Hluchov (okres Prostějov)
| Hluchov | |
|---|---|
 Kaple Panny Marie | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′29″ s. š., 16°59′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 337 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,38 km²[2] |
| Katastrální území | Hluchov |
| Nadmořská výška | 324 m n. m. |
| PSČ | 798 41 |
| Počet domů | 134 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hluchov 2 798 41 Kostelec na Hané ou@hluchov.cz |
| Starostka | Lenka Vyhlídalová |
| Oficiální web | www |
  Hluchov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589501 |
| Kód části obce | 39896 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hluchov je obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Leží přibližně dvanáct kilometrů severozápadně od Prostějova. Žije zde 337[1] obyvatel. V jádru obce leží zmodernizovaný zámek, přestavěný na obecní úřad a v jihovýchodní části řeky Romže leží bývalý hluchovský mlýn.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Hluch (totožného s jmenným tvarem obecného hluchý) a znamenalo "Hluchův majetek". V nejstarším písemném dokladu z 1141 (Gluchovo) ještě není provedena pravidelná hlásková změna g > h a jméno je ve středním rodě (s významem "Hluchovo sídlo").[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ves Hluchov se poprvé uvádí roku 1131 jako majetek olomouckého biskupství. V roce 1373 se po Hluchově psal místní drobný šlechtic Jarek, který majetek obdržel od Sulíka z Konice, s nímž byl Jarek z Hluchova ve vazalském poměru. Obec se roku 1379 připomíná jako majet konického panství. Tentýž Jarek držel od roku 1385 i majetek v Pěnčíně.[5][6]
Roku 1520 Hluchov koupil Jakub Šárovec ze Šárova. V 16. století patřila obec k pteňskému panství Šárovců, ale počátkem 17. století se v místní tvrzi usadila Kateřina Šárovcová ze Šárova. Po její smrti roku 1650 připadl Hluchov jejím potomkům. Roku 1661 panství koupil Alexandr Bravantský z Chobřan, který ho záhy prodal. Majitelé se pak často střídali až do roku 1872, kdy zámek s panským dvorem odkoupil cukrovar v Drahanech od hraběte Sylva-Taroucca, který byl majitelem sousedního panství Čechy pod Kosířem a zámek s ostatním příslušenstvím v Hluchově vlastnil od roku 1852.[7]
Na přelomu 16. a 17. století za Šárovců ze Šárova zde vznikla tvrz, která byla v 18. století přestavěna na barokní zámek. Ten byl od zmíněného roku 1872 využíván jako skladové prostory a kanceláře akciové společnosti drahanského cukrovaru. Ve 2. polovině 20. století zámek získal MNV, který budovu zmodernizoval a umístil zde kanceláře. Dnes zámek slouží jako sídlo obecního úřadu. Není známo kdy byla stržena pravá polovina zámku.[8]
Místopis
[editovat | editovat zdroj]V jižní části obce je osamocená skupina domků zvaná „Floriánov“, nyní „Na kopci“. Jihovýchodně od obce u řeky Romže se nachází bývalý hluchovský mlýn.
Od roku 1788 byl úředním nařízením přidělen Hluchov ke škole v Čechách pod Kosířem, ale kvůli vzdálenosti to místní často ignorovali a obec si najímala pokoutné učitele. To bylo nařízením zakázáno a roku 1817 dostala obec vlastního pomocného a kvalifikovaného učitele. Školu obec vybudovala až roku 1872.[5][9]
Sbor dobrovolných hasičů vznikl v obci roku 1884, tělovýchovné spolky Orel roku 1910, Sokol roku 1922. Obec prošla elektrifikací roku 1927.[5][9][10]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v přechodovém území mezi Hornomoravským úvalem a Českomoravskou vrchovinou. Obcí protéká Hluchovský potok, který je levostranným přítokem řeky Romže. Místní terén je mírně členitý, nadmořská výška obce se pohybuje mezi 325 až 350 metrů. Mezi Hluchovem a Čechami pod Kosířem se nachází přírodní památka Brus.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 463 | 497 | 559 | 540 | 551 | 568 | 599 | 486 | 455 | 417 | 375 | 311 | 335 | 329 | 320 |
| Počet domů | 74 | 84 | 91 | 97 | 102 | 101 | 109 | 119 | 119 | 113 | 110 | 119 | 122 | 127 | 134 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2001.[13]
Dopravní infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází silnice II/366 vedoucí z Prostějova do Konice a končící v Mikulči. V centru obce od ní vedou dvě odbočky, jižní vede po silnici III/36632 k Běleckému Mlýnu a Zdětínu, severovýchodní silnice III/36631 do Čechám pod Kosířem.
Pro pěší turistiku vede obcí lokální turistická trasa (modrá) ve směru Bělecký mlýn – Čechy pod Kosířem.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Na návsi stojí kaplička Panny Marie z let 1805–1808
- Barokní kamenný kříž z roku 1761 stojí směrem na Kostelec na Hané
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Pohled na obec od jihu
Obecní úřad
Sépka
Kříž u silnice poblíž zemědělského družstva
Hřbitov
Hasičská zbrojnice
Samota Zámeček
Panorama
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 264.
- 1 2 3 4 BURIAN, Bohumil. Vlastivěda moravská II, [Čís. 61]. Místopis Moravy. Olomoucký kraj. Konický okres. Brno: Musejní spolek, 1939. 244 s. dostupné online po přihlášení. Kapitola Hluchovské panství, s. 137–142.
- ↑ PILNÁČEK, Josef. Staromoravští rodové. Vídeň: nákladem vlastním, 1930. 634 s. Dostupné online. S. 264, 424.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. dostupné online po přihlášení. ISBN 80-200-1225-7. S. 525.
- ↑ SPURNÝ, František; KOPAČKA, Ludvík; LOUDA, Jiří. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2. Severní Morava. Praha: Svoboda, 1983. 357 s. dostupné online po přihlášení. S. 80.
- 1 2 BARTOŠ, Josef. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960: Svazek III. Okresy: Olomouc město a venkov, Litovel, Šternberk, Mor. Beroun. Ostrava: Profil, 1972. 364 s. dostupné online po přihlášení. S. 196.
- 1 2 Obec Hluchov. www.hluchov.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Hluchov [online]. 2001-05-11 [cit. 2026-02-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hluchov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hluchov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Sdružení dobrovolných hasičů Hluchov
