Křenovice (okres Vyškov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křenovice
Kostel svatého Vavřince

Kostel svatého Vavřince

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0646 593214
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Vyškov (CZ0646)
obec s rozšířenou působností: Slavkov u Brna
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Křenovice u Slavkova
katastrální výměra: 8,84 km²
počet obyvatel: 1 901 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 205 m n. m.
PSČ: 683 52
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Školní 535
Křenovice
68352 Křenovice u Slavkova
starosta / starostka: Jaromír Konečný
Oficiální web: www.obec-krenovice.cz
E-mail: oukrenovice@politavi.cz
Křenovice na mapě
Křenovice
Red pog.svg
Křenovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Křenovice (zvuk Křenovice, něm. Krenowitz[2], jinak také Křenovice u Slavkova, s předložkou 2. pád do Křenovic, 6. pád v Křenovicích[p 1]) jsou obec nacházející se v jihozápadní okresu Vyškov, v Jihomoravském kraji. Křenovice leží na potoce Rakovci 19, 5 km jihozápadně od bývalého okresního města Vyškova, 4 km stejným směrem od města Slavkova u Brna a 17 km jihovýchodně od Brna. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 210 m n. m. (potok Rakovec) a 250 m n. m. (tratě Zadní a Vinohrady).

Křenovice měly k roku 2014 1897 obyvatel.[3] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305.

Heraldika[editovat | editovat zdroj]

Křenovice dodnes nemají udělený znak.[4] Za jediný symbol tak lze považovat nejstarší dochovanou pečeť obce pocházející z roku 1737.[4] Většina obcí musela pořídit pečetidlo až roku 1749. Rok 1737 se v dějinách Křenovic nepojí s žádnou událostí, stáří pečeti tak vychází čistě z letopočtu uvedeného na ní samé.[4]

Pečetěno bylo červeným voskem. Pečeť je kruhová s textem po obvodu a vyobrazením rostliny hroznového vína s šesti svazky hroznů a včetně kořenů. Nápis po obvodu zní: Pečeť obce Křenovic.[4]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Okolí Křenovic bylo osídleno již mezi lety 4500 až 3000 př. n. l. Důkazem tohoto osídlení je nález malované keramiky pocházející z Křenovic.[5]

První písemná zmínka o Křenovicích pochází z listiny vydané 8. května 1305.[6]

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaromír Konečný. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Jeho cílem v následujícím období je dokončit velké investiční akce, mj. revitalizace mlýnského náhonu, rozšíření kapacity základní školy a bydlení pro seniory.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Křenovice mají celkem šest silničních výjezdů. Tři z nich jsou tvořeny silnicemi II. třídy. Nedaleko Křenovic vede dálnice D1 a silnice I/50. S Brnem jsou Křenovice od západu spojeny silnicí II/417 vycházející z brněnských Tuřan a končící u křenovického kostela křížením se silnicí II/416. Její celková délka tvořící silniční vzdálenost mezi Křenovicemi a Brnem činí 13,4 km.[8] Nejbližší obcí na její trase je Prace. Druhou silnicí II. třídy protínající Křenovice je silnice II/416, která spojuje obec se silnicí I/50, respektive Slavkovem u Brna. Silniční vzdálenost mezi sídly je 3 kilometry. Vesnicí prochází od jihu k západu a ve druhém směru pokračuje do Újezda u Brna vzdáleného po silnici 8,2 km.[8]

Ze silnice II/416 odbočuje jihozápadním směrem silnice III/4164 vedoucí do Zbýšova vzdáleného po ní 2 kilometry.[9] Severním směrem odbočuje ze silnice II/416 komunikace III/4161 vedoucí do Holubic, které jsou po ní vzdáleny 4,4 km a silnice se zde napojuje na I/50 u nájezdu na dálnici D1.[9][8] Poslední cestou vedoucí z Křenovic je místní komunikace mířící severovýchodním směrek silnici I/50 a dále na Velešovice.

Železnice[editovat | editovat zdroj]

V Křenovicích se kříží dvě železniční tratě, elektrifikovaná Brno–Přerov (Křenovice horní nádraží) a Vlárská dráha (Křenovice dolní nádraží).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Místní knihovna[editovat | editovat zdroj]

Místní knihovna Křenovice
Vývoj počtu svazků
Rok Počet svazků Počet čtenářů
1927 622 36
1927 798 54
1937 3133 105
1955 2000
1957 2547 222
1960 2710 209
2012 14 153 336
Zdroj: Obecní web[10]

Roku 1870 byl založen v Křenovicích čtenářský spolek Otakar. Zmínka o jeho vzniku je zachycena v obecní kronice.[10] Místní knihovna Křenovice jako taková je zmiňována roku 1924, kdy její sbírka čítala 622 knižních svazků. Zájem občanů nebyl velký, většina vlastnila vlastní knihy a nepotřebovala tedy využívat služeb veřejné knihovny.[10]

Po válce se sídlem knihovny v 50. letech staly prostory bývalého Místního národního výboru u kostela. Změnou je také zavedení správy studenty roku 1954.

V 80. byla knihovna přestěhován do budovy Na Liškově, která nabídla větší zázemí. V červenci 1987 se změnilo vedení knihovny, v jejímž čele stanula paní Marušincová. Před ní vedla knihovnu paní Filípková. Od roku 1994 vedla knihovnu dva roky paní Kučerová, kterou vystřídala paní Marková. V roce 2011 pak do vedení nastoupila paní Zourková. V roce 2015 je vedoucí Hana Doležalová.[10]

Výrazný nárůst knižního fondu byl způsoben spojením s knihovnami v obcích Hrušky, Šaratice, Hostěrádky a Zbýšov roku 1990, kdy knihovna nabyla střediskové působnosti. Z budovy v ulici Na Liškově se knihovna přestěhovala v roce 2005 do Svárovské ulice, kde sídlí i v roce 2015. Důvodem bylo stržení původní budovy z důvodu havarijního stavu. Ještě předtím bylo zlepšováno její vybavení. Získala nové regály, elektrické vytápění, dva počítač a přístup k internetu. Sídlo ve Svárovské ulici bylo uvažováno jako prozatímní, později se ale začalo jevit jako stálé. V tomto místě zahájila obnovený provoz knihovna v březnu 2006. Do budoucna se plánuje přístavba místnosti, která by rozšířila prostory menší než v předešlém sídle.

Čtenáři mohou v knihovně využít veřejného přístupu k internetu a nemohoucím je zajišťován též rozvoz knih domů.[10]


Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Více informací o názvu obce naleznete na stránce Křenovice na projektu Wikislovník.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha : Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s.  
  3. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-11-15]. S. 93. Dostupné online.  
  4. a b c d Obec Křenovice. Pečeť - symbol Křenovic [online]. obec-krenovice.cz, [cit. 2015-11-10]. Dostupné online.  
  5. Město Slavkov. Historie města Slavkova [online]. slavkov.cz, [cit. 2015-11-11]. Dostupné online.  
  6. Obec Křenovice. První písemná zmínka o Křenovicích [online]. obec-krenovice.cz, [cit. 2015-11-11]. Dostupné online.  
  7. HRBÁČ, Adam. Konečný i Skokan podlehli: na postech starostů pokračují. Vyškovský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.  
  8. a b c Křenovice na serveru mapy.cz
  9. a b Křenovice na serveru OpenStreetMap.org
  10. a b c d e Obec Křenovice. Místní knihovna [online]. obec-krenovice.cz, [cit. 2015-11-12]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Šlapanice Holubice Rousínov Růžice kompasu
Prace Sever Slavkov u Brna
Západ   Křenovice   Východ
Jih
Újezd u Brna Otnice