde Mateřská škola. Za dalším středoškolským a vysokoškolským vzděláním míří žáci a studenti především do větších center (Prostějov, Olomouc).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Městské kulturní středisko každoročně pořádá Žváčkův festival dechové hudby. Do jeho působnosti dále spadá Kruh přátel hudby, který pořádá koncerty klasické hudby v obřadním sále konického zámku. Další aktivity jsou například: výstavy, koncerty, besedy a přednášky, zájezdy do divadel, divadelní festival na zámku, vydávání Konického zpravodaje, provoz městské knihovny, aj.

Konický zámek poskytuje důstojné zázemí pro pořádání nejrůznějších akcí. Sídlí zde zniňované kulturní středisko spolu s městskou knihovnou. Kromě výstav, koncertů, besed a přednášek je využíván pro zasedání městského zastupitelstva zastupitelstva a jiné akce. Na zámku se nachází Muzeum řemesel, jehož sbírka seker byla v roce 2013 zasána jako nejpočetnější v ČR do knihy rekordů Agenturou Dobrý den Pelhřimov. V zámku sídlí Turistické informační centrum, které zajišťuje i prohlídky zámku a muzea a dále Mateřské centrum Srdíčko, provozované Charitou Konice.

V Konici chybí vhodný objekt pro pořádání plesů a podobných větších akcí. Pro tyto účely je často využíván kulturní dům v blízkém Jesenci.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Velké fotbalové hřiště

V Konici působí fotbalový klub Sokol Konice. Ve městě se nachází dvě fotbalová hřiště, jedno z nich nově zrekonstruované s umělým povrchem, kde se pořádají okresní utkání mezi jednotlivými kluby. Dříve se na místě dnešního hřiště nacházelo veřejné koupaliště. Zchátralá budova sokolovny již svému účelu neslouží. V zimním období je ve sportovní hale u gymnázia vytvořeno kluziště. Každým rokem se v Konici pořádá za spoluúčasti SDH Konice automobilový závod do vrchu. Kromě zmíněných se v Konici pořádá spousta dalších závodů, sportovních aktivit a soutěží.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Východiskem turistických cest je ŽST Konice, kde se setkává červená a žlutá turistická značka. Po červené značce se dá dostat ke Sládkově skále a dále do Šubířova, Jaroměřic a Jevíčka, nebo na opačnou stranu do Březska a k jeskyni Průchodnice. Žlutá značka začíná na nádraží a vede přes centrum města směrem k Ochozské kyselce a do Rakovského údolí. Z Konice je možné se vydat po cyklostezce 5028 na západ do Skřípova a Pohory, nebo na východ přes řadu obcí až do Prostějova. Jižním směrem pak vychází cyklotrasa 5031 směr Stražisko až do Plumlova, severním směrem vede cyklostezka 5030 do Kladek. V zámku je provozováno turistické informační středisko pro celý region, které je během sezóny otevřené i o víkendu.

Partnerská města (v ČR)[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Výhled na Konici, Konicko a Drahanskou vrchovinu od březského hřiště
Výhled na Konici, Konicko a Drahanskou vrchovinu od březského hřiště

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha : Academia, 1970. S. 421-422.  
  3. Konice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Jaroslav. Dějiny města Konice do roku 1848. Konice : Městský úřad Konice, 1993. 159 s.  
  • PINKAVA, Jaroslav. Dějiny města Konice : Období 1848-1918.. Konice : Městský úřad Konice, 1995. 200 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]