Josef Tvrdý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Tvrdý

Josef Tvrdý
Narození 4. května 1877
Tuř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. března 1942 (ve věku 64 let)
Mauthausen
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plaketa na domě, kde žil Josef Tvrdý mezi lety 1923-1941, Masarykova čtvrť, Brno
Kameny zmizelých, Brno
Celkový pohled na dům, kde žil Josef Tvrdý mezi lety 1923-1941

Josef Tvrdý (4. května 1877 Tuř u Jičína13. března 1942 Mauthausen) byl český profesor filosofie a psychologie, zastánce positivismu. [1]

Život[editovat | editovat zdroj]

V mládí navštěvoval gymnázium v Jičíně (188796). V této době u něj místní profesor Oldřich Kramář probudil zájem o filosofii a psychologii. V letech 1896–1901 pak Tvrdý studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filozofii, klasickou filologii a franštinu. Po škole začal učit na Matičním gymnáziu ve Vyškově (1901–1914), poté byl přeložen do Brna.

Během první světové války sloužil jako důstojník zdravotní služby u těžkého dělostřelectva. Od roku 1918 učil na II. státním gymnáziu v Brně. Dva roky na to získal doktorát z filosofie. O další dva roky, v květnu 1922, získal habilitaci na FF MU. V roce 1927 byl pozván na filozofickou falkultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde ihned získal mimořádnou profesoru. Řádným profesorem systematické filosofie byl jmenován až v roce 1930. Po vynuceném odchodu z Bratislavy byla jeho profesura přenesena na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity.[2]

Jeho práci ukončilo zatčení gestapem v prosinci 1941. Krátce byl vězněn na Kounicových kolejích a poté byl převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu. Zde byl pod číslem 1218 vězněn v bloku 15, "Stube" B. Zemřel v Mauthausenu II ve 14.35 hodin dne 13. března 1942 (podle úmrtního oznámení číslo 1988/1942).[3]

V současnosti je po něm v Brně pojmenovaná ulice Tvrdého.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Filosofie náboženství, 1921
  • Vývoj filosofického myšlení evropského, 1923
  • Světový názor moderního Čecha, 1925
  • Problém skutečnosti u Davida Huma a jeho význam v dějinách filosofie, 1925
  • Moderní proudy ve filosofii, 1925
  • Úvod do filosofie, 1926, 2. přeprac. vyd. (Systematický úvod do filosofie), 1938, 3. vyd. 1947
  • Filozofia a ľudské poznanie, 1926
  • Masarykovo mládí a činnost učitelská, 1927
  • Teorie pravdy, 1929
  • Sovremena čechoslovačka filosofia, Skopje 1931
  • Nová filosofie. Analysa dnešní filosofické situace, 1932
  • Průvodce dějinami evropské filosofie, 1932, 2. vyd. 1947
  • Masarykova filosofie, 1935
  • W. M. Kozlowski, 1937
  • Logika, 1937
  • J. P. Vychodil, 1940
  • Názory o hrdinství v životě společenském, 1940
  • Nová renaissance, 1942
  • Humanita a její problémy, in J. Gabriel: Filozofie J. T., 1982. [2]

Přispíval také do sborníků a odborných časopisů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. František X. Halas. Nacistická perzekuce na brněnské universitě v letech 1939–1945. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Brno : FF MU, 1978-79. Dostupné online. S. 56.
  2. a b Josef Tvrdý na stránkách Katedry filosofie FF MU
  3. Josef Tvrdý na Encyklopedii Brna