Přeskočit na obsah

Rousínov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Rousínov (rozcestník).
Rousínov
Stará radnice
Stará radnice
Znak města RousínovVlajka města Rousínov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecRousínov
Obec s rozšířenou působnostíVyškov
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°12′5″ s. š., 16°52′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 962 (2025)[1]
Rozloha23,05 km²[2]
Katastrální územíRousínov u Vyškova
Nadmořská výška241 m n. m.
PSČ683 01
Počet domů1 628 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.5
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřaduSušilovo náměstí 84/56
683 01 Rousínov
radnice@rousinov.cz
StarostaJiří Lukášek
Oficiální webwww.rousinov.cz
Rousínov na mapě
Rousínov
Rousínov
Další údaje
Kód obce593559
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rousínov (původně Nový Rousínov, hanácky Rósinov, německy Neuraussnitz) je město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží dvanáct kilometrů jihozápadně od Vyškova na pravém břehu potoka Rakovce při silnici z Brna do Olomouce. Žije zde přibližně 6 000[1] obyvatel. Město dříve bylo známé hlavně výrobou nábytku.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Zaniklý pískovcový obelisk z roku 1804 u Rousínova, postavený na místě, kde císař Josef II. vyoral brázdu. Kresba Františka Richtera z roku 1827.

První písemná zmínka o existenci vesnice Rousínov pochází z 24. června 1222, kterou se v listině krále Přemysla Otakara I. a Jindřicha Vladislava připomíná jako svědek (šlechtic) Petrus de Russinow.[4] Další záznam je z roku 1321, kdy je již Rousínov i s mýtem zapsán jako zboží ke hradu Špilberku. Tehdy se naposledy objevuje v historických listinách jako ves.[5]

Nový Rousínov byl hrazené městečko, což znázorňuje nejstarší mapa Moravy od Pavla Fabricia z roku 1569. Na kresbě je znázorněna vstupní brněnská brána (mýtní), po obou stranách s hradbami a nárožními obrannými věžemi.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě k počátku roku 2016 žilo celkem 5 621 obyvatel. Z nich bylo 2 749  mužů a 2 872 žen. Průměrný věk obyvatel města dosahoval 41 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 5 315 lidí. Nejvíce z nich bylo (18,4 %) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 15,3 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,8 %. Z celkem 4 504  občanů města starších 15 let mělo vzdělání 35,9 % střední včetně vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,5 % a bez vzdělání bylo naopak 0,4 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 2 630 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,4 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 73,3 % patřilo mezi zaměstnance, 2,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,9 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[7] Úhrnem 2 249 obyvatel města (což je 42,3 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 1 434 obyvatel bylo Moravanů a 44 Slováků. Celých 1 293 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.[7]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 4 281 4 122 4 138 4 146 4 581 4 815 5 375 4 920 4 904 4 767 5 081 4 910 4 922 5 315 5 717
Počet domů 661 716 746 784 866 902 1 061 1 215 1 227 1 236 1 229 1 425 1 448 1 548 1 628
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Náboženský život

[editovat | editovat zdroj]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Rousínov u Vyškova. Ta je součástí slavkovského děkanství – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Václava. Místním knězem je Andrzej Wasowicz, farář. [10] Při censu prováděném v roce 2011 se 1387 obyvatel obce (26 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 992 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 843 obyvatel k římskokatolické církvi (16 % ze všech obyvatel obce), dále 2 k pravoslavné, 33 k Církvi československé husitské, 8 k českobratrským evangelíkům a 2 ke Svědkům Jehovovým. Úhrnem 1 534 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 2 394 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[7]

Městská správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Město Rousínov spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov. Zároveň je Rousínov obcí s pověřeným obecním úřadem, pod který spadá dalších pět obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice a Tučapy. Celková rozloha Rousínova i s těmito obcemi činí něco kolem 63 km².

