Přeskočit na obsah

Otaslavice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otaslavice
Kostel sv. Archanděla Michaela
Kostel sv. Archanděla Michaela
Znak obce OtaslaviceVlajka obce Otaslavice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 302 (2025)[1]
Rozloha13,83 km²[2]
Katastrální územíOtaslavice
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ798 06
Počet domů534 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduOtaslavice 343
79806 Otaslavice
obecniurad@otaslavice.cz
StarostaMarek Hýbl
Oficiální webwww.otaslavice.cz
Otaslavice
Otaslavice
Další údaje
Kód obce589845
Kód části obce412481
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Otaslavice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. V obci je evidováno 592 adres. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Zříceniny hradu

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy jsou zmiňováni bratři Mikuláš, Vilém a Přešek z Otaslavic. Před rokem 1330 se statek Otaslavice rozdělil na Horní Otaslavice (jižní část obce), náležející brodeckému a Dolní Otaslavice (severní část obce). V obou částech stály hrady, rozbořené v letech 1423–1424 za husitských válek. Nejspíše za panování Hynka Posadovského z Posadova byly Dolní Otaslavice povýšeny na městečko. V roce 1591 se jejich držiteli stali bratři Jan, Jiří, Matyáš, Václav, Michal a Jindřich Žalkovští z Žalkovic na Brodku, čímž došlo ke splynutí tohoto dílu s brodeckým.[4]

Horní a Dolní Otaslavice byly samostatnými obcemi až do roku 1950,[5] kdy došlo k jejich sloučení. Území sloučené obce bylo dotčeno vznikem vojenského újezdu Březina, do něhož byly začleněny rozsáhlé lesy v západní části území obce a to lesy v obou otaslavických katastrech, čímž se obec výrazně zmenšila. Ztracené pozemky se v rámci vojenského újezdu Březina staly součástí nově vytvořených k. ú. Pulkava a Kotáry. Malá část katastru byla v souvislosti se vznikem vojenského újezdu překatastrována ke k. ú. Kobylničky a nepatrná část ke k. ú. Myslejovice. Na bývalé západní hranici obce byla později vybudována Myslejovická nádrž.

K 25. srpnu 2011[6] došlo ke sloučení Horních a Dolních Otaslavic v jednotné katastrální území Otaslavice a k 1. lednu 2016 došlo k výraznému rozšíření území obce o nově vytvořené katastrální území Chaloupky u Otaslavic (vyčleněno k 3. březnu 2014[6] z k. ú. Pulkava) o rozloze 6,295686 km². Převážná část pozemků tohoto katastru patřila před vznikem vojenského újezdu Březina ke katastrálním územím Dolní a Horní Otaslavice, nepatrná část náležela dříve ke katastru sousední obce Myslejovice a malá okrajová západní část náležela dříve ke katastru obce Podivice. Některé dříve otaslavické pozemky i nadále zůstávají součástí vojenského újezdu – jedná se o půdu na východním okraji k. ú. Pulkava, včetně části plochy Myslejovické nádrže. Další dříve otaslavické pozemky byly k 26. listopadu 2013 začleněny do nově vytvořeného k. ú. Cihelny u Podivic, které se k 1. lednu 2016 stala součástí obce Podivice. K 24. červenci 2019 bylo katastrální území Chaloupky u Otaslavic zrušeno a prostor byl začleněn do otaslavického katastru.[7]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly Otaslavic byly přijaty 9. prosince 1996 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 19, Miloše Zemana.[8]

Znak Otaslavic je tvořen červeným štítem se dvěma zkříženými stříbrnými otkami, provázené nahoře stříbrnou růží a po stranách dvěma zlatými šestihrotými hvězdami.[8]

Vlajka obce je tvořena šikmo děleným listem o poměru stran 2:3, horní žerďová část červená, dolní vlající část dělená čtyřmi šikmými pruhy: žlutým, červeným, bílým a červeným v poměru šířek 2:1:2:1.[8]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9]

Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Otaslavice12931437143616331747172017471693171515861450126412601286
Počet domů část Otaslavice214277279294316325369413451449437491508517

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1992 k obci patřil Vincencov.[10]

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Dobrovolný hasičský sbor

[editovat | editovat zdroj]

Sbor dobrovolných hasičů v Otaslavicích vznikl v roce 1886. I přes počáteční nevoli obyvatel týkající se vlastnictví stříkačky se její vlastnictví projevilo jako dobrý nápad. V roce 1917 totiž hasiči pomohli uhasit velký požár města Vyškova. [16]

Jeho prvním velitelem se stal Jan Kopa. Ten za záchranu šesti dětí z požáru rodinného domu v roce 1936 dostal stříbrný záslužný křížek s korunkou. Nakonec však, v souvislosti s profesionalizací požárních sborů, se dobrovolný sbor začal více věnovat sportovní, preventivní a kulturně společenské činnosti. Po oslavách výročí stoletého trvání sboru v roce 1986 jeho činnost byla prakticky ukončena.

