Dětkovice (okres Prostějov)
| Dětkovice | |
|---|---|
 Kaple sv. Anny | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′55″ s. š., 17°4′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 541 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,33 km²[2] |
| Katastrální území | Dětkovice u Prostějova |
| Nadmořská výška | 244 m n. m. |
| PSČ | 798 04 |
| Počet domů | 206 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dětkovice 73 798 04 Určice ou.detkovice@email.cz |
| Starostka | Zdena Hurčíková |
| Oficiální web | www |
  Dětkovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589420 |
| Kód části obce | 25941 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dětkovice jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 541[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Dětkovici nebo Dědkovici, které bylo odvozeno od osobního jména Dětek nebo Dědek (z písemných záznamů, v nichž se obě podoby střídají, nelze s určitostí zjistit) a znamenalo "Dětkovi/Dědkovi lidé".[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologické poznatky
[editovat | editovat zdroj]Při budování dálnice D46 v roce 1975 došlo v katastru Dětkovic mezi obcemi Vranovice-Kelčice a Žešov k nálezu hrobu lidu se šňůrovou keramikou.[5]
V roce 2013 v místní lokalitě zvané Za Zahradama, která se nachází severně od obce, došlo k několika dalším archeologickým nálezům z období mladší doby hradištní, tedy z údobí mezi 10. a 12. stoletím.[6]
Z minulosti obce
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355, kdy zdejší dvůr získal Jindřich z Nevojic od Markéty, psané po Dětkovicích, jeho sestry.[7][8]
Část vsi měli v držení Šternberkové, kteří svůj díl roku 1385 odprodali. Jinou část vsi i s tvrzí a dalšími statky prodal Štěpán z Holštejna a Vartnova bratrům Mysliborovi a Maršíkovi z Radovesic. Myslibor již roku 1391 tento díl Dětkovic odprodal Petrovi z Kravař, ale již o sedm let později koupil ves i s tvrzí Bohuňek z Puklice, přičemž Petr z Kravař si ponechal pouze místní rybník a část lesů.
Vesnice se dostala do rukou markraběte Jošta, který roku 1407 její část postoupil Sulíkovi z Konice, přednímu moravskému šlechtici z rodu pánů z Konice a Stražiska, který se o deset let později dostal do sporu se Vznatou ze Stichovic. Páni z Konice vlastnili ves až do roku 1446.[9]
Od roku 1480 drželi panství i s tvrzí vladycký rod Čertorejských z Čertorej. Ti se zasloužili o vybudování pivovaru, zvelebení tvrze i panství. Roku 1541 odprodal Jan Čertorejský z Čertorej Dětkovice i s Dobrochovem a částí Vranovic Janovi z Pernštejna, který toto panství hned roku 1542 postoupil městu Prostějov. Tento stav setrval až do roku 1848, kdy se obec osamostatnila.[9][10]
Původní vladycká tvrz, o kterou prostějovská městská správa nejevila zájem, časem zpustla. Zůstalo po ní jen torzo na některých pozemcích v obci. Nacházela se naproti nynější kaple svaté Anny.[10][11]
Místopis
[editovat | editovat zdroj]Odúmrť získali dětkovičtí roku 1507 od vrchnosti (Jan Čertorejský z Čertorej), který s nimi taktéž směnil pole pro vybudování rybníků, kterých se v okolí obce nacházelo pět.[9]
Obec měla vlastní školu (jednotřídku) od roku 1789, od roku 1875 pro účely vyučování (již ve dvoutřídce) sloužila zrekonstruovaná budova.[7] Současní žáci dochází do školy v Určicích.
Jihozápadně od obce je samota Plániva náležející pod Dětkovice, kde stojí pozůstatek větrného mlýna z roku 1809, nyní v soukromém vlastnictví. Do druhé světové války byl v provozu.[12]
V obci vznikly spolky hasičský a zpěvácký, zřízená byla i místní knihovna a obecní hostinec. Napojení na elektrickou síť se uskutečnilo v roce 1921.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 616 | 670 | 663 | 629 | 670 | 641 | 617 | 557 | 556 | 542 | 497 | 471 | 448 | 533 | 535 |
| Počet domů | 108 | 135 | 142 | 145 | 148 | 148 | 152 | 158 | 162 | 158 | 141 | 179 | 179 | 198 | 206 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1980 byly Dětkovice obcí v okrese Prostějov. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obce k Určicím a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[15]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. března 2000.[16]
Dopravní infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Napříč vede přes obec a jeho centrum silnice III/37765, která se ve východní části napojuje na silnici III/37762, propojující obec s Určicemi a Vranovicemi–Kelčicemi. V tomto směru vede i lokální cyklotrasa číslo 5041, která končí v Brodku u Prostějova.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svaté Anny v obci – vystavěna roku 1835, avšak na jejím místě stála kaple již roku 1709
- Kaplička svaté Anny Na Padělkách nad Plánivou – vystavěna roku 1759[9]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Větrný mlýn na Plánivě u Dětkovic, rok 1936
Kaplička svaté Anny u Dětkovic u Plánivy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 176.
- ↑ Příspěvek k poznání kultury šňůrové na Prostějovsku. Archeologické rozhledy. 1976, roč. XXVIII. Dostupné online.
- ↑ Za Zahradama. Mladší doba hradištní. Pohřebiště. Záchranný výzkum.. Přehled výzkumů. 2014, roč. 55, čís. 2. Dostupné online.
- 1 2 FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství Prostějovského. Praha: nákladem vlastním, 1898. 173 s. Dostupné online.
- ↑ PILNÁČEK, Josef. Staromoravští rodové. Vídeň: nákladem vlastním, 1930. 634 s. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská, Prostějovský okres II, Sv. 60. Místopis. Olomoucký kraj. Dějiny Prostějova. Brno: Musejní spolek, 1938. 390 s. Dostupné online.
- 1 2 SPURNÝ, František; KOPAČKA, Ludvík; LOUDA, Jiří. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2. Severní Morava. Praha: Svoboda, 1983. 357 s. Dostupné online.
- ↑ Historie obce. Dětkovice. Dostupné online.
- ↑ ROZEHNAL, Ivo. Dětkovice. Hrady.cz. 2007. Dostupné online [cit. 2026-02-12].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 80.
- ↑ Udělené symboly – Dětkovice [online]. 2000-03-27 [cit. 2026-02-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dětkovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Dětkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
