Otaslavice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otaslavice
Kostel sv. Archanděla Michaela

Kostel sv. Archanděla Michaela

znak obce Otaslavicevlajka obce Otaslaviceznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0713 589845
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (LAU 1): Prostějov (CZ0713)
obec s rozšířenou působností: Prostějov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Otaslavice a Chaloupky u Otaslavic
katastrální výměra: 7,68 km²
počet obyvatel: 1 260 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 250 m n. m.
PSČ: 798 06
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Otaslavice 343
79806 Otaslavice
starosta / starostka: Marek Hýbl
Oficiální web: www.otaslavice.cz
E-mail: obecniurad@otaslavice.cz

Otaslavice
Red pog.svg
Otaslavice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Otaslavice se nachází v okrese Prostějov, kraj Olomoucký. V obci je evidováno 592 adres.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zříceniny hradu

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy jsou zmiňování bratři Mikuláš, Vilém a Přešek z Otaslavic. Před rokem 1330 se statek Otaslavice rozdělil na Horní Otaslavice (jižní část obce), náležející brodeckému a Dolní Otaslavice (severní část obce). V obou částech stály hrady, rozbořené v letech 1423–1424 za husitských válek. Nejspíše za panování Hynka Posadovského z Posadova byly Dolní Otaslavice povýšeny na městečko. V roce 1591 se jejich držiteli stali bratři Jan, Jiří, Matyáš, Václav, Michal a Jindřich Žalkovští z Žalkovic na Brodku, čímž došlo ke splynutí tohoto dílu s brodeckým.[2]

Horní a Dolní Otaslavice byly samostatnými obcemi až do roku 1950,[3] kdy došlo k jejich sloučení. Území sloučené obce bylo dotčeno vznikem vojenského újezdu Březina, do něhož byly začleněny rozsáhlé lesy v západní části území obce a to lesy v obou otaslavických katastrech, čímž se obec výrazně zmenšila. Ztracené pozemky se v rámci vojenského újezdu Bžezina staly součástí nově vytvořených k. ú. Pulkava a Kotáry. Malá část katastru byla v souvislosti se vznikem vojenského újezdu překatastrována ke k. ú. Kobylničky a nepatrná část ke k. ú. Myslejovice. Na bývalé západní hranici obce byla později vybudována Myslejovická nádrž.

K 25. srpnu 2011[4] došlo ke sloučení Horních a Dolních Otaslavic v jednotné katastrální území Otaslavice a k 1. lednu 2016 došlo k výraznému rozšíření území obce o nově vytvořené katastrální území Chaloupky u Otaslavic (vyčleněno k 3. březnu 2014[5] z k. ú. Pulkava) o rozloze 6,295686 km². Dlužno dodat, že převážná část pozemků tohoto katastru patřila před vznikem vojenského újezdu Březina ke katastrálním územím Dolní a Horní Otaslavice, nepatrná část náležela dříve ke katastru sousední obce Myslejovice a malá okrajová západní část náležela dříve ke katastru obce Podivice. Některé dříve Otaslavické pozemky i nadále zůstávají součástí vojenského újezdu – jedná se o půdu na východním okraji k. ú. Pulkava, včetně části plochy Myslejovické nádrže. Další dříve Otaslavické pozemky byly k 26. listopadu 2013 začleněny do nově vytvořeného k. ú. Cihelny u Podivic, které se k 1. lednu 2016 stala součástí obce Podivice.

Znak a prapor[editovat | editovat zdroj]

Rozhodnutím předsedy poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 1996 byl obci udělen znak, na němž v červeném štítě jsou dvě zkřížené otky, provázené nahoře stříbrnou růží a po stranách dvěma zlatými hvězdami. Současně získala obec prapor, jehož popis zní: šikmo dělený list, horní žerďová část červená, dolní vlající část se čtyřmi šikmými pruhy, žlutým, červeným, bílým a červeným v poměru 2:1:2:1.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Otaslavice 1293 1437 1436 1633 1747 1720 1747 1693 1715 1586 1450 1264 1260 1286
Počet domů část Otaslavice 214 277 279 294 316 325 369 413 451 449 437 491 508 517

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.
  • Horní a Dolní hrad – dva hrady s viditelnými pozůstatky znaku pánů z Kunštátu, nacházející se v těsné blízkosti obce na skalním ostrohu nad říčkou Otaslávkou (Brodečkou). Zbytky Horního hradu byly téměř zcela pohlceny v zástavbě místní části „Sýpky“, z Dolního hradu je zachována polovina válcové věže (bergfritu) pocházející ze 13. století. První zmínka o hradu pochází z roku 1353.
  • Kopaninky – pravěké hradisko nad levým břehem Otaslávky (Brodečky).
  • Bažantnice – v současnosti již zaniklá, přeměněna na zemědělskou usedlost.
  • Pseudogotický kostel sv. Archanděla Michaela.
  • Kryté barokní schodiště ke kostelu zvané Pavláčka a starobylá renesanční fara.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Obcí protéká potok Brodečka.

Na západ od obce se rozprostírají lesy vojenského újezdu Březina.

Jihozápadně od obce se rozprostírá přírodní památka Pod Obrovou nohou.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV díl: Ml-Pan. Praha : Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8. S. 914-918.  
  3. KUČA, Karel; MLEZIVA, Štěpán. Historický lexikon městysů a měst. [s.l.] : Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Otaslavice, s. 539. (čeština)  
  4. ČÚZK - Změny názvů katastrálních území
  5. ČÚZK - Změny názvů katastrálních území
  6. Otaslavice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]