Benediktinský klášter Rajhrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Benediktinský klášter Rajhrad
areál kláštera od jihu
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Rajhrad
Souřadnice
Základní informace
Řád benediktini
Založení 1045
Zrušení 1950
Obnovení 1997
Představený Augustin Gazda
Odkazy
Kód památky 24767/7-918 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benediktinský klášter Rajhrad je konvent benediktinů založený dle tradice v roce 1045, který je od roku 1813 samostatným opatstvím. Nachází se v katastru města Rajhrad v okrese Brno-venkov, na pravém břehu řeky Svratky (před její regulací v 19. století na břehu levém), fakticky na ostrově obtékaném Vojkovickým náhonem (původní neregulovaná Svratka) a dnešní Svratkou. Celý jeho areál s kostelem svatého Petra a Pavla je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Zdejší knihovna se v roce 2005 stala základem nově založeného Památníku písemnictví na Moravě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk a novověk[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Jiřího Vojtěcha Kotelíka z Horštejna, probošta rajhradského kláštera v letech 1623–1643

Na místě dnešního klášterního areálu dříve existovalo rozsáhlé opevněné velkomoravské hradiště nazývané Rajhrad (založeno okolo 950, zaniklo nejpozději o 100 let později). Rajhradský klášter je nejstarším založením klášterního typu na Moravě. Podle falešných listin z konce 13. století založil rajhradské proboštství český kníže Břetislav I. roku 1045, první věrohodná písemná zmínka o klášteře pochází z roku 1136 od Kanovníka vyšehradského. Podle Břetislavových falz byl konvent od počátku podřízen břevnovskému klášteru v Praze, ačkoliv tomu tak zřejmě nebylo.[2] Jihozápadně od kláštera vznikla ve 13. století na ostrově obtékaném mlýnským náhonem a původním tokem Svratky vesnice Čeladice, jejíž obyvatelé měli pravděpodobně za úkol chránit klášter před místními nepokoji[3]

Současný klášterní komplex pochází z 18. století, byl postaven v letech 17211746 podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela; jeho projekt však nebyl dokončen. V roce 1813 se Rajhrad stal samostatným opatstvím.[2]

Mezi mnichy rajhradského kláštera byla řada osobností, mezi jinými významní badatelé o historii Moravy Josef Bonaventura Piter, Gregor Wolný a Beda Dudík. V řadě historických představených kláštera je výraznou postavou zejména Jiří Vojtěch Kotelík, jenž byl proboštem kláštera v letech 1623–1643. Řadí se mezi dobové přispěvatele evangelických spisů a byl spoluautorem četných knih. [4][5] Papež Inocenc XI. udělil privilegia převorům a opatům klášterů používat insignie mitru, kříž, prsten a berlu. Originální pečeť, která nese nápis „GEORGIVS ADALBERTVS PRAEPOSITVS RAYHRADENSIS“ převora Kotelíka nese všechny zmíněné znaky.

Od 20. století[editovat | editovat zdroj]

Klášter byl v roce 1950 zrušen v rámci Akce K. Tehdejší opat, Václav Jan Pokorný, OSB dožil v domově v Žernůvce u Tišnova, rajhradská komunita byla rozprášena. Někteří bratři byli internováni, klášter dostala k dispozici Československá lidová armáda, která jej proměnila ve sklady pro případ mobilizace. Pouze malá část areálu zůstala k dispozici rajhradskému farnímu úřadu. V roce 1990 převzal značně zdevastovaný klášter zpět do majetku řádu P. Benedikt Karel Malý, OSB. Téhož roku přišel do Rajhradu na výpomoc břevnovský benediktin, P. Radim Jan Valík, OSB, který byl ustanoven rajhradským farářem. Současně byly činěny pokusy o obnovu mnišské komunity. Komunita byla plně obnovena až po roce 1997, kdy klášter a farnost převzal P. Augustin Ladislav Gazda, OSB. Pro potřeby komunity byla adaptována dosavadní fara, která z klášterního areálu zůstala v relativně nejslušnějším stavu.

Rajhradskou mnišskou komunitu tvořilo v roce 2018 devět mnichů, z toho čtyři slavní profesové, tedy mniši s plnými kapitulními právy. Převor komunity zároveň zastává funkci faráře rajhradské farnosti.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-10]. Identifikátor záznamu 135846 : Klášter benediktýnů s kostelem sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 632–641. 
  3. Staré a nové Čeladice [online]. Rajhrad.cz [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. 
  4. https://www.cistbrno.cz/Author/Home?author=Kotel%C3%ADk%2C+Jiř%C3%AD+Vojtěch+z+Horštejna%2C+OSB%2C+činný+1623-1643
  5. https://www.historickefondy.cz/Record/mzk_raj.001177382

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. 
  • Friedrich, Gustav, O dvou nejstarších listinách kláštera rajhradského. In: J. Bidlo, G. Friedrich, K. Krofta (eds.) Sborník prací historických. K šedesátým narozeninám dvor.rady prof. Dra. Jaroslava Golla vydali jeho žáci. Praha 1906, s. 72-80. Dostupné online.
  • Dudík, Beda, Geschichte des Benediktiner – Stiftes Raygern in Markgrafthume Mähren I. 1048 – 1449, Brünn 1849.
  • Dudík, Beda, Geschichte des Benediktiner – Stiftes Raygern in Markgrafthume Mähren II. 1449 -1848, Wien 1868.
  • Kocianová, Markéta, Majetkové poměry benediktinského kláštera v Rajhradě ve středověku, diplomová práce na FF MU, Brno 2009.
  • Borovský, Tomáš, Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě, Brno 2005.
  • Jan, Libor, Počátky benediktinů na Moravě a rajhradský klášter. In: L. Jan – P. Obšusta (eds.), Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24. - 25. května 2001 v Třebíči. Brno 2002.
  • Šmejkalová, Jana, Klášterní chrám v Rajhradě. In: Umění XXXII, 1984, s. 288 – 407.
  • Uhl, Karel, Dějiny farnosti rajhradské. Rajhrad 1934.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]