Brněnské krematorium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brněnské krematorium
Krematorium v Brně, čelní pohled
Krematorium v Brně, čelní pohled
Účel stavby
Základní informace
Sloh funkcionalismus
Architekt Ernst Wiesner
Výstavba 19261929
Materiál cihla
Pojmenováno po Brno
Poloha
Adresa Štýřice, ČeskoČesko Česko
Ulice Jihlavská
Souřadnice
Další informace
Kód památky 11789/7-296 (PkMISSezObr) (součást památky Ústřední hřbitov v Brně)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brněnské krematorium je budova hřbitovní síně s krematoriem na Ústředním hřbitově v Brně. Krematorium bylo postaveno podle plánů Arnošta Wiesnera v letech 1926–1929 v Jihlavské ulici, v katastrálním území Štýřice, na jižním okraji brněnské městské části Brno-střed.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od počátku 20. století probíhaly v Brně úvahy o vybudování hřbitovní síně i s krematoriem. V roce 1911 byla v Brně ustavena pobočka vídeňského spolku Die Flamme a v roce 1921 vznikl spolek Krematorium. Mezitím roku 1919 došlo k uzákonění možnosti pohřbu žehem a v únoru 1923 město určilo místo samostatné stavby krematoria na vyvýšenině nad Ústředním hřbitovem na pozemku ležícím tehdy v katastrálním území Bohunice.

4. května 1925 byla vypsána soutěž na architektonický návrh stavby, k účasti na níž byli vyzváni kromě Arnošta Wiesnera ještě Pavel Janák, Vladimír Škára a Antonín Blažek. Komise, v níž zasedl krom jiných architekt Bohuslav Fuchs, akceptovala Wiesnerův návrh na posunutí staveniště blíže k Jihlavské ulici a požádala jej spolu s Janákem o předložení přepracovaných projektů zohledňujících připomínky. Z nich pak vybrala návrh Wiesnerův.

Samotná stavba byla realizována v letech 1926–1929 a první kremační rozloučení se uskutečnilo 8. dubna 1930. Téhož dne došlo i k prvnímu zpopelnění.

Od roku 1958 je krematorium spolu s obřadní síní a areálem Ústředního hřbitova kulturní památkou.[1] Společně s kolumbáriem bylo v roce 2017 prohlášeno národní kulturní památkou České republiky.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Brněnské krematorium je jedinou sakrálně-kultovní stavbou Arnošta Wiesnera, který v jeho stavbě usiloval o nový výraz pro absolutní architekturu, jež by se vyrovnala egyptské pyramidě a křesťanskému kostelu. Stavbu tvoří celek navzájem oddělených jednotlivých částí. Vnější formě dominuje bílé těleso obřadní budovy, obklopené travertinovými pilíři, která je vnímána v symbolické rovině jako rakev obklopená pozůstalými. Tato část budovy vystupuje z rudé horizontální podnože propojené s terénem mohutným schodištěm. Namísto obřadní síně Wiesner vytvořil uzavřený dvůr, osvětlený přírodním světlem z proskleného stropu. V pravém křídle umístil místnosti pro lékaře, pitevnu a umrlčí komory. Ke spalovacímu prostoru za obřadním krytým dvorem přiléhal komín, který podle symboliky zajišťoval spojení s nebem. Venkovní prostranství vpravo i vlevo je uzavřeno ze dvou stran pergolami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-18]. Identifikátor záznamu 133680 : hřbitov ústřední, s obřadní síní a krematoriem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 80 let Brněnského krematoria. Brno: Pohřební a hřbitovní služby města Brna, 2010. 14 s. 
  • WIESNER, Arnošt. O stavbě krematoria. Horizont. 1928, čís. 11-13, s. 35-37. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. 
  • PELČÁK, Petr; WAHLA, Ivan. Ernst Wiesner. Brno: Obecní dům Brno, 2005. 186 s. ISBN 80-239-5613-2. 
  • KUDĚLKOVÁ, Lenka; KUDĚLKA, Zdeněk; CHATRNÝ, Jindřich. O nové Brno. Brno: Muzeum města Brna, 2000. 141 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]