V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Christian d'Elvert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Christian d'Elvert
Christian d'Elvert

Poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci:
1848 – 1849

Brněnský starosta
Ve funkci:
květen 1861 – 1864
Předchůdce Rudolf Ott
Nástupce Alfred Skene
Ve funkci:
1870 – 1876
Předchůdce Rudolf Ott
Nástupce Karl van der Strass

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
1871 – 1878
Ve funkci:
1880 – 1896

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1882
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. německá levice)

Narození 12. dubna 1803
Brno, Morava
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 28. ledna 1896 (ve věku 92 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Filosof. lyceum Brno, Olomouc
Karlo-Ferdin. univ.
Vídeňská univerzita
Profese politik a spisovatel
Commons Kategorie Christian d'Elvert
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Friedrich d'Elvert
syn Heinrich d'Elvert

Christian d’Elvert (12. dubna 1803 Brno[1]28. ledna 1896 Brno[2]) byl moravsko-německý liberální politik a historik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Rodina, mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny francouzských emigrantů, kteří se roku 1797 usadili v Brně. Jeho bratr Friedrich byl prezidentem Moravského zemského soudu, syn Heinrich byl také významným politikem, členem brněnského zastupitelstva, poslancem Moravského zemského sněmu i Říšské rady. Po vzniku Rakouské republiky se stal poslancem provizorního Národního shromáždění Německého Rakouska.

Christian d'Elvert po absolvování brněnského gymnázia pokračoval ve studiu na filosofickém lyceu, nejprve v Brně a později v Olomouci. Mezi jeho učitele patřili například Dominik Kinský, Řehoř Wolný, Josef Leonard Knoll a Franz Ficker. Univerzitní studia práv zahájil na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a dokončil roku 1826 ve Vídeňské univerzitě. Kromě toho studoval také ve Štýrském Hradci. Studoval právo a historii.[3]

Veřejná a politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení studia vstoupil roku 1840 do státních služeb jako úředník moravskoslezského gubernia. Politicky aktivní byl již během revolučního roku 1848, kdy v letech 1848–1849 byl členem Moravského zemského sněmu a zároveň byl poslancem celoněmeckého, takzvaného Frankfurtského parlamentu.[3]

Na zemský sněm nastoupil po zemských volbách roku 1848 za kurii městskou, obvod Brno. Uváděl se tehdy jako komisař krajského soudu.[4]

Od roku 1850 zasedal v brněnském zastupitelstvu, v letech 1861–1864 a 1870–1876 zastával funkci starosty Brna.[3]

V letech 1871–1878 a 1880–1896 byl opět poslancem Moravského zemského sněmu, který ho v roce 1871 zvolil i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolený přímo, ale tvořený delegáty jednotlivých zemských sněmů), kde reprezentoval kurii měst, obvod zemské hlavní město Brno. I v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance za tentýž obvod. Mandát obhájil i ve volbách roku 1879. Rezignace na mandát byla oznámena 5. prosince 1882.[5][3][6]

Po celý aktivní život byl politicky orientován jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). Na Říšské radě byl v říjnu 1879 uveden jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[7] Krátce před svou rezignací ještě zasedal v klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných politických proudů.[8]

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Ve středu jeho vědeckého zájmu byly už od studentských let dějiny Moravy. Zpočátku se věnoval zejména historii Brna, od roku 1851 let svou odbornou činnost pevně spojil s Moravskoslezskou hospodářskou společností (Mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde), pod jejíž hlavičkou ustavil samostatnou historicko-statistickou sekci a stanul na dlouhou dobu v jejím čele.[3] Tento spolek se stal hlavní základnou moravské německé vlastivědy na celá další desetiletí. D'Elvert se stal hlavním přispěvatelem Notizenblattu, periodika nové sekce, které bylo přílohou hlavního časopisu společnosti – Mittheilungen.

Byl také autorem téměř celé třicetisvazkové řady monografických spisů vydávaných touto společností. Jeho zájem pokrýval celé dějiny Moravy a rakouského Slezska v raném novověku, zvláštní důraz položil na období 17. století. Přestože jeho práce nedosahovaly ani v době vzniku měřítek tehdejší vědy, jsou díky své šíři a kvantitě mnohdy jediným uceleným zpracování dané problematiky až dodnes. V rámci svých prací zpřístupnil edičně i značné množství textů z období, které bylo česky psanou historiografií dlouhá desetiletí opomíjeno.

