Přeskočit na obsah

Dobrochov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobrochov
Náves s kaplí
Náves s kaplí
Znak obce DobrochovVlajka obce Dobrochov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel363 (2025)[1]
Rozloha2,53 km²[2]
Katastrální územíDobrochov
Nadmořská výška237 m n. m.
PSČ798 07
Počet domů118 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDobrochov 43
798 07 Brodek u Prostějova
ou@dobrochov.cz
StarostaIng. Miloslav Kříž
Oficiální webwww.dobrochov.cz
Dobrochov
Dobrochov
Další údaje
Kód obce589438
Kód části obce27341
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dobrochov se nachází v okrese ProstějovOlomouckém kraji. Žije zde 363[1] obyvatel. Katastr obce protíná mezinárodní trasa E462dálnice D46.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy olomoucká kapitula zde vlastnila jedno popluží.[4]

V držení obce se vystřídala řada drobné i významné šlechty. Například roku 1348 Lambert z Rájce a jeho žena Anna, z roku 1373 pochází zápis o prodeji pozemků z rukou Markéty z Vranova Heršovi z Přestavlk a Divovi z Čekyně. Ti svůj díl již roku 1376 prodali Ješkovi z Kunštátu a Otaslavic. Po koupí dalších částí vsi tyto postoupil věnem své manželce Anně z Otaslavic. Roku 1398 byl Dobrochov zcela v rukou Kunštátů.[4][5]

Mezi další držitele panství patřili v 15. a 16. století Heník z Valdštejna, Ctibor Tovačovský z Cimburka nebo Ladislav z Boskovic. Roku 1512 získal panství majitel Dětkovic Jan Čertorejský z Čertorej, který roku 1541 Dobrochov s Dětkovicemi i Vranovem prodal Janu z Pernštejna. Ten záhy roku 1542 veškeré toto získané zboží postoupil městu Prostějov.[4][5]

Roku 1612 podali usedlí z Dobrochova žalobu proti vrchnosti (což bylo město Prostějov) pro nepřiměřené vymáhání roboty, zakládající se na tom, že od některých povinností byli písemně vyvázáni již za vrchnosti Čertorejských z Čertorej. Se žalobou neuspěli, neboť prý když po čtyři i více desetiletí tuto robotu vykonávali dobrovolně, sami se o tato privilegia připravili.[6]

Třicetiletá válka znamenala pro Dobrochov značnou zkázu. Ještě roku 1676 je při součtu poddanských obcí města Prostějov uvedeno, že v obci jsou 3 staré usedlosti, 12 nových, avšak dalších 18 leží ladem.[6]

Elektrifikace proběhla v obci roku 1927.[4] Obec má vlastní hostinec Fajka, zřízený již roku 1726. U kopce Předina je mimo vysílače i desetimetrová dřevěná rozhledna, která však není veřejnosti přístupna.[7]

V roce 2022 získala obec evropské ocenění v prestižní soutěži Evropská kvetoucí sídla za příkladnou výsadbu zeleně a udržování přirozeného rázu kraji v obci i v jejím okolí.[8]

Do roku 1813 chodili dobrochovští školáci do školy v Brodku v Prostějova, po tomto datu začalo vyučování ve vlastních prostorech, mnohdy nevyhovujících. Teprve roku 1875 měla obec novou školu, která se však taktéž ukázala závadnou, stavba byla nekvalitně provedena a budova trpěla vlhkostí. Teprve devastace školy během druhé světové války vedla k tomu, že v Dobrochově byla zřízena nová moderní škola. Zrušena byla roku 1976 a školáci z Dobrochova mají opět vyučování určené ve škole v Brodku u Prostějova.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Dobrochov 320 314 296 333 341 354 338 358 328 302 254 249 259 292
Počet domů část Dobrochov 66 68 70 71 74 72 78 88 84 79 74 93 97 105

Památky a turistické zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1927
  • Pomník Padlým z roku 1927
  • Východně na kopci Předina (313 m) je dlouholeté vysílací středisko Českého rozhlasu Praha na středních vlnách, někdy uváděné jako Brodek (u Prostějova). Výkon byl postupně zvyšován od předválečných desítek kW přes válečnou stovku kW (zabrán pro německý program – tzv. Donausender – díky výbornému dosahu na jihovýchod) až po 400 kW. Současnou ocelovou věž o výšce 152 m[11] od počátku 20. století ČRo pro zdejší střední vlnu 954 kHz již nevyužívá, do roku 2021 ještě pracoval 5 kW vysílač soukromé stanice Rádio Dechovka na 1233 kHz.[12]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská, Prostějovský okres II, Sv. 60. Místopis. Olomoucký kraj. Dějiny Prostějova. Brno: Musejní spolek, 1938. 390 s. Dostupné online. 
  5. a b FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství Prostějovského. Praha: nákladem vlastním, 1898. 173 s. Dostupné online. 
  6. a b JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská, Prostějovský okres II, Sv. 60. Místopis. Olomoucký kraj. Dějiny Prostějova. Brno: Musejní spolek, 1938. 390 s. Dostupné online. S. 142-144. 
  7. Památky a zajímavosti Dobrochov. Mistopisi.cz. Dostupné online. 
  8. ZUNTYCH, Ondřej. Obnovili ráz vesnice a získali titul pro evropské kvetoucí sídlo. IDnes. Říjen 2022. Dostupné online. 
  9. Historie - škola. dobrochov.cz. Dostupné online. 
  10. Dobrochov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 
  11. Dobrochov Transmission Tower (Dobrochov). Structurae [online]. [cit. 2017-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. https://www.cra.cz/prehled-am-rozhlasovych-vysilacu Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine.?

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství Prostějovského. Praha: vlastním nákladem, 1898. Dostupné online. S. 64. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]