Jiří Gabriel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. PhDr. Jiří Gabriel, CSc.
Narození22. srpna 1930
Baťovo
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí10. listopadu 2020 (ve věku 90 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
skup. H38, hrob č. 288
49.171184N, 16.5929056E
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníhistorik filozofie, filozof, publicista, učitel, editor, vysokoškolský učitel a spisovatel literatury faktu
ChoťBronislava Gabrielová[1]
DětiJiří Gabriel (*1955)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Gabriel (22. srpna 1930 Baťovo, Podkarpatská Rus – 10. listopadu 2020[2] Brno) byl český filosof.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiu na reálném gymnáziu v Moravské Třebové, kde v roce 1950 odmaturoval, pokračoval v letech 1950–54 studiem filozofie a dějepisu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 1954–1998 působil na katedře filozofie FF MU, roku 1962 získal titul PhDr. a v roce 1990 se habilitoval jako docent dějin filozofie. Věnoval se dějinám zejména české filozofie a filozofii náboženství.[3][4]

Začátek jeho činnosti na katedře byl spojen se vstupem do komunistické strany. „Vstoupil jsem do KSČ, protože jsem věděl, že se to – chci-li se věnovat filosofii z povolání – ode mne čeká."[5] Po roce 1968 ho prověrková komise ze strany vyškrtla, mohl však zůstat na katedře a v poněkud omezeném rozsahu i učit.[6]

Pokoušel se o syntézu tradice českého kritického realismu (J. Tvrdý, J. L. Fischer) a prvků marxistické filozofie. Za významnou součást české kulturní práce pokládal dějepisectví české filozofie.[7] Filozofii náboženství považoval za disciplínu, snažící se řešit otázku povahy náboženského tvoření. Náboženství chápal jako svébytný kulturní útvar. V 50. a 60. letech se aktivně účastnil ateistické propagandy, například jako člen ateistické sekce při krajském výboru KSČ. V roce 1962 se stal redaktorem a spoluautorem Malého ateistického slovníku. Na tuto svou činnost později nahlížel kriticky, o uvedeném slovníku napsal, že by na něj nejraději zapomněl.[8]

Kromě vlastního díla působil jako editor řady učebních textů, slovníků a sborníků (např.: Sociologie náboženství, Kapitoly z dějin české filozofie 20. století, Slovník českých filosofů) a do řady z nich také přispěl (např.: Otakar Hostinský a česká filozofie, Pocta Otakaru Hostinskému). Také přispíval do řady časopisů, např.: Ateizmus, Filosofický časopis, Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity,  Studia comeniana et historica, Studia philosophica, Universitas, Vlastivědný věstník moravský, Výtvarná práce.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Filosofie Josefa Tvrdého. K dějinám české filozofie mezi dvěma světovými válkami, 1982
  • Poznámky k Textům k dějinám předmarxistické filozofie (učební text), 1987
  • Jiří Gabriel a kol.: Slovník českých filosofů (vedoucí redaktor), 1998
  • Poznámky o náboženství. Náboženství jako filosofický problém, 2000
  • Ve službě výtvarnému umění. Bronislava Gabrielová (1930–2005), 2006
  • Demokracie je diskuse. Česká filosofie 1918–1938 (s J. Zouharem, H. Pavlincovou), 2005
  • Česká filosofie za protektorátu (s J. Zouharem, H. Pavlincovou), 2006
  • Filosof Mihajlo Rostohar, 2016

Sborníky, slovníky, ...[editovat | editovat zdroj]

Sborníky, slovníky a jiné texty, jichž byl Jiří Gabriel editorem nebo do nich přispěl.

  • Výběr ateistické literatury, editor Jiří Gabriel, Brno, Čsl. spol. pro šíř. polit a věd. znal., 1959
  • Malý ateistický slovník, 1962, slovensky 1962
  • Diskutujeme o morálce dneška, 1965
  • Stručný filosofický slovník, 1966
  • Sociologie náboženství (učební text), editor Jiří Gabriel, 1974
  • Religiozita současné vesnice, Současná vesnice, editor V. Frolec, 1978
  • Otakar Hostinský a česká filozofie, Pocta Otakaru Hostinskému, editor R. Pečman, 1980
  • Problém národa v díle M. Nováka, Mirko Novák – filozof a estetik, editor Jiří Gabriel, 1982
  • K historickofilozofické iniciativě R. Kalivody, Robertu Kalivodovi k šedesátinám od moravských přátel, SI 1983
  • Texty k dějinám předmarxistické filozofie, editor Jiří Gabriel, Praha : SPN, 1983
  • Náboženství v životě obyvatel Horních Věstonic (s I. Holým), Horní Věstonice, editor V. Frolec, 1984
  • J. Popelová jako komentátorka a historička české filozofie, Jiřina Popelová – filozofka a učitelka filozofie, editor Jiří Gabriel, 1985
  • Poznámky k tématu V. Helfert a filozofie, Vladimír Helfert v českém a evropském kontextu, editor R. Pečman, 1987
  • Josef Macháček – marxistický filozof života, editor Jiří Gabriel, 1987
  • Filosofie v Brně v třicátých letech našeho století, České filosofické myšlení v 30. letech našeho století, editorka H. Bretfeldová, 1989
  • Antologie z dějin českého filozofického myšlení II, editor J. Pauza, 1989
  • Hoppe – Mareš – Lang, Christliche Philosophie im katholischen Denken des 19. Jahrhunderts III, redaktor H. M. Schmidinger, Salzburg 1989
  • Několik poznámek k filozofii J. Kratochvila, Nad meditacemi věků. Sb. k 110. výročí narození Josefa Kratochvila, spolueditor Jiří Gabriel, 1992
  • Filozofické myšlení v Německu a v Anglii za života J. S. Bacha a G. Händela, Händel a Bach. O dnešním pojetí jejich díla, editor R. Pečman, 1992
  • Kapitoly z dějin české filozofie 20. století, editor Jiří Gabriel, L. Nový, J. Hroch, 1992, anglicky Washington 1994
  • Brněnský filozofický seminář, Brněnská věda a umění meziválečného období (1918–1939) v evropském kontextu, 1993
  • Ke dvěma českým pokusům o filosofii náboženství (J. Tvrdý, F. Soukup), Náboženství v českém myšlení – první polovina 20. století, editor Jiří Gabriel, J. Svoboda, 1993
  • J. L. Fischer o náboženství, Hledání řádu skutečnosti. Sb. k 100. výročí narození J. L. Fischera, editor Jiří Gabriel, 1994
  • Česká filozofie ve 20. století I–II, editor Jiří Gabriel, J. Krob, L. Nový, H. Pavlincová, J. Zouhar, 1995
  • Tři poznámky k tématu J. L. Fischer a náboženství, J. L. Fischer a filozofie XX. století. Sb. prací k 100. výročí narození, editor J. Štěpán, 1996
  • Karel Čapek a pragmatismus, Bratislavské přednášky (editor J. Šmajs), 2002
  • Zápisky k životopisu (Josef Tvrdý; z rukopisu J. Tvrdého připravila Milada Tvrdá; editor Jiří Gabriel, Brno: MU, 2002
  • Spory v české filosofii mezi dvěma světovými válkami: výbor textů, editor Jiří Gabriel, Helena Pavlincová, Jan Zouhar, MU 2003
  • Slovanské studie a texty z let 1889–1891 / T.G. Masaryk; svazek připravili Jiří Gabriel, Helena Pavlincová a Jan Zouhar, Praha, Ústav T.G. Masaryka : Masarykův ústav – Archiv AV ČR, 2007
  • O Edvardu Benešovi v "osmičkovém roce" 2008, T. G. Masaryk, jeho spolupracovníci a vznik československého státu, editorka I. Chovančíková, 2009
  • Masarykova kritická činnost v Athenaeu (Josef Král; z písemné pozůstalosti Josefa Krále edičně připravili Jiří Gabriel, Helena Pavlincová, Jan Zouhar), Academicus 2012

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. [cit. 2020-11-11]
  2. ↑ Zemřel doc. Jiří Gabriel. Filozofická fakulta MU [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jiří Gabriel [online]. www.phil.muni.cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ GABRIEL, Jiří. Doc. PhDr. Jiří Gabriel, CSc. (1930). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-80-210-2963-7. 
  5. ↑ GABRIEL, Jiří. Na katedře filosofie. Studia philosophica. 2020, roč. 67, čís. 2, s. 33–45, citováno ze str. 44. Dostupné online. 
  6. ↑ GABRIEL, Jiří. Na katedře filosofie. Studia philosophica. 2020, roč. 67, čís. 2, s. 33–45, citováno ze str. 39. Dostupné online. 
  7. ↑ GABRIEL, Jiří. Karel Čapek a pragmatismus. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-80-210-2963-7. 
  8. ↑ GABRIEL, Jiří. Na katedře filosofie. Studia philosophica. 2020, roč. 67, čís. 2, s. 33–45, citováno ze str. 37–38. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Gabriel&oldid=23779024“