Gregor Wolný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Gregor Thomas Wolny
Řehoř Wolný
Narození 20. prosince 1793
Příbor
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí 3. května 1871 (ve věku 77 let)
Rajhrad
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Rajhrad
Národnost Češi
Citát
„Nenarodil jsem se pro sebe sama, nýbrž mnohem více pro vlast.“
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gregor Thomas Joseph Wolný OSB (česky Řehoř Tomáš Josef Volný) (20. prosince 1793 Příbor[1]3. května 1871 Rajhrad[2] [3]) byl benediktin, historik, spisovatel a středoškolský učitel.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Syn obuvníka Josefa Wolného a Kathariny, dcery obuvníka Martina Krause, který se narodil dne 20. prosince 1793 v Příboře, v domě čp. 107.

Po čtyřech letech strávených na piaristické gymnázium v Příboře přestoupil do Brna, kde roku 1811 dokončil humanitní středoškolská studia. - Poté se na přání své matky přihlásil do kněžského semináře v Olomouci, odkud ale poměrně záhy přestupuje do Brna.

Dne 9. března 1817 se stal novicem rajhradského benediktinského opatství [3] a přijímá řeholní jméno Gregor (čes. Řehoř).

Po svém vysvěcení na kněze roku se ujal duchovní správy v Dolních Kounicích, ale na pouhý jeden rok, neb v roce 1819 byl ustanoven profesorem filologie a historie na lyceu v Brně.[3] - Mezi jeho studenty patřili např. historik a politik Christian d'Elvert nebo historik a sekretář nejvyššího soudu Jan Jakub Czikann či moravský zemský histeriograf P. Beda Fr. Dudík OSB.

V letech 1826, 1827 a 1829 vydal „Taschenbuch für Geschichte Mährens und Schlesiens“, roku 1829 „Geschichte des Benediktiner - Stiftes Raigern in Mähren“ a v roce 1830 vyšla jako pomůcka k výuce „Lehrbuch der allgemeinen Welgeschichte“. Ovšem již ve stejné době pracoval na svém celoživotním díle „Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert“, které vycházelo tiskem v letech 1835 až 1842.

Často si dopisoval s místními úřady po celé Moravě, aby zjistil údaje z kronik, a také se zajímal o stav místních památek. Velkou část Moravy poznal osobně, díky pěším výletům.

Od roku 1847 se v rajhradském opatství stal podpřevorem a na krátký čas rovněž novicmistrem.

Třináct let po vydání posledního svazku „Die Markgrafschaft Mähren, … “ začalo vycházet poslední jeho dílo s názvem „Kirchliche Topografie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften“, jejíž poslední svazek jed datován 1866.

Zemřel 3. května 1871 v Rajhradě. - Pohřben byl v řádovém hrobě č. 31 na rajhradském hřbitově.

Za své vědecké práce byl v odborném světě oceněn např. čestným doktorátem na Karlově univerzitě a byl členem v mnoha vědeckých spolcích (např. v Historickém spolku Štýrska, Korutan a Kraňska; v Nordické společnosti starožitností v Kodani; … ).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Taschenbuch für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 1-3, Brünn, J.G. Trassler 1826-29
  • Geschichte des Benediktiner Stiftes Raygern in Mähren : ein zum Theil verbesserter Abdruck des gleichbenannten Aufsatzes im III. Jahrgange des Taschenbuches für die Geschichte Mährens und Schlesiens in Verbindung mit mehreren Geschichts-Freunden, Prag 1829
  • Die königliche Hauptstadt Brünn und die Herrschaft Eisgrub, sammt der Umgebung der Letztern, Brünn, 1836
  • Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, 7 sv., Brünn, K. Winiker 1835-1842. Druhé vydání: 1846.
  • Die Wiedertäufer in Mähren, Wien [1850].
  • Excommunication des Markgrafen von Mähren Prokop und seines Anhanges im Jahre 1399, und was damit zusammenhängt : ein Beitrag zur Kirchengeschichte von Mähren, Prag 1852.
  • Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855-1866. Abtheilung 1: Olmüzer Ärzdiöcese: Band 1 (1855), Band 2 (1857), Band 3 (1859), Band 4 (1862), Band 5 (1863); Abtheilung 2, Brünner diöcese: Band 1 (1856), Band 2 (1858), Band 3 (1860), Band 4 (1861); General index (1866).
  • Die Korrespondenz, Brünn 1895.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cekota Vojtěch, Církevní tematika v místopise, AUPO-Fac. Philospohica, HISTORICA 28 - 1998, 149-151.
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c † Řehoř Tomáš Volný. Opavský Týdenník. 13. 5. 1871, roč. 2, čís. 19, s. 7. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]