Přeskočit na obsah

Čechovice (Prostějov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čechovice
Dům čp. 188, Čechovice, Prostějov
Dům čp. 188, Čechovice, Prostějov
Lokalita
Charaktervesnice
ObecProstějov
OkresProstějov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 584 (2021)[1]
Katastrální územíČechovice u Prostějova a Čechovice-Záhoří (3,48 km²)
PSČ798 01
Počet domů559 (2021)[2]
Čechovice
Čechovice
Další údaje
Kód části obce18856
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovice jsou vesnice a část statutárního města Prostějov v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Nachází se na západě Prostějova. Čechovice leží v katastrálním území Čechovice u Prostějova o rozloze 2,31 km²[3] a Čechovice-Záhoří o rozloze 1,17 km².[4] V katastrálním území Čechovice u Prostějova leží i Krasice.

Na vesnici bylo přeneseno jméno jejích obyvatel (výchozí tvar Čechovici), které bylo odvozeno od osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)). Význam místního jména byl "Čechovi lidé".[5]

První písemná zmínka o Čechovicích pochází z roku 1325. Obec mnohokrát měnila majitele. Mezi lety 1516–1848 patřila k plumlovskému panství. Obec byla velmi silně poničena v době třicetileté války. V roce 1912 byla postavena obecná škola. V době první světové války narukovalo z Čechovic okolo 300 mužů, z nichž 32 padlo a mnoho bylo zraněno. 40 jich padlo do zajetí a z tohoto počtu pak 13 bojovalo v Československých legiích. Obec Čechovice se rychle rozvíjela v době první republiky. V této době pracovala většina lidí v zemědělství, kromě toho mnoho lidí šilo pro prostějovské textilní továrny. Za druhé světové války byla do Čechovic přesídlena část lidí ze zrušených obcí na Vyškovsku. V roce 1944 tak počet obyvatel dosáhl nejvyššího počtu v historii obce – 1278. 9. května 1945 obcí prošli osvoboditelé – nejprve rumunské a po nich sovětské jednotky. V poválečných volbách zvítězila KSČ, následovaná ČSL, ČSSD a ČSNS. Po komunistickém převratu se místní zemědělci bránili kolektivizaci, JZD tak bylo založeno až v roce 1957.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 582 698 705 761 985 995 1 067 1 073 1 104 970 929 1 026 1 050 1 496 1 584
Počet domů 85 103 110 128 172 180 204 278 280 288 302 383 390 487 559
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Čechovice samostatnou obcí v okrese Prostějov. Od 1. července 1960 do 30. června 1976 byly částí obce Čechovice-Domamyslice v okrese Prostějov. Od 1. července 1976 jsou částí statutárního města Prostějov v okrese Prostějov.[9]

V Čechovicích působí fotbalový klub TJ Sokol Čechovice.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple svaté Anny
  • Krucifix – na rohu ulic 5. května a Čechovická
  • Boží muka – jižně od Čechovic u polní cesty
  • Alfons Jindra (1908–1978), hudební skladatel
  • Raimund Hanák (1914–2003), generálmajor[10]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 573 s. S. 154.
  6. ↑ Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 234–238.
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 61.
  10. ↑ Připomínáme si 110. výročí narození generálmajora Raimunda Hanáka - Prostějov. www.prostejov.eu [online]. [cit. 2025-10-26]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]