Kostelec na Hané

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostelec na Hané
Obecní úřad

Obecní úřad

znak obce Kostelec na Hanévlajka obce Kostelec na Hanéznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0713 589632
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (LAU 1): Prostějov (CZ0713)
obec s rozšířenou působností: Prostějov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Kostelec na Hané
katastrální výměra: 13,88 km²
počet obyvatel: 2 911 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 241 m n. m.
PSČ: 798 41
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Jakubské náměstí 138
79841 Kostelec na Hané
starosta / starostka: Ladislav Hynek
Oficiální web: www.kostelecnh.cz
E-mail: mestskyurad@kostelecnh.cz

Kostelec na Hané
Red pog.svg
Kostelec na Hané
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kostelec na Hané je malé město ležící u říčky Romže asi 5 km severozápadně od Prostějova. Je železničním uzlem lokálního významu, rozdvojují se zde železniční tratě Prostějov - Chornice (271) a Červenka - Prostějov (273). Status města získal Kostelec na Hané v roce 1970, dne 1. 1. 2013 měl 2898 obyvatel a je druhým největším městem v okrese Prostějov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Kostelec je odvozen od latinského slova castellum - zděné nebo dřevěné chráněné a opevněné sídlo. V dřívějších dobách mělo město postupně název Kostelec, Kostelec nad řekou Romží blíže města Prostějova a Kostelec u Prostějova. Svůj nynější název "Kostelec na Hané" získalo v roce 1918.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostelec patřil pod panství Plumlovské a jeho majiteli byly rody Kravařů, Pernštejnů a Lichtenštejnů. První písemná zmínka o Kostelci pochází z roku 1273, kdy získal Plumlovské panství Mikuláš I. Opavský. Roku 1322 ho získal Vok z Kravař. Jako městečko je uveden Kostelec na listině pana Adama z Konice a ze Stražiska olomouckému biskupovi Janu Volkovi z roku 1340.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kostelec na Hané se nachází na východním úpatí Drahanské vrchoviny po levé straně Hornomoravského úvalu a je ze severu chráněn masivem Velkého Kosíře. Nedaleko města protéká říčka Romže.

Sousední obce nebo části obcí jsou Stařechovice na severu, Slatinky a Kaple na severovýchodě, Čelechovice na Hané na východě, Smržice, Prostějov a Krasice na jihovýchodě, Čechovice, Domamyslice a Mostkovice na jihu, Ohrozim a Lešany na jihozápadě, Bílovice-Lutotín na západě a Hluchov na severozápadě.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[2]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Kostelec na Hané 1365 1541 1745 1869 2204 2274 2804 2499 2616 2454 2785 2688 2724 2791
Počet domů část Kostelec na Hané 217 249 267 299 367 414 505 593 606 642 677 751 763 806

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kostelci na Hané.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Otáhal, sochař a malíř
  • Petr Bezruč, básník
  • Josef Vaca, profesor, básník a sólista pěveckého sdružení moravských učitelů
  • Rudolf Štafa, akademický sochař a malíř
  • Květoslav Bubeník, scénograf Národního divadla v Praze
  • Ludmila Losíková, hanácká básnířka a národopisná pracovnice
  • Jan Pospíšil, lidový léčitel
  • Josef Tesař, lidový léčitel
  • Františka Trnková, ředitelka školy a dlouholetá hospodyně básníka Petra Bezruče ve známém Červeném domku
  • Filip Cyril Župka, spisovatel
  • P. Karel Loníček, spisovatel
  • Jan Nehera, podnikatel, průmyslník, majitel velké továrny na oděvy v Prostějově
  • Miroslav Srostlík, umělecký řezbář
  • Stawaritschovi, umělečtí kováři

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Kostelec na Hané [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  
  3. Památník Petra Bezruče vyňat ze seznamu kulturních památek – prosinec 2015

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]