Jan Nehera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Nehera
Narození 31. prosince 1899
Úmrtí 4. dubna 1958 (ve věku 58 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Nehera (31. prosince 1899 Kostelec na Hané - 4. dubna 1958 Casablanca[1]) byl jedním z nejtalentovanějších československých podnikatelů první poloviny 20. století. Průkopnickým přístupem v maloobchodu a pokrokovými výrobními metodami se dokázal prosadit až na třech světadílech, kde postupně od roku 1931 do roku 1939 vybudoval síť více jak 130 maloobchodních velkoformátových prodejen a několik desítek obchodních zastoupení a závodů. Byl první, kdo vertikálně integroval prodej konfekce od výroby až po maloobchod a naznačil tak cestu pro dnešní luxusní domy jako Chanel a Hermes. Do praxe zaváděl množství novátorských principů, které využíval například i Ford nebo Baťa. Jeho výrobky představovaly vrchol textilní tradice v ČSR, která začala v roce 1858 první konfekční továrnou v Evropě, právě v Neherově Prostějově. Tato tradice je dodnes živá ve spoustě prostějovských nebo trenčínských oděvních firmách. [2]

Podnikatelské začátky[editovat | editovat zdroj]

Poté, co se Nehera vyučil zámečníkem a absolvoval základní vojenskou službu, založil v roce 1923 s pomocí otce a dvou společníků svůj první podnik s názvem Nehera a spol. Otec se synem z tohoto podniku o pár let vystoupili, aby si založili samostatný rodinný podnik. Vyráběli tam pánskou a dětskou konfekci, kterou dále dodávali obchodníkům. Firma sídlící v Prostějově měla na začátku 9 stálých zaměstnanců a 50 domácích krejčích. 

Změna obchodního modelu[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1929 se Nehera začal zaobírat myšlenkou prodeje konfekce ve vlastních prodejnách. Inspiroval se stylem Baťova podnikání a převzal i jeho ceny končící devítkou.

Otevření první samostatné prodejny v Praze na Václavském náměstí v roce 1931 bylo doprovázeno rozsáhlou reklamní kampaní pod heslem „od výrobce přímo ke spotřebiteli“. Kampaň lidi natolik oslovila, že podle archivních dokumentů se obrat v prvních prodejnách vyšplhal až na 100.000,- Kč denně.

Otevření vlastních obchodů mu umožnilo přímý prodej zákazníkům. Nehera byl jedním z mála podnikatelů, kteří v období hospodářské krize na začátku 30. let dokázali nejen prosperovat, ale dokonce rozšířit paletu svých služeb. Bylo to zejména díky úplné vertikální integraci celého logistického řetězce, od výroby konfekce, až po její maloobchodní prodej, ve vlastních továrnách a ve vlastních prodejnách.

Progresivní přístup k podnikání[editovat | editovat zdroj]

Rozdíl mezi Neherou a jeho konkurenty, kteří disponovali podstatně delší tradicí, byl především v tom, že na rozdíl od Nehery nedokázali podchytit nástup nového stylu podnikání, případně jejich výroba byla úzce specializovaná.

Málokdo věnoval takovou pozornost propagaci jako právě Nehera. Vedle masivní kampaně, častých akcí a výprodejích nebo baťovských devítkách na konci cen, vydával i firemní časopis pro motivaci svých zaměstnanců.

Nehera se nebránil ani rozšiřování služeb. Kromě prodeje dámské, pánské a dětské konfekce, začala firma také poskytovat úpravu oděvů svých zákazníků, ale i služby veřejných žehlíren v obchodech. Ve větších městech byly rozmístěné i mobilní žehlírny, které parkovaly např. před fotbalovými stadióny. Přibližně v polovině 30. let začal Nehera s 10% přirážkou k standardní ceně poskytovat i šití oděvů na míru.

Období prosperity[editovat | editovat zdroj]

Domácí distribuční síť se během tří let významně rozrostla, proto bylo zapotřebí zabývat se racionalizací samotné výroby. Nehera absolvoval studijní cestu do USA, kde se inspiroval know-how Henryho Forda.

V roce 1935 zaměstnával Nehera už 1 000 lidí, počet prodejen se rozrostl na 76. V druhé polovině 30. let, když domácí prodejní síť zažívala nejproduktivnější časy, měla firma tržby ve výši téměř 20 000 000,- Kč měsíčně.

S nárůstem počtu zaměstnanců souvisel i nedostatek kvalifikované pracovní síly, proto Nehera v roce 1937 založil školu s internátem pro dorost.

Expanze do zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1936 vedle domácích prodejen postupně vznikají i zahraniční filiálky, např. ve švédském Stockholmu, norském Oslu nebo v Africe. Obchody v severní Evropě řídili místní obyvatelé, zatímco do Afriky byli vysláni českoslovenští zaměstnanci. V roce 1940 Nehera založil novou továrnu v Trenčíně, ze které později vznikla Ozeta.

Veřejné zákazky[editovat | editovat zdroj]

Kromě vlastní prodejní sítě se Nehera snažil uplatnit i v oblasti veřejných zakázek pro významné instituce. Podniku se dařilo i v této oblasti, jelikož se mu podařilo získat poměrně rozsáhlou zakázku na dodávku oděvu pro československou armádu.

Emigrace do Casablancy[editovat | editovat zdroj]

V období 2. světové války musel Nehera čelit mnoha problémům s nacisty, o továrnu přišel, byl zatčen a vězněn. Po válce byla jeho firma v roce 1945 znárodněna a začleněná do národního podniku OP Prostějov. Nehera se proto rozhodl emigrovat do marocké Casablancy, kde ještě stihl založit menší oděvní závod. V roce 1958 zemřel na onemocnění ledvin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.prostejov.eu/cz/turista/o_meste/slavne-osobnosti/#Jan_Nehera
  2. http://dejiny.nln.cz/archiv/2008/1/nehera-sije-saty-dobre

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Moravský zemský archiv v Brně, fond Jan Nehera, oděvní služba, Prostějov 1933-1946
  • MZA, f. Moravia, oděvní prumysl, a.s., Prostějov 1924-1948
  • Myška, Milan a kol.: Historická encyklopedie podnikatelu Čech, Moravy a Slezska. Ostrava 2003