Zemřel v roce 1896, pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • D'ELVERT, Christian. Versuch einer Geschichte Brünns. Brünn: I. G. Trassler, 1828. 272, [2] s. Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Die Schweden vor Brünn. Ein Abschnitt des dreißigjährigen Krieges. Zur Jubel-Feier der Vertheidigung Brünns gegen die Schweden vor zwei hundert Jahren. Brünn: [s.n.], 1845 (Gedruckt bei Rudolf Rohrer's sel. Witwe). 119 s. Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Geschichte und Beschreibung der (königlichen Kreis-) und Bergstadt Stadt Iglau in Mähren. Brünn: [s.n.], 1850 (Schnellpressendruck von Frantz Gastl). 520 s. Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Historische Literatur-Geschichte von Mähren und Österreichisch-Schlesien. Brünn: [s.n.], 1850 (Gedruckt bei Rudolf Rohrer's sel. Witwe). 518 s. Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Der Spielberg als Residenz der Landesfürsten, Landesfestung und Strafanstalt. Brünn: [s.n.], 1860 (Gedruckt bei R. Rohrer's Erben). 125 s. Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Die Vereinigung von Böhmen, Mähren und Schlesien zu einem gemeinschaftlichen Landtage und einer Centralverwaltung. Zweite Ausgabe. vyd. Brünn: Verlag von A. Hauptmann's Buchhandlung (Griesßmeyer & Glück), 1868 (Druck von Rudolf M. Rohrer). 94 s. Dostupné online. (ger) 

Edice Schriften[editovat | editovat zdroj]

