Křenovice (okres Vyškov)
| Křenovice | |
|---|---|
_-_pohled_od_SZ.jpg) Pohled na Křenovice od severozápadu | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Slavkov u Brna |
| Obec s rozšířenou působností | Slavkov u Brna (správní obvod) |
| Okres | Vyškov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′32″ s. š., 16°49′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 068 (2025)[1] |
| Rozloha | 8,85 km²[2] |
| Katastrální území | Křenovice u Slavkova |
| Nadmořská výška | 205 m n. m. |
| PSČ | 683 52 |
| Počet domů | 689 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Školní 535 Křenovice 683 52 Křenovice u Slavkova oukrenovice@politavi.cz |
| Starosta | Petr Maděra |
| Oficiální web | www |
 | |
  Křenovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593214 |
| Kód části obce | 75884 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křenovice (německy Krenowitz[4], jinak také Křenovice u Slavkova, s předložkou 2. pád do Křenovic, 6. pád v Křenovicích[p 1]) jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Křenovice leží na potoce Rakovci 19,5 kilometru jihozápadně od Vyškova, čtyři kilometry stejným směrem od Slavkova u Brna a sedmnáct kilometrů jihovýchodně od Brna. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 210 metrů (potok Rakovec) a 250 metrů (tratě Zadní a Vinohrady). Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.
.jpg)
Křenovice dosud nemají dle zákona o obcích udělený znak ani vlajku, takže jediným symbolem zůstává historická obecní pečeť s kruhovým opisem PECZET DIEDINY KRZENOWIC.[5] Pečetním pole tvoří rostlina křenu (tzv. mluvící znamení) od jeho kořene k šesti listům. Na každé straně kořene se nachází po dvou koříncích. Nejstarší dokument pečetěný křenovickou pečetí byl nalezen v Moravském zemském archivu v Brně a je z roku 1691. Toto pečetidlo bylo bez letopočtu a buď se ztratilo nebo poškodilo, protože obec nechala zhotovit nové s rokem zhotovení 1737. Tímto pečetidlem se od té doby stvrzovaly všechny další dokumenty. Obrys pečeti obec dodnes užívá jako své znamení, což však vůbec nebrání vzniku znaku i vlajky, opakující stejnou figuru křene ve vhodném zbarvení, pokud se tak zastupitelstvo usnese a pořádá Poslaneckou sněmovnu o schválení, jako většina obcí ČR.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Okolí Křenovic bylo osídleno již mezi lety 4500 až 3000 př. n. l. Důkazem tohoto osídlení je nález malované keramiky pocházející z Křenovic.[6] První písemná zmínka o Křenovicích pochází z listiny vydané 8. května 1305.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1 901 obyvatel. Z nich bylo 947 mužů a 954 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,3 roku. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2011 žilo v obci 1 824 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,8 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,5 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,6 %. Z celkem 1 559 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 37 % střední včetně vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,2 % a bez vzdělání bylo naopak 0,4 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 946 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90,8 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,4 % patřilo mezi zaměstnance, 3,1 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,7 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (tj. například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[8] Úhrnem 782 obyvatel obce (což je 42,9 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 604 obyvatel bylo Moravanů a 8 Slováků. Celých 708 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[8]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9][10]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Křenovice | 919 | 1 068 | 1 131 | 1 204 | 1 441 | 1 595 | 1 972 | 1 885 | 1 993 | 1 874 | 1 742 | 1 725 | 1 749 | 1 824 | 1 905 |
| Počet domů | část Křenovice | 162 | 190 | 205 | 223 | 298 | 315 | 404 | 487 | 499 | 518 | 510 | 590 | 590 | 647 | 689 |
Náboženský život
[editovat | editovat zdroj]
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Křenovice u Slavkova. Ta je součástí slavkovského děkanství – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Vavřince. Místním knězem je P. Jiří Plhoň, farář.[11] Při censu prováděném v roce 2011 se 576 obyvatel obce (32 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 417 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 352 obyvatel k římskokatolické církvi (19 % ze všech obyvatel obce), dále – 1 k Církvi československé husitské a 5 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 540 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 708 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[8]
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaromír Konečný. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Jeho cílem v následujícím období je dokončit velké investiční akce, mj. revitalizace mlýnského náhonu, rozšíření kapacity základní školy a bydlení pro seniory.[12]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]_-_horní_nádraží_obr2.jpg)
Křenovice mají celkem šest silničních výjezdů. Tři z nich jsou tvořeny silnicemi II. třídy. Nedaleko Křenovic vede dálnice D1 a silnice I/50. S Brnem jsou Křenovice od západu spojeny silnicí II/417 vycházející z brněnských Tuřan a končící u křenovického kostela křížením se silnicí II/416. Její celková délka tvořící silniční vzdálenost mezi Křenovicemi a Brnem činí 13,4 kilometru.[13] Nejbližší obcí na její trase je Prace. Druhou silnicí II. třídy protínající Křenovice je silnice II/416, která spojuje obec se silnicí I/50, respektive Slavkovem u Brna. Silniční vzdálenost mezi sídly je tři kilometry. Vesnicí prochází od jihu k západu a ve druhém směru pokračuje do Újezda u Brna vzdáleného po silnici 8,2 kilometru.[13]
Ze silnice II/416 odbočuje jihozápadním směrem silnice III/4164 vedoucí do Zbýšova vzdáleného po ní dva kilometry.[14] Severním směrem odbočuje ze silnice II/416 komunikace III/4161 vedoucí do Holubic, které jsou po ní vzdáleny 4,4 kilometru a silnice se zde napojuje na I/50 u nájezdu na dálnici D1.[14][13] Poslední cestou vedoucí z Křenovic je místní komunikace mířící severovýchodním směrek silnici I/50 a dále na Velešovice.
Železnice
[editovat | editovat zdroj]V Křenovicích se kříží dvě železniční tratě, elektrifikovaná Brno–Přerov (Křenovice horní nádraží) a Vlárská dráha (Křenovice dolní nádraží).
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Místní knihovna
[editovat | editovat zdroj]| Místní knihovna Křenovice Vývoj počtu svazků | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | Počet svazků | Počet čtenářů | |||||||||||
| 1927 | 622 | 36 | |||||||||||
| 1927 | 798 | 54 | |||||||||||
| 1937 | 3133 | 105 | |||||||||||
| 1955 | 2000 | ||||||||||||
| 1957 | 2547 | 222 | |||||||||||
| 1960 | 2710 | 209 | |||||||||||
| 2012 | 14 153 | 336 | |||||||||||
| Zdroj: Obecní web[15] | |||||||||||||
Roku 1870 byl založen v Křenovicích čtenářský spolek Otakar. Zmínka o jeho vzniku je zachycena v obecní kronice.[15] Místní knihovna Křenovice jako taková je zmiňována roku 1924, kdy její sbírka čítala 622 knižních svazků. Zájem občanů nebyl velký, většina vlastnila vlastní knihy a nepotřebovala tedy využívat služeb veřejné knihovny.[15]
Po válce se sídlem knihovny v 50. letech staly prostory bývalého Místního národního výboru u kostela. Změnou je také zavedení správy studenty roku 1954.
V osmdesátých letech byla knihovna přestěhována do budovy Na Liškově, která nabídla větší zázemí. V červenci 1987 se změnilo vedení knihovny, v jejímž čele stanula paní Marušincová. Před ní vedla knihovnu paní Filípková. Od roku 1994 vedla knihovnu dva roky paní Kučerová, kterou vystřídala paní Marková. V roce 2011 pak do vedení nastoupila paní Zourková. V roce 2015 je vedoucí Hana Doležalová.[15]
Výrazný nárůst knižního fondu byl způsoben spojením s knihovnami v obcích Hrušky, Šaratice, Hostěrádky a Zbýšov roku 1990, kdy knihovna nabyla střediskové působnosti. Z budovy v ulici Na Liškově se knihovna přestěhovala v roce 2005 do Svárovské ulice. Důvodem bylo stržení původní budovy z důvodu havarijního stavu. Ještě předtím bylo zlepšováno její vybavení. Získala nové regály, elektrické vytápění, dva počítače a přístup k internetu. Na rok 2017 bylo plánováno stěhování do budovy mateřské školy v ulici Bratří Mrázků.[16]
Čtenáři mohou v knihovně využít veřejného přístupu k internetu a nemohoucím je zajišťován též rozvoz knih domů.[15]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- Farní kostel svatého Vavřince
- Smírčí kříž na Krchůvku
- Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Otakar Černý (1918–2009), český válečný letec
- Jan Mazel (28. 3. 1904 – 9. 4. 1996), významný činovník Sokola, účastník Obrany národa (odboj za druhé světové války), osvětimský vězeň, starosta Křenovic, člen vlastivědného spolku
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
kostel svatého Vavřince
socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
erb na bývalém panském statku
orlovna v Brněnské ulici
pošta ve Svárovské ulici
víceúčelová sportovní hala v ulici Bratří Mrázků
dům pro seniory ve Školní ulici
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Více informací o názvu obce naleznete na stránce Křenovice na projektu Wikislovník.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha: Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s.
- ↑ Obec Křenovice. Pečeť - symbol Křenovic [online]. obec-krenovice.cz [cit. 2015-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Město Slavkov. Historie města Slavkova [online]. slavkov.cz [cit. 2015-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-06.
- ↑ Obec Křenovice. První písemná zmínka o Křenovicích [online]. obec-krenovice.cz [cit. 2015-11-11]. Dostupné online.
- 1 2 3 Křenovice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Křenovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-08.
- ↑ HRBÁČ, Adam. Konečný i Skokan podlehli: na postech starostů pokračují. Vyškovský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
- 1 2 3 Křenovice na serveru mapy.cz
- 1 2 Křenovice na serveru OpenStreetMap.org
- 1 2 3 4 5 Obec Křenovice. Místní knihovna [online]. obec-krenovice.cz [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Místní knihovna [online]. Obec Křenovice [cit. 2023-09-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křenovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Křenovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Křenovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 |
Šlapanice | Holubice | Rousínov | |
| Prace |  |
Slavkov u Brna | ||
 Křenovice  | ||||
 | ||||
| Újezd u Brna | Otnice |
