Přeskočit na obsah

Větrný mlýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Větrný mlýn v Nizozemsku
Větrný mlýn v Estonsku
Ruina velkého větrného mlýna v Příčovech u Sedlčan

Větrný mlýn je mlýn, jehož stroj je poháněn větrnou turbínou, která dokáže přeměňovat větrnou energii na kinetickou energii. V mnoha zemích světa se používal k mletí mouky, ale mohly být využívány i na pohon jiných strojů, například vodní pumpy. V Česku jsou větrné mlýny obvyklejší na Moravě (v Čechách byly hojnější mlýny vodní, které byly energeticky výhodnější a umožňovaly semlít až pětinásobek obilí za stejnou dobu). V současnosti jsou větrné mlýny typické pro Nizozemsko, kde jsou uchovávány spíše z tradičních důvodů. Základní princip fungování větrného mlýnu převzaly větrné elektrárny.

První zmínka o větrných mlýnech spadá do 1. století n. l.; historicky první užití větrného mlýna v té době je připisováno Héronu Alexandrijskému.[1][2] Vertikální větrné mlýny se poprvé používaly ve východní Persii v 7. století.[3] Dnes běžně používané horizontální větrné mlýny jsou známy z 11. století ze Španělska a Portugalska, kam se rozšířily z Orientu;[4] z 12. století pocházejí první zmínky z Francie (1105), Brabantska (1119)[5] či Anglie (1185).[6] V 13. století byly v Německu i Čechách používány mlýny sloupového typu.[7] Zdokonalený mlýn holandského typu se rozšířil ve 14. století.[8]

Typy větrných mlýnů

[editovat | editovat zdroj]

V Česku se vyskytují dva základní typy větrných mlýnů: mlýn sloupový a mlýn holandský. Mimo to je v Česku ještě množství mlýnků a větrných motorů různých konstrukcí.

Mlýn sloupový

[editovat | editovat zdroj]

Mlýn sloupový (nebo také německý) je dřevěný mlýn, který se celý natáčí proti směru větru podle svislé osy, tvořené pevným dřevěným sloupem.

Mlýn holandský

[editovat | editovat zdroj]

Mlýn holandský je pevná, v Česku většinou zděná stavba na kruhovém půdoryse, kde se natáčí s vrtulí pouze střecha.

Větrné mlýny v současnosti

[editovat | editovat zdroj]

Technologie větrných mlýnů je už dávno překonaná, ke mletí se v současnosti převážně používají mlýny poháněné elektřinou. Avšak některé konstrukční rysy větrných mlýnů jsou dnes používány ve větrných elektrárnách a umožnily vznik větrné energetiky. Moderní větrné generátory mohou dosahovat výkonu až 6 MW.

  1. ↑ A.G. Drachmann, "Heron's Windmill", Centaurus, 7 (1961), pp. 145-151
  2. ↑ Dietrich Lohrmann, "Von der östlichen zur westlichen Windmühle", Archiv für Kulturgeschichte, Vol. 77, Issue 1 (1995), pp.1-30 (10f.)
  3. ↑ Ahmad Y Hassan, Donald Routledge Hill (1986). Islamic Technology: An illustrated history, p. 54. Cambridge University Press. ISBN 0-521-42239-6.
  4. ↑ Asbads (windmill) of Iran. UNESCO World Heritage Centre [online]. whc.unesco.org, 2017-02-02 [cit. 2026-06-15]. Dostupné online.
  5. ↑ HAU, Erich. Wind Turbines: Fundamentals, Technologies, Application, Economics. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2013. Dostupné online. ISBN 3642271510. S. 3.
  6. ↑ TURNER, Laurence; GREGORY, Roy. Windmills of Yorkshire. [s.l.]: Stenlake Publishing, 2009. ISBN 9781840334753. S. 2.
  7. ↑ Československá etnografie. Svazek 7. [s.l.]: Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, 1959. Dostupné online. S. 424.
  8. ↑ GIPE, Paul. European Traditional Windmills & Windmill Liberation. Wind works [online]. wind-works.org, 2022-09-05 [cit. 2026-06-15]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

DOUBEK, Jan, Břetislav KOČ a Radim URBÁNEK. Co roztáčel vítr: historie a současnost větrných mlýnů, mlýnků a čerpadel. Brno: Ivo Sperát, 2020. ISBN 978-80-87542-30-9.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]