Čechůvky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čechůvky

Kaple sv. Otýlie v Čechůvkách
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 163 (2001)
Domů 58 (2009)
Lokalita
PSČ 796 01
Součást obce Prostějov
Okres Prostějov
Historická země Morava
Katastrální území Čechůvky (1,21 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°28′24″ s. š., 17°9′38″ v. d.
Čechůvky
Čechůvky
Další údaje
Kód části obce 185221
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechůvky jsou částí Prostějova, nachází se na východě tohoto okresního města. V roce 2009 zde bylo evidováno 58 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 163 obyvatel.[2] Katastrální území Čechůvek má rozlohu 1,21 km2.[3]

Přestože byly Čechůvky stavebně téměř propojeny s Vrahovicemi, církevní a školskou správou spadaly do Kralic.

Na východ od obce se nachází Kaple sv. Otýlie, postavená v r. 1722.[4][5]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historická zmínka pochází z roku 1360. Vesnice se původně jmenovala Čechovice, v roce 1406 je poprvé uváděna jako Čechůvky. Ke změně názvu došlo zřejmě proto, že se vesnice pletla s blízkými Čechovicemi, které leží na západ od Prostějova. Od roku 1492 až do zrušení poddanství 1848 byly Čechůvky majetkem města Prostějova. Před třicetiletou válkou byli zřejmě všichni obyvatelé Čechůvek luteránského vyznání. Po třicetileté válce došlo k rekatolizaci. Při pruském vpádu 1758 došlo u Čechůvek menším vojenským šarvátkám. [6]

Kříž v poli u Čechůvek

V r. 1866 se u Čechůvek odehrála bitva mezi saskými a pruskými vojsky v rámci prusko-rakouské války. Na paměť této bitvy byl u obce postaven kříž.[7]

Již v době první republiky začal klesat počet obyvatel, tento trend pokračoval i po druhé světové válce. V prvních poválečných volbách (1946) zvítězila ČSSD, následovaná ČSL a ČSNS, zcela propadli komunisté. Po komunistickém převratu byl v Čechůvkách odpor proti kolektivizaci zemědělství. JZD tak bylo založeno až v roce 1958. V roce 1961 byly Čechůvky připojeny k Vrahovicím. V roce 1973 se pak Vrahovice i s Čechůvkami staly součástí Prostějova. [8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Čechůvky 109 143 149 163 185 221 201 159 170 176 162 175 163 157
Počet domů část Čechůvky 22 26 28 29 32 39 40 42 45 48 45 53 51 52

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Otýlie
  • Krucifix

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V Čechůvkách strávil dětství prof. Jan Lužný (1926-2013). Do obce se během svého života mnohokrát vracel, v důchodovém věku se věnoval zkoumání historie Čechůvek. Spolu s Hanou Bartkovou vydal publikaci o historii Čechůvek a kapli sv. Otýlie. V obci se narodil básník, knihovník a informační pracovník Miroslav Ressler (*1943).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-17, [cit. 2003-10-17]. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 60.
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis střední a severní Moravy. Olomouc 1959, s. 75.
  6. Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov : [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 239-240.  
  7. BARTKOVÁ, Hana. Slavnostní posvěcení rekonstruovaného kříže u Čechůvek [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné online.  
  8. Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov : [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 241.  
  9. Čechůvky [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTKOVÁ, Hana, DOLÁK, Karel, LUŽNÝ, Jan. Historie Čechůvek a kaplička sv. Otýlie. Prostějov 2007.
  • BARTKOVÁ, Hana. Kříž u Čechůvek: neznámý mecenáš přežil válečnou řež. Prostějovský týden, 2008, 18(37), s. 4. Prostějovský deník, 2008, 213.
  • Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s.33-34.
  • FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 60-61.
  • JANOUŠEK, Vojtěch: Prostějovský okres. Brno 1933. s. 149-150.
  • Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 239-241.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 682-683.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]