Ústřední hřbitov (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ústřední hřbitov v Brně

Krematorium na Ústředním hřbitově v Brně
Místo
Stát Česko
Obec Brno
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Specifikace
Kód památky 11789/7-296 (PkMnMISSezObr)

Ústřední hřbitov je největší a nejvýznamnější hřbitov v Brně. Rozkládá se v katastrálním území Štýřice poblíž Vídeňské ulice, v nejjižnější oblasti městské části Brno-střed. Na severozápadním okraji hřbitova se nachází budova zdejšího krematoria, naopak na východě střední části se nachází památník sovětských a dalších zahraničních vojáků, kteří koncem druhé světové války padli při osvobozování Brna. Péči o hřbitov zajišťuje příspěvková organizace Správa hřbitovů města Brna.

Zřízen byl v roce 1883, v průběhu let byl několikrát rozšiřován. V současnosti se rozkládá na ploše 56 hektarů, díky čemuž je rozlohou největším pohřebištěm v Česku. Disponuje přibližně 80 000 hrobovými místy, v nichž bylo roku 2014 pochováno přibližně 400 000 osob. Dalších asi 45 000 zemřelých bylo rozptýleno, počet vsypů v té době byl asi 4000.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústřední hřbitov byl zřízen roku 1883 podle polohového plánu a projektu Aloise Prastorfera z roku 1881. Otevřen byl 3. listopadu pohřbem desetiletého chlapce Jiřího Šimka.[2] Původně byl založen jen na parcelách 1820, 1821, 1822/1, 1822/2, 1823, 1824/1, 1824/2, 1825, 1826, 1827/1, 1827/2, 1827/3. Tyto parcely získalo město Brno roku 1882 od tehdejší obce Horní Heršpice (k jejímuž katastru původně náležely) a nově založený hřbitov se stal zároveň novým katastrálním územím Staré Brno II, které bylo 7. ledna 1915 začleněno do nově vytvořeného katastrálního území Staré Brno a Vídeňka. Hřbitov byl později několikrát rozšiřován o další parcely do té doby patřící Horním Heršpicím, později stejně tak o parcely bohunické.

K původnímu založení architekta Prastorfera přibyly později vysoce ceněné architektonické skvosty. Nejprve obřadní síň zpočátku také nazývaná "Výkropní kaple" (19241926), stojící ve spodní části u vstupu, od Bohuslava Fuchse, kterou tehdy navrhl jako zaměstnanec městské stavební kanceláře a o málo později mezinárodně proslulé krematorium od Arnošta Wiesnera (19251930), když zvítězil ve veřejné architektonické soutěži.

Čestné pohřebiště[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně.
Pohřebiště sovětských vojáků

V jižní části hřbitova bylo v letech 19451946 vybudováno pietní území. Zde je pohřebiště členů odboje, sovětských vojáků a pohřebiště rumunských vojáků.[3] Čestné pohřebiště tvoří samostatnou část a dominuje jí kolumbárium s urnami sovětských důstojníků. V prostoru mezi přístupovým schodištěm a kolumbáriem jsou hromadné hroby sovětských vojáků. Uprostřed pohřebiště stojí pilíř se sochou vojína. Toto pietní místo bylo upraveno v roce 1980 podle návrhu architekta Z. Denka. V roce 1989 bylo čestné pohřebiště prohlášeno národní kulturní památkou.

Seznam pohřbených osobností[editovat | editovat zdroj]

Na hřibově jsou uloženy ostatky mimo jiné těchto osobností:[4]

Na hřbitově se nacházejí náhrobky provedené význačnými českými, moravskými, německými (rakouskými) aj. sochaři a architekty: Nikos Armutidis, Josef Axmann, Miloš Axman, František Bílek, Zdeněk Denk, František Fabiánek, Bohuslav Fuchs, Josef Fuss, Jiří Hadlač, Theophil Hansen, Vincenc Havel, František Hořava, Karl Korschann, Emil Králík, Jiří Vendelín Kroha, Josef Kubíček, Lubor Lacina, Jan Laušmann, Jan Letzel, Václav Hynek Mach, Vincenc Makovský, Jiří Marek, Julius Pelikán, Josef Polášek, Antonín Širůček, Španiel Otakar, Jan Štursa, Johann Eduard Tomola, Germano Wanderley, Johann Carl Wollek, Olbram Zoubek atd. Za pozornost stojí největší monument na hřbitově – hrobka rodiny velkopodnikatelů a uhlobaronů Herringů (sk. 22a).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FLODROVÁ, Milena. Ústřední hřbitov města Brna [online]. Encyklopedie.brna.cz, rev. 2014-12-28, [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.  
  2. FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času. (Malá zamyšlení). Brno : Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Hřbitovy, s. 58.  
  3. Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově Turistik.cz
  4. Dle Endler, J. Příběhy brněnských hřbitovů. Brno: Nakladatelství Šimon Ryšavý 2010.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ENDLER, Jiří. Příběhy brněnských hřbitovů. Brno : Šimon Ryšavý, 2010. 176 s. ISBN 978-80-7354-078-4. S. 38-146.  
  • Karel Kuča: Brno – vývoj města, předměstí a připojených ulic, Baset, Brno 2000, ISBN 80-86223-11-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]