Čechovice (Prostějov)
| Čechovice | |
|---|---|
Dům čp. 188, Čechovice, Prostějov | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Prostějov |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′51″ s. š., 17°4′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 584 (2021)[1] |
| Katastrální území | Čechovice u Prostějova a Čechovice-Záhoří (3,48 km²) |
| PSČ | 798 01 |
| Počet domů | 559 (2021)[2] |
Čechovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 18856 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čechovice jsou vesnice a část statutárního města Prostějov v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Nachází se na západě Prostějova. Čechovice leží v katastrálním území Čechovice u Prostějova o rozloze 2,31 km²[3] a Čechovice-Záhoří o rozloze 1,17 km².[4] V katastrálním území Čechovice u Prostějova leží i Krasice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno jméno jejích obyvatel (výchozí tvar Čechovici), které bylo odvozeno od osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)). Význam místního jména byl "Čechovi lidé".[5]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Čechovicích pochází z roku 1325. Obec mnohokrát měnila majitele. Mezi lety 1516–1848 patřila k plumlovskému panství. Obec byla velmi silně poničena v době třicetileté války. V roce 1912 byla postavena obecná škola. V době první světové války narukovalo z Čechovic okolo 300 mužů, z nichž 32 padlo a mnoho bylo zraněno. 40 jich padlo do zajetí a z tohoto počtu pak 13 bojovalo v Československých legiích. Obec Čechovice se rychle rozvíjela v době první republiky. V této době pracovala většina lidí v zemědělství, kromě toho mnoho lidí šilo pro prostějovské textilní továrny. Za druhé světové války byla do Čechovic přesídlena část lidí ze zrušených obcí na Vyškovsku. V roce 1944 tak počet obyvatel dosáhl nejvyššího počtu v historii obce – 1278. 9. května 1945 obcí prošli osvoboditelé – nejprve rumunské a po nich sovětské jednotky. V poválečných volbách zvítězila KSČ, následovaná ČSL, ČSSD a ČSNS. Po komunistickém převratu se místní zemědělci bránili kolektivizaci, JZD tak bylo založeno až v roce 1957.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 582 | 698 | 705 | 761 | 985 | 995 | 1 067 | 1 073 | 1 104 | 970 | 929 | 1 026 | 1 050 | 1 496 | 1 584 |
| Počet domů | 85 | 103 | 110 | 128 | 172 | 180 | 204 | 278 | 280 | 288 | 302 | 383 | 390 | 487 | 559 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Čechovice samostatnou obcí v okrese Prostějov. Od 1. července 1960 do 30. června 1976 byly částí obce Čechovice-Domamyslice v okrese Prostějov. Od 1. července 1976 jsou částí statutárního města Prostějov v okrese Prostějov.[9]
Sport
[editovat | editovat zdroj]V Čechovicích působí fotbalový klub TJ Sokol Čechovice.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svaté Anny
- Krucifix – na rohu ulic 5. května a Čechovická
- Boží muka – jižně od Čechovic u polní cesty
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Alfons Jindra (1908–1978), hudební skladatel
- Raimund Hanák (1914–2003), generálmajor[10]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]- Pomník obětem první světové války před kaplí svaté Anny
- Boží muka – křížení ulic Čechovická, Ovesná a Esperantská
- Kaple svaté Anny
- Čechovický náhon v Čechovicích
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 573 s. S. 154.
- ↑ Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 234–238.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 61.
- ↑ Připomínáme si 110. výročí narození generálmajora Raimunda Hanáka - Prostějov. www.prostejov.eu [online]. [cit. 2025-10-26]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 100–111.
- FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha: nákladem vlastním, 1898. 173 s. Dostupné online. S. 128–129.
- JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská II, Olomoucký kraj. Okres plumlovský. Brno: Musejní spolek, 1933. 242 s. Dostupné online. S. 83–85.
- GRŮZOVÁ, Ludmila. Prostějov, dějiny města 1. Prostějov: Město Prostějov, 2000. 279 s. Dostupné online. ISBN 80-238-6241-3.
- WOLNY, Gregor. Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert Bd. 5. Ollmützer Kreis. Brno: K. Winiker, 1846. 916 s. Dostupné online. S. 664.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechovice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Čechovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Čechovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