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Město náleží k Jihomoravskému kraji a je jedním z pěti měst okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů městského zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jeho dva zástupce a další členy městské rady, která má dohromady 5 členů.[11]

Při volbách do městského zastupitelstva na funkční období 2014–2018 byla v Rousínově volební účast 49,76 %.[12]

Rousínovská synagoga
Volební strana Počet
hlasů		 Počet
zastupitelů
KDU-ČSL 7 087 4
ProRousínovsko 6 621 4
S rozumem pro veřejnost 3 503 2
ČSSD 2 932 1
ANO 2 531 1
KSČM 2 332 1
SNK - Rousínov pro lidi 2 233 1
ODS 2 011 1
Celkem 29 250 15

Při ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl novým starostou zvolen lídr seskupení ProRousínovsko Jiří Lukášek. Ve funkci tak po dvanácti letech vystřídal dosavadního starostu Františka Havíře. Ten před hlasováním zhodnotil uplynulá tři volební období, kdy stál v čele města, s tím, že Rousínov je nejlépe hospodařícím městem v republice. Podařilo se vybudovat například vodohospodářskou infrastrukturu, sportoviště nebo dům chráněného bydlení.[13]

Členění města

[editovat | editovat zdroj]

Rousínov se člení na sedm částí, které leží na pěti katastrálních územích:

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. května 1995.[14]

Mikroregion Rakovec

[editovat | editovat zdroj]

Svazek obcí mikroregionu Rakovec byl zaregistrován 12. března 2003 a tvoří jej celkem 6 obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice, Rousínov, Tučapy.[15] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Městský úřad v Rousínově.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Průmysl a zemědělství

[editovat | editovat zdroj]

Rousínov se na přelomu 19. a 20. století stal kulturním centrem okolních 11 obcí. Kdysi městská královská obec si získala věhlas v nábytkářském průmyslu. Bohatá bednářská cechovní tradice vedla k založení větších nábytkářských podniků. Jako první vznikl v roce 1864 podnik Ambrože Sedlmajera a druhý hned na to Jana Osolsobě. Před první světovou válkou jich zde bylo již 12 a před druhou 72. Největším nábytkářským podnikem po druhé světové válce byly UP závody se 3000 zaměstnanci (1962). Dalšími předními podniky ve městě byly – státní výrobna autodílů, Dřevodílo či cihelny Gustava Klimenta.[6] Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno ve Slavíkovicích a v Rousínovci v letech 1956 a 1957. Tehdy obdělávalo 577 ha půdy a mělo 155 zaměstnanců.[6] Největším podnikem v Rousínově byly nábytkářské UP závody, později Tusculum, a.s. s 500 zaměstnanci, které převzala společnost JITONA Soběslav a v srpnu 2008 závod uzavřela a propustila téměř všechny zaměstnance.

Dnešními předními podniky v Rousínově jsou:

  • EDP European Data Project s tisícovkou zaměstnanců (sídlící v Komořanech, v Rousínově velká výroba v bývalém ROSTROJi)
  • Skromet s.r.o. – zámečnická firma
  • FEROBET s.r.o. – výroba betonových stavebních prvků
  • Dřevodílo Rousínov, v.d. – truhlářství
  • Dýhy Večeřa a spol.
  • Devon Rousínov, s.r.o. – firma na zpracování plastů
  • EURO NÁŘADÍ s.r.o. – velkoobchod nářadím (sídlící v areálu JITONY)

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

V Rousínově je od roku 2010 využíváno autobusové nádraží. Nachází se na něm 8 nástupišť. Ze 2 nástupišť jezdí dálkové autobusy směrem na Ostravu, Olomouc, Zlín a Přerov, další čtyři nástupiště slouží k regionálním linkám a některým dálkovým autobusům (Liberec, Hradec Králové, Litomyšl…) a poslední dvě nástupiště slouží místním linkám (Rousínov – Královopolské Vážany – Vítovice – Habrovany Olšany a Rousínov – Čechyně – Kroužek – Slavíkovice). Železniční stanice se nachází ve Slavíkovicích. Autobusová a železniční doprava je zajištěna linkami IDS JMK.

Silniční spojení města Rousínova zajišťuje dálnice D1/E462, na kterou bylo město připojeno v roce 1996 obousměrným dálničním exitem 216 – Rousínov. Město leží také na silnici II/430 spojující Brno a Vyškov. Dále jsou na území města silnice III. třídy:

  • III/0502 Němčany – Rousínovec – Rousínov
  • III/0503 ze silnice III/0502 na Kroužek
  • III/0473 ve Slavíkovicích
  • III/0475 ve Slavíkovicích k železniční stanici
  • III/0476 Rousínov – D1 – Slavkov u Brna
  • III/0477 ze silnice II/430 na Čechyni
  • III/37926 Habrovany – Rousínov
  • III/37931 Rousínov – Královopolské Vážany – Habrovany
  • III/37932 Královopolské Vážany – Vítovice
  • III/3834 Slavíkovice – Viničné Šumice

Společnost

[editovat | editovat zdroj]
Základní umělecká škola Františka Sušila

Školství

[editovat | editovat zdroj]

V Rousínově jsou dvě základní školy (na ulici Habrovanská a druhá na ulici Tyršova), jedna alternativní soukromá základní škola Prameny (založena v roce 2015) a jedna mateřská škola (na ulici Habrovanská). Nachází se zde i Základní umělecká škola Františka Sušila se zaměřením na výuku hudebních, výtvarných a tanečních oborů (na Sušilově náměstí).

Největší vybudovanou střední školou v Rousínově bylo Střední odborné učiliště nábytkářské (SOUN Rousínov), které kvůli úbytku učňů převzala Integrovaná střední škola Slavkov u Brna, která měla v Rousínově odloučené pracoviště pro výuku autoklempířů. V současnosti se v areálu rousínovského učiliště vyučuje již jen praxe pro několik málo studentů školy.

Sport

[editovat | editovat zdroj]

V Rousínově působí několik sportovních organizačních spolků. Mezi největší lze považovat Tělovýchovnou Jednotu Framoz s 577 aktivními členy a 4 oddíly, která vlastní fotbalový stadion se zatravněným hřištěm, 2 tenisovými kurty a škvárovým tréninkovým hřištěm. Mezi další sportovní zařízení, jež lze ve městě využít patří zimní stadion, fotbalový stadion, tenisové kurty a dvě tělocvičny základních škol. Tradici zde má i požární sport. Město též pořádá sportovní akce převážně regionálního charakteru. Na podzim roku 2011 byla otevřena nová sportovní hala.

Sbor dobrovolných hasičů funguje od roku 1883, ale až v roce 1997 byla původní organizace a výjezdní jednotky převedena na samostatnou jednotku města Rousínova. JSDH s 19 členy patří do kategorie JPO III, má k dispozici tři zásahová vozidla její vybavení jí umožňuje zásahy jak u požárů, tak u většiny mimořádných událostí.[16]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rousínově.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Rovnost - Vyškovské noviny čl. Václava Sedlmajera
  5. ↑ Historie města na oficiálních stránkách Rousínova. rousinov.cz [online]. [cit. 2013-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01.
  6. 1 2 3 NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 417.
  7. 1 2 3 Rousínov (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  10. ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-08.
  11. ↑ Organizační struktura města Rousínov. rousinov.cz [online]. [cit. 2013-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01.
  12. ↑ Komunální volby - volby.cz, 2014, Rousínov
  13. ↑ HRBÁČ, Adam. Rousínov má po dvanácti letech nového starostu: Havíře střídá Lukášek. Vyškovský deník [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online.
  14. ↑ Udělené symboly – Rousínov [online]. 1995-05-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  15. ↑ Smlouva Mikroregionu Rakovec. www.rousinov.cz [online]. [cit. 2007-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-28.
  16. ↑ Archivováno 9. 5. 2019 na Wayback Machine.
  17. ↑ http://www.phil.muni.cz/~cech/zidovske_pamatky.html[nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov město a okres. Vyškov: Národohospodářská propagace Československa, 1936. 
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rousínov&oldid=26043136“