Křenovice (okres Vyškov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křenovice

Kostel svatého Vavřince
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0646 593214
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Vyškov (CZ0646)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Slavkov u Brna
Historická země Morava
Katastrální území Křenovice u Slavkova
Katastrální výměra 8,84 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 925 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 205 m n. m.
PSČ 683 52
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Školní 535
Křenovice
68352 Křenovice u Slavkova
Starosta Jaromír Konečný
Oficiální web: www.obec-krenovice.cz
Email: oukrenovice@politavi.cz
Křenovice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Křenovice
Red pog.svg
Křenovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křenovice (něm. Krenowitz[2], jinak také Křenovice u Slavkova, s předložkou 2. pád do Křenovic, 6. pád v Křenovicích[p 1]) jsou obec nacházející se v jihozápadní části okresu Vyškov, v Jihomoravském kraji. Křenovice leží na potoce Rakovci 19, 5 km jihozápadně od bývalého okresního města Vyškova, 4 km stejným směrem od města Slavkova u Brna a 17 km jihovýchodně od Brna. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 210 m n. m. (potok Rakovec) a 250 m n. m. (tratě Zadní a Vinohrady). Křenovice měly k roku 2014 1897 obyvatel.[3] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305.

Heraldika[editovat | editovat zdroj]

Křenovice dodnes nemají udělený znak.[4] Za jediný symbol tak lze považovat nejstarší dochovanou pečeť obce pocházející z roku 1737.[4] Většina obcí musela pořídit pečetidlo až roku 1749. Rok 1737 se v dějinách Křenovic nepojí s žádnou událostí, stáří pečeti tak vychází čistě z letopočtu uvedeného na ní samé.[4]

Pečetěno bylo červeným voskem. Pečeť je kruhová s textem po obvodu a vyobrazením rostliny hroznového vína s šesti svazky hroznů a včetně kořenů. Nápis po obvodu zní: Pečeť obce Křenovic.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okolí Křenovic bylo osídleno již mezi lety 4500 až 3000 př. n. l. Důkazem tohoto osídlení je nález malované keramiky pocházející z Křenovic.[5] První písemná zmínka o Křenovicích pochází z listiny vydané 8. května 1305.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1901  obyvatel. Z nich bylo 947  mužů a 954 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,3% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1824  lidí. Nejvíce z nich bylo (16,8%) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 14,5% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,6%. Z celkem 1559  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 37% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,2% a bez vzdělání bylo naopak 0,4% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 946 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90,8% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,4% patřilo mezi zaměstnance, 3,1% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,7% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. [7] Úhrnem 782 obyvatel obce (což je 42,9%), se hlásilo k české národnosti. Dále 604 obyvatel bylo Moravanů a 8 Slováků. Celých 708 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo. [7]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Křenovice 919 1068 1131 1204 1441 1595 1972 1885 1993 1874 1742 1725 1749 1824
Počet domů část Křenovice 162 190 205 223 298 315 404 487 499 518 510 590 590 647

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Fara

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Křenovice u Slavkova. Ta je součástí děkanátu Slavkov - Brněnské dicézeMoravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Vavřince. Místním knězem je P. Kamil Václav Sovadina, OPraem., farář.[9] Při censu prováděném v roce 2011 se 576 obyvatel obce (32%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 417 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 352 obyvatel k římskokatolické církvi (19% ze všech obyvatel obce), dále - 1 k Církvi československé husitské a 5 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 540 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 708 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[7]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaromír Konečný. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Jeho cílem v následujícím období je dokončit velké investiční akce, mj. revitalizace mlýnského náhonu, rozšíření kapacity základní školy a bydlení pro seniory.[10]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Křenovice mají celkem šest silničních výjezdů. Tři z nich jsou tvořeny silnicemi II. třídy. Nedaleko Křenovic vede dálnice D1 a silnice I/50. S Brnem jsou Křenovice od západu spojeny silnicí II/417 vycházející z brněnských Tuřan a končící u křenovického kostela křížením se silnicí II/416. Její celková délka tvořící silniční vzdálenost mezi Křenovicemi a Brnem činí 13,4 km.[11] Nejbližší obcí na její trase je Prace. Druhou silnicí II. třídy protínající Křenovice je silnice II/416, která spojuje obec se silnicí I/50, respektive Slavkovem u Brna. Silniční vzdálenost mezi sídly je 3 kilometry. Vesnicí prochází od jihu k západu a ve druhém směru pokračuje do Újezda u Brna vzdáleného po silnici 8,2 km.[11]

Ze silnice II/416 odbočuje jihozápadním směrem silnice III/4164 vedoucí do Zbýšova vzdáleného po ní 2 kilometry.[12] Severním směrem odbočuje ze silnice II/416 komunikace III/4161 vedoucí do Holubic, které jsou po ní vzdáleny 4,4 km a silnice se zde napojuje na I/50 u nájezdu na dálnici D1.[12][11] Poslední cestou vedoucí z Křenovic je místní komunikace mířící severovýchodním směrek silnici I/50 a dále na Velešovice.

Železnice[editovat | editovat zdroj]

V Křenovicích se kříží dvě železniční tratě, elektrifikovaná Brno–Přerov (Křenovice horní nádraží) a Vlárská dráha (Křenovice dolní nádraží).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Místní knihovna[editovat | editovat zdroj]

Místní knihovna Křenovice
Vývoj počtu svazků
Rok Počet svazků Počet čtenářů
1927 622 36
1927 798 54
1937 3133 105
1955 2000
1957 2547 222
1960 2710 209
2012 14 153 336
Zdroj: Obecní web[13]

Roku 1870 byl založen v Křenovicích čtenářský spolek Otakar. Zmínka o jeho vzniku je zachycena v obecní kronice.[13] Místní knihovna Křenovice jako taková je zmiňována roku 1924, kdy její sbírka čítala 622 knižních svazků. Zájem občanů nebyl velký, většina vlastnila vlastní knihy a nepotřebovala tedy využívat služeb veřejné knihovny.[13]

Po válce se sídlem knihovny v 50. letech staly prostory bývalého Místního národního výboru u kostela. Změnou je také zavedení správy studenty roku 1954.

V 80. byla knihovna přestěhován do budovy Na Liškově, která nabídla větší zázemí. V červenci 1987 se změnilo vedení knihovny, v jejímž čele stanula paní Marušincová. Před ní vedla knihovnu paní Filípková. Od roku 1994 vedla knihovnu dva roky paní Kučerová, kterou vystřídala paní Marková. V roce 2011 pak do vedení nastoupila paní Zourková. V roce 2015 je vedoucí Hana Doležalová.[13]

Výrazný nárůst knižního fondu byl způsoben spojením s knihovnami v obcích Hrušky, Šaratice, Hostěrádky a Zbýšov roku 1990, kdy knihovna nabyla střediskové působnosti. Z budovy v ulici Na Liškově se knihovna přestěhovala v roce 2005 do Svárovské ulice, kde sídlí i v roce 2015. Důvodem bylo stržení původní budovy z důvodu havarijního stavu. Ještě předtím bylo zlepšováno její vybavení. Získala nové regály, elektrické vytápění, dva počítač a přístup k internetu. Sídlo ve Svárovské ulici bylo uvažováno jako prozatímní, později se ale začalo jevit jako stálé. V tomto místě zahájila obnovený provoz knihovna v březnu 2006. Do budoucna se plánuje přístavba místnosti, která by rozšířila prostory menší než v předešlém sídle.

Čtenáři mohou v knihovně využít veřejného přístupu k internetu a nemohoucím je zajišťován též rozvoz knih domů.[13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Více informací o názvu obce naleznete na stránce Křenovice na projektu Wikislovník.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha : Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s.  
  3. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-11-15]. S. 93. Dostupné online.  
  4. a b c d Obec Křenovice. Pečeť - symbol Křenovic [online]. obec-krenovice.cz, [cit. 2015-11-10]. Dostupné online.  
  5. Město Slavkov. Historie města Slavkova [online]. slavkov.cz, [cit. 2015-11-11]. Dostupné online.  
  6. Obec Křenovice. První písemná zmínka o Křenovicích [online]. obec-krenovice.cz, [cit. 2015-11-11]. Dostupné online.  
  7. a b c Křenovice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  8. Křenovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  
  9. Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské, [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.  
  10. HRBÁČ, Adam. Konečný i Skokan podlehli: na postech starostů pokračují. Vyškovský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.  
  11. a b c Křenovice na serveru mapy.cz
  12. a b Křenovice na serveru OpenStreetMap.org
  13. a b c d e Obec Křenovice. Místní knihovna [online]. obec-krenovice.cz, [cit. 2015-11-12]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Šlapanice Holubice Rousínov Růžice kompasu
Prace Sever Slavkov u Brna
Západ   Křenovice   Východ
Jih
Újezd u Brna Otnice