Čechovice (Prostějov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čechovice

Dům čp. 188, Čechovice, Prostějov
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 1050 (2001)
Domů 583 (2009)
Lokalita
PSČ 798 01
Součást obce Prostějov
Okres Prostějov
Historická země Morava
Katastrální území Čechovice u Prostějova a Čechovice-Záhoří (3,48 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°27′51″ s. š., 17°4′34″ v. d.
Čechovice
Red pog.svg
Čechovice
Další údaje
Kód části obce 18856
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovice je část okresního města Prostějov. Nachází se na západě Prostějova. V roce 2009 zde bylo evidováno 583 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 1050 obyvatel.[2]

Čechovice leží v katastrálním území Čechovice u Prostějova o rozloze 2,31 km2[3] a Čechovice-Záhoří o rozloze 1,17 km2.[4]. V katastrálním území Čechovice u Prostějova leží i Krasice.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Čechovicích pochází z roku 1325. Název obce mohl pocházet z osobního jména Čech, který mohl být vlastníkem obce, nebo podle toho že obyvatelé přesídlili z Čech na Moravu. Obec mnohokrát měnila majitele. Mezi léty 1516–1848 patřila k plumlovskému panství. Obec byla velmi silně poničena v době třicetileté války. V roce 1912 byla postavena obecná škola. V době první světové války narukovalo z Čechovic okolo 300 mužů, z nichž 32 padlo a mnoho bylo zraněno. 40 jich padlo do zajetí a z tohoto počtu pak 13 bojovalo v Čs. legiích. Obec Čechovice se rychle rozvíjela v době první republiky. V této době pracovala většina lidí v zemědělství, kromě toho mnoho lidí šilo pro prostějovské textilní továrny. Za druhé světové války byla do Čechovic přesídlena část lidí ze zrušených obcí na Vyškovsku. V roce 1944 tak počet obyvatel dosáhl nejvyššího počtu v historii obce – 1278. 9. května obcí prošli osvoboditelé – nejprve rumunské a po nich sovětské jednotky. V poválečných volbách zvítězila KSČ, následovaná ČSL, ČSSD a ČSNS. Po komunistickém převratu se místní zemědělci bránili kolektivizaci, JZD tak bylo založeno až v roce 1957. V roce 1960 byly Čechovice sjednoceny s Domamyslicemi a společná obec nesla název Čechovice-Domamyslice. 1976 byla tato obec připojena k Prostějovu.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Čechovice 1164 1396 1410 1522 1970 1990 2134 2146 2208 1940 1858 2052 2100 2979
Počet domů část Čechovice 170 206 220 256 344 360 408 556 560 576 604 766 780 971

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Anny
  • Krucifix – na rohu ulic 5. května a Čechovická
  • Boží muka – jižně od Čechovic u polní cesty

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Čechovicích působí fotbalový klub TJ Sokol Čechovice.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-17, [cit. 2003-10-17]. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  5. Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov : [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 234-238.  
  6. Čechovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, 100-111.
  • FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Prostějov 1898, s. 128-129.
  • JANOUŠEK, Vojtěch: Okres plumlovský. Brno 1933. s. 83-85.
  • Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 134-138.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 664.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]