Brněnské krematorium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brněnské krematorium
Krematorium v Brně, čelní pohled
Krematorium v Brně, čelní pohled
Účel stavby
Základní informace
Sloh funkcionalismus
Architekt Ernst Wiesner
Výstavba 19261929
Materiál cihla
Pojmenováno po Brno
Poloha
Adresa Jihlavská 756/1, Štýřice, ČeskoČesko Česko
Ulice Jihlavská
Souřadnice
Další informace
Kód památky 11789/7-296 (PkMISSezObr) (součást památky Ústřední hřbitov v Brně)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brněnské krematorium je budova hřbitovní síně s krematoriem na Ústředním hřbitově v Brně. Krematorium bylo postaveno podle plánů Arnošta Wiesnera v letech 1926–1929 v Jihlavské ulici, v katastrálním území Štýřice, na jižním okraji brněnské městské části Brno-střed.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od počátku 20. století probíhaly v Brně úvahy o vybudování hřbitovní síně i s krematoriem. V roce 1911 byla v Brně ustavena pobočka vídeňského spolku Die Flamme a v roce 1921 vznikl spolek Krematorium. Mezitím roku 1919 došlo k uzákonění možnosti pohřbu žehem a v únoru 1923 město určilo místo samostatné stavby krematoria na vyvýšenině nad Ústředním hřbitovem na pozemku ležícím tehdy v katastrálním území Bohunice.

4. května 1925 byla vypsána soutěž na architektonický návrh stavby, k účasti na níž byli vyzváni kromě Arnošta Wiesnera ještě Pavel Janák, Vladimír Škára a Antonín Blažek. Komise, v níž zasedl krom jiných architekt Bohuslav Fuchs, akceptovala Wiesnerův návrh na posunutí staveniště blíže k Jihlavské ulici a požádala jej spolu s Janákem o předložení přepracovaných projektů zohledňujících připomínky. Z nich pak vybrala návrh Wiesnerův.

Samotná stavba byla realizována v letech 1926–1929 a první kremační rozloučení se uskutečnilo 8. dubna 1930. Téhož dne došlo i k prvnímu zpopelnění.

Od roku 1958 je krematorium spolu s obřadní síní a areálem Ústředního hřbitova kulturní památkou.[1] Společně s kolumbáriem bylo v roce 2017 prohlášeno národní kulturní památkou České republiky.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Brněnské krematorium je jedinou sakrálně-kultovní stavbou Arnošta Wiesnera, který v jeho stavbě usiloval o nový výraz pro absolutní architekturu, jež by se vyrovnala egyptské pyramidě a křesťanskému kostelu. Stavbu tvoří celek navzájem oddělených jednotlivých částí. Vnější formě dominuje bílé těleso obřadní budovy, obklopené travertinovými pilíři, která je vnímána v symbolické rovině jako rakev obklopená pozůstalými. Tato část budovy vystupuje z rudé horizontální podnože propojené s terénem mohutným schodištěm. Namísto obřadní síně Wiesner vytvořil uzavřený dvůr, osvětlený přírodním světlem z proskleného stropu. V pravém křídle umístil místnosti pro lékaře, pitevnu a umrlčí komory. Ke spalovacímu prostoru za obřadním krytým dvorem přiléhal komín, který podle symboliky zajišťoval spojení s nebem. Venkovní prostranství vpravo i vlevo je uzavřeno ze dvou stran pergolami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-18]. Identifikátor záznamu 133680 : hřbitov ústřední, s obřadní síní a krematoriem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 80 let Brněnského krematoria. Brno: Pohřební a hřbitovní služby města Brna, 2010. 14 s. 
  • WIESNER, Arnošt. O stavbě krematoria. Horizont. 1928, čís. 11-13, s. 35-37. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. 
  • PELČÁK, Petr; WAHLA, Ivan. Ernst Wiesner. Brno: Obecní dům Brno, 2005. 186 s. ISBN 80-239-5613-2. 
  • KUDĚLKOVÁ, Lenka; KUDĚLKA, Zdeněk; CHATRNÝ, Jindřich. O nové Brno. Brno: Muzeum města Brna, 2000. 141 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]