Rozstání (okres Prostějov)
| Rozstání | |
|---|---|
.jpg) Kostel svatého Michala | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′52″ s. š., 16°50′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 624 (2025)[1] |
| Rozloha | 16,52 km²[2] |
| Katastrální území | Rozstání pod Kojálem |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| PSČ | 798 61, 798 62 |
| Počet domů | 301 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rozstání 77 798 62 Rozstání ou-rozstani@iol.cz |
| Starosta | Petr Kraus |
| Oficiální web | www |
  Rozstání | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589977 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozstání je obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 624[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Místní jméno je staré obecné rozstání – "rozestoupení se" odvozené od slovesa rozstati sě – "rozestoupit se". Vesnice byla pojmenována podle polohy u rozestupujících se lesů nebo dolin.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy ves držel Ješek z Rájce a jeho dva bratři. V roce 1368 prodali ves Přibíkovi z Křetína a roku 1390 ji získal Petr z Kravař a Plumlova a připojil ji tak k plumlovskému panství. Součástí plumlovského panství byla až do roku 1592, kdy byla pány z Pernštejna nejprve zastavena a poté v roce 1596 i prodána Bernardu Drnovskému z Drnovic a stala se součástí rájeckého panství. V roce 1618 koupil Rozstání majitel plumlovského panství Maxmilián z Lichtenštejna a připojil ji tak zpět k této državě.
Za druhé světové války byla obec německými okupanty násilně vystěhována. Byla zařazena do 3. etapy stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny a zřízen zde vojenský prostor. V opuštěné obci bylo od března 1945 do poloviny dubna ubytováno kolem 1 250 lidí polské Svatokřižské brigády na svém útěku před Rudou armádou, kteří poté odešli na západ Protektorátu, kde osvobodili koncentrační tábor v Holýšově. Během existence vojenského cvičiště Wehrmachtu bylo mnoho domů zničeno, po válce byla obec znovu osídlena.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obcí protéká potok Bílá voda.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 144 | 1 212 | 1 268 | 1 327 | 1 350 | 1 334 | 1 283 | 1 089 | 1 175 | 1 047 | 880 | 752 | 685 | 643 | 638 |
| Počet domů | 157 | 184 | 193 | 205 | 227 | 235 | 274 | 277 | 291 | 274 | 244 | 281 | 294 | 289 | 301 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Baldovec
- Rozstání
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 2. července 2024.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Barokní farní kostel svatého Michala; vystavěn v letech 1768–1779 na místě gotické stavby zbořené roku 1768.
- Větrný mlýn zvaný „větřák" z roku 1874, od roku 1904 do ukončení provozu (1922) lopatkové kolo nahrazeno plynovým motorem. Dnes již bez větrného kola, zachovala se stavba s věží.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Hugo Klement Mrázek (1889–1916), český hudební skladatel
- Josef Zukal (1841–1929), český historik
- Vojtěch Hrubý (1924–2010), český katolický kněz, ředitel poutního domu Velehrad v Římě
- Tomáš Hořava (* 1988), bývalý český profesionální fotbalista
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Větrný mlýn
Kostel svatého Michaela
Památník obětem světových válek
Památník obětem světových válek
Socha u vstupu ke kostelu
Kříž u vstupu ke kostelu
Kříž vedle vchodu do kostela
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 388–388.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Rozstání [online]. 2024-07-02 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozstání na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rozstání v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Rozstání v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Neoficiální stránky obce Archivováno 5. 2. 2008 na Wayback Machine.