Sbor byl ale v roce 2006 obnoven. Krátce po obnovení si družstvo dovezlo ze soutěží první poháry.

V současné době se věnuje nejen hasičským zásahům ale i akcím ve vesnici. Ať už pouze hlídkují na pálení čarodějnic, vázání adveních věnců, nebo podpoře mladých hasičů a hasiček na soutěžích.[17]

Koupací biotop

[editovat | editovat zdroj]

Historie Otaslavického koupaliště sahá do roku 1969. Koupaliště bylo ale v roce 2000 zrušeno kvůli nevyhovujícím hygienickým požadavkům. Od té doby se hledal způsob jak uvést koupaliště znovu do života. V mezičase se v jeho místě pořádaly akce, například pálení čarodějnic.

Od roku 2015 se obec intenzivně zabývala renovací koupaliště a jeho přeměnou na přírodní koupací biotop. Výstavba probíhala v letech 2017-2018. Slavnostního otevření se koupaliště dočkalo 21. července 2018, kterého se zúčastnilo více jak tisíc lidí.

Biotop navštíví každý rok zhruba 8 tisíc návštěvníků. Lidé si našli zalíbení nejen v plavání ve vodě filtrované skrz kořeny rostlin, workoutovém a dětském hřišti, ale i v letním kině. Takto akce se konává od začátku po konec sezóny jednou za 2 týdny, nejčastěji v pátek.[18]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.
  • Horní a Dolní hrad – dva hrady s viditelnými pozůstatky znaku pánů z Kunštátu, nacházející se v těsné blízkosti obce na skalním ostrohu nad říčkou Otaslávkou (Brodečkou). Zbytky Horního hradu byly téměř zcela pohlceny v zástavbě místní části „Sýpky“, z Dolního hradu je zachována polovina válcové věže (bergfritu) pocházející ze 13. století. První zmínka o hradu pochází z roku 1353.
  • Kopaninky – pravěké hradisko nad levým břehem Otaslávky (Brodečky).
  • Bažantnice – v současnosti již zaniklá, přeměněna na zemědělskou usedlost.
  • Pseudogotický kostel sv. Archanděla Michaela.
  • Kryté barokní schodiště ke kostelu zvané Pavláčka a starobylá renesanční fara.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obcí protéká potok Brodečka. Přírodní památkou Otaslavice – kostel a zároveň evropsky významnou lokalitou je letní kolonie netopýra velkého v prostoru římskokatolického kostela svatého Archanděla Michaela na okraji obce. Na západ od obce se rozprostírají lesy vojenského újezdu Březina. Jihozápadně od vesnice ležela přírodní památka Pod Obrovou nohou.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV díl: Ml-Pan. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8. S. 914–918.
  5. KUČA, Karel; MLEZIVA, Štěpán. Historický lexikon městysů a měst. [s.l.]: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Otaslavice, s. 539.
  6. 1 2 ČÚZK - Změny názvů katastrálních území. www.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
  7. Informace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2019 [online]. Cuzk.cz [cit. 2019-08-22]. Dostupné online.
  8. 1 2 3 Symboly – Otaslavice v REKOSu
  9. Otaslavice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 622.
  11. Historie školy [online]. Základní škola nadporučíka letectva Josefa Františka a Mateřská škola Otaslavice [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-15.
  12. Muzeum Josefa Františka v Otaslavicích [online]. Historie venkova - muzea na venkově [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-06.
  13. KRATOCHVÍL, Milan. Josef Balejka - valašský rytíř nebes = Wallachian knight of the heavens. Vyd. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM 120 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7204-632-4, ISBN 80-7204-632-2. OCLC 557464499
  14. GEOCACHING. Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Osobnosti. www.otaslavice.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-08.
  16. MOŠ, Pavel. Hasičky z Otaslavic vedou ligu. Prostějovský deník. 2009-07-01. Dostupné online [cit. 2025-11-11].
  17. MOŠ, Pavel. Hasičky z Otaslavic vedou ligu. Prostějovský deník. 2009-07-01. Dostupné online [cit. 2025-11-18].
  18. Koupaliště Otaslavice, Otaslavice. koupaliste-otaslavice.metro.biz [online]. [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]