  • D'ELVERT, Christian. Geschichte des Theaters in Mähren und Oester. Schlesien. Brünn: [s.n.], 1852 (Gedruckt bei R. Rohrer's Erben). 167 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 4). Dostupné online. (ger) Aus dem 4. Hefte der Schriften der hist. stat. Sektion besonders abgedruckt. 
  • D'ELVERT, Christian. Geschichte des Bücher- und Steindruckes, des Buchhandels, der Bücher-Cenzur, und der periodischen Literatur, sowie Nachträge zur Geschichte der historischen Literatur in Mähren und Oesterreichisch Schlesien. Brünn: [s.n.], 1854 (Gedruckt bei R. Rohrer's Erben). ([Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde]. Beiträge zur Geschichte v. Statistik Mährens u. Oesterreichisch- Schlesiens 1; sv. 6). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Die Verfassung und Verwaltung von Oesterreichisch-Schlesien in ihrer historischer Ausbildung, dann die Rechtsverhältnisse zwischen Mähren, Troppau und Jägerndorf, so wie der mährischen Enklaven in Schlesien. Brünn: [s.n.], 1854 (Gedruckt bei R. Rohrer's Erben). 312 s. ([Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde]. Beiträge zur Geschichte v. Statistik Mährens u. Oesterreichisch- Schlesiens 2; sv. 7). Dostupné online. (ger) Aus dem 7. Hefte der Schriften der hist. stat. Sektionder der k. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde abgedruckt. 
  • D'ELVERT, Christian. Die Culturfortschritte Mährens und Oesterreichisch-Schlesiens, besonders im Landbaue und in der Industrie, während der letzten hundert Jahre. Brünn: K. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 1854 (Gedruckt bei R. Rohrer's Erben). 183, [1] s. ([Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde]; sv. 8). Dostupné online. (ger) 1. část 8. svazku Schriften. 
  • D'ELVERT, Christian. Geschichte der Studien-, Schul- u. Erziehungs- Anstalten in Mähren und Oesterr. Schlesien, insbesondere der olmützer Universität, in den neueren Zeiten. Brünn: [s.n.], 1858 (Gedruckt bei R. Rohrer's Erben). XLVIII, 492 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 10). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Geschichte der Heil- und Humanitäts-Anstalten in Mähren und Oesterr. Schlesien. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1858 (Gedruckt bei R. Rohrer's Erben). 377 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 11). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Beiträge zur Geschichte der königl. Städte Mährens, insbesondere der k. Landeshauptstadt Brünn. I. Band. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1860 (In Commission der Buchhandlung A. Ritsch ; Druck von Rudolf M. Rohrer). 597, [14] s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 13). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Die Desiderien der mährischen Stände vom Jahre 1790 und ihre Folgen. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1864 (Druck von Rudolf M. Rohrer). 266 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 14). Dostupné online. (ger) Aus dem 14. Band der Schriften der hist. stat. Sektion besonders abgedruckt. 
  • D'ELVERT, Christian. Zur Geschichte des Bergbaues und Hüttenwesens. Die Oelfabrikation, Leuchtgas-Industrie, Seifen- und Kerzen-Fabrikation, Wachswaaren- und Leim-Erzeugung, Fabrikation von Kunst-Kaffee und Chocolade, Süssholzsaft- und Seifensiederei, Käse-, Stärke- und Haarpuder-Fabrikation, Erzeugung von Mühlenfabrikaten, Fabrikation von Papier, Spielkarten und Tapeten, Buch- und Steindruckerei, der Buch-, Kunst- und Musikalien-Handel, die Leihbibliotheken, Zeitschriften, Tabakfabrikation und Tabakverbrauch, die Lederfabrikation, Verarbeitung des Leders, Wagenfabrikation. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1866 (In Commission der Buchhandlung A. Ritsch ; Druck von Rudolf M. Rohrer). 640 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Zur Cultur-Geschichte Mährens und Oest.-Schlesiens 1; sv. 15). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Beiträge zur Geschichte der Rebellion, Reformation, des 30jährigen Krieges und der Neugestaltung Mährens im 17. Jahrhundert. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1867 (In Commission der Buchhandlung A. Ritsch ; Druck von Rudolf M. Rohrer). 909 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 16). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Weitere Beiträge zur Geschichte der böhmischen Länder im XVII. Jahrhundert. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1868 (In Commission der Buchhandlung A. Ritsch ; Druck von Rudolf M. Rohrer). 417 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 17). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Zur Geschichte der Pflege der naturwissenschaften in Mähren und Schlesien, insbesondere der Naturkunde dieser Länder, mit Rücksicht auf Böhmen und Oesterreich. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1868 (In Commission der Buchhandlung A. Ritsch ; Druck von Rudolf M. Rohrer). [4], 332 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Zur Cultur- Geschichte Mährens und Oest. Schlesiens 2; sv. 18). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Die Erzeugung von Schaf-, Lein- und Baumwollwaaren, die Seidenzucht- und Seidenwaaren-Erzeugung, die Erzeugung gegohrener und gebrannter Flüssigkeiten, die Bier-, Branntwein-, Rosoglio-, Liquer- und Rum-Erzeugung und Essig-Fabrikation, die Rübenzucker-Fabrikation. Uebersicht der Erzeugung von Bier, Branntwein und Rübenzucker, dann des Ertrages dieser Steuer-Objecte seit 1851, Verzeichniss der k.k. Fabriken, neuester Stand der Montan-Industrie. Aufhebung des Meilrechts, Aufhebung und Ablösung des Propinations-Rechtes in Mähren und Schlesien. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1870 (In Commission der Buchhandlung A. Ritsch ; Druck von Rudolf M. Rohrer). [vi], 712 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Zur Cultur- Geschichte Mährens und Oest. Schlesiens 3; sv. 19). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Geschichte der k.k. mähr.-schles. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, mit Rücksicht auf die bezüglichen Cultur-Verhältnisse Mährens und Österr. Schlesiens. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1870 (Druck von Rudolf M. Rohrer). [8], 503, 384, [2] s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Beiträge zur Cultur-Geschichte Mährens und Schlesiens 4; sv. 20). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Zur Oesterreichischen Finanz-Geschichte mit besonderer Rücksicht auf die böhmischen Länder. Brünn: Verlag der histor. statist. Sektion, 1881 (Druck von Rudolf M. Rohrer). XII, 773, 247, [2] s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 25). Dostupné online. (ger) 
  • D'ELVERT, Christian. Zur Geschichte der Juden in Mähren und Oester.-Schlesien mit Rücksicht auf Oesterreich-Ungarn überhaupt und die Nachbarländer. Brünn: carl Winiker, 1895 (Druck von Rudolf M. Rohrer). [6], 269, [1] s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Beiträge zur österreichischen Rechtsgeschichte 4; sv. 30). Dostupné online. (ger) 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola D'Elvert, Christian (1803-1896), Politiker und Historiker, s. 176. (německy) 
  4. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247-253. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=9584
  7. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online. 
  8. Telegramm des Salzburger Volksblattes. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Prosinec 1882, roč. 12, čís. 277, s. 3. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Christian d'Elvert. Gedenkblätter zu seinem 90. Geburtstage. Brünn: [s.n.], 1893. (německy) 
  • Christian Ritter d´Elvert k. k. Hofrath a. D. Gedenkblätter zu seinem 90. Geburtstage. Brünn: K.k. mähr.-schles. Ges. zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 1893. S. 220. (německy) 
  • BARTEČEK, Ivo. Christian d'Elvert. Spisy Historicko-statistické sekce a ediční pokusy k dějinám českých zemí 17. století. Folia Historica Bohemica. 1990, roč. 14, s. 301-327. ISSN 0231-7494. 
  • Ivo Barteček, Moravskoslezská společnost pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy a Christian d'Elvert, Historická Olomouc 11 (1998), s. 263-268.
  • Walter Vilém, Christian Friedrich rytíř d'Elvert (1803-1896). 200. výročí narození nejzasloužilejšího starosty města Brna, Genealogické a heraldické informace 8 (23), Brno 2003 [2004], s. 88.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]