V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Nataša Gollová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nataša Gollová
Nataša Gollová083.jpg
Narození 27. února 1912
Brno
Úmrtí 29. října 1988 (ve věku 76 let)
Praha
Místo odpočinku Vyšehradský hřbitov
Povolání herečka a filmová herečka
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
pradědeček Adolf Goll
otec František Xaver Hodáč
matka Adéla Hodáčová
dědeček Jaroslav Goll
nevlastní sestra Marcela Sedláčková
Pamětní deska, věnovaná Nataše Gollové v Údolní ulici č. 7 v Brně

Nataša Gollová, vlastním jménem Nataša Hodáčová, v Německu známá pod pseudonymem Ada Goll [1] (27. února 1912 Brno29. října 1988 Praha) byla česká herečka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka, profesora Jaroslava Golla, významného českého historika (zemřel v roce 1929) [2]. Pocházela ze zámožné rodiny. Byla dcerou významného masarykovského politika, národohospodáře, poslance parlamentu, právníka JUDr. Františka Xavera Hodáče, profesora ČVUT a pozdějšího generálního tajemníka Ústředního svazu československých průmyslníků (zemřel v roce 1943) [3]. Její nevlastní sestrou byla herečka Marcela Sedláčková (19261969), jejíž matkou byla herečka Andula Sedláčková.

Absolvovala dívčí gymnázium a studovala v Praze na Filozofické fakultě UK a v Anglii. Byla jazykově nadaná, hovořila francouzsky, anglicky, německy a rusky. Herectví a moderní scénický tanec studovala soukromě (herectví u Karla Dostala a Jiřího Frejky, tanec u Jarmily Kröschlové). V roce 1934 byla angažována v divadle v Olomouci, v roce 1935 krátce ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Ještě v roce 1935 přijala angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působila až do roku 1944 [4]. V letech 19471950 měla angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. V roce 1952 získala jednoleté angažmá v Divadle Na Fidlovačce, od roku 1955 hrála v Divadle satiry Jana Wericha (divadlo přejmenováno v roce 1957 na Divadlo ABC), které bylo v roce 1962 připojeno k Městským divadlům pražským. S divadlem se rozloučila přípravou na roli Klytaimnestry ve hře J. P. Sartra Mouchy v režii Ladislava Vymětala v roce 1968, v angažmá v MDP však byla až do roku 1971 [5].

Její kamarádkou byla slavná česká herečka předválečného a protektorátního filmu Adina Mandlová, jen však do doby, než Gollová Mandlové přebrala milence Wilhelma Söhnela.[6]

Největší popularitu jí přinesl film, i když hrála také v divadle. Díky svému komediálnímu talentu točila za protektorátu (koncem 30. a v první polovině 40. let 20. století) jeden film za druhým. Populární pár vytvořila s Oldřichem Novým, s nímž si zahrála například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.

V roce 1947 se vdala za Karla Konstantina (zemř. 1962). Její životní láskou však byl Tristan Tzara, francouzský básník, esejista a dramatik rumunského židovského původu, otec dadaismu, se kterým se seznámila u malíře Josefa Šímy v Paříži v roce 1932, když se v Paříži účastnila taneční soutěže. S Tzarou udržovala kontakt až do roku 1948 [7] .

Malíř Josef Šíma namaloval v roce 1932 portrét, jehož předlohou byla Nataša Gollová a tento obraz jí věnoval. Obraz byl zakoupen v roce 1996 Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě, kde je plátno vystaveno pod názvem "Imaginární podobizna (Nataša Gollová)" [8].

Zemřela v Praze téměř opuštěná a v ústraní v domově důchodců v Krči. Je pochována v hrobce rodiny Hodáčových na Vyšehradském hřbitově v Praze, poblíž kapitulního kostela sv. Petra a Pavla.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Nezapomenutelná byla její Tereza v Písni kolébky, kde hrála spolu s Marií Brožovou. To byl herecký koncert! Režisér Salzer jí dal příležitost uplatnit kouzelný dívčí zjev, postavě dala vše, co k ní patřilo – lyričnost a milostnost, pokoru i radostnost, ale i smích, jasný a hřejivý. To představení byste museli vidět, abyste její výkon docenili.
— Otomar Korbelář [9]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Role ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 175, ISBN 80-86631-00-1
  2. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 23–4, ISBN 80-86631-00-1
  3. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 11–14, ISBN 80-86631-00-1
  4. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  5. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 152–3, 191, ISBN 80-7243-121-8
  6. CIBULKA, Aleš. Nataša Gollová 2. Praha : Sláfka, 2003. ISBN 80-86631-07-9. Kapitola Wilhelm Söhnel, s. 203.  
  7. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 20, ISBN 80-86631-00-1
  8. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 18–20, ISBN 80-86631-00-1
  9. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 123, ISBN 80-86631-00-1

